Po dvou letech od vyhlášení výsledků mezinárodní architektonické soutěže, v níž zvítězilo dánské architektonické studio Bjarke Ingels Group, je hotová podrobná architektonická studie Vltavské filharmonie. Její projektový tým v červenci 2024 zahájil stavební schvalovací proces podáním žádosti o posouzení vlivu stavby na životní prostředí, která se nyní projednává. Dalším krokem, na němž projektový tým již začal pracovat, je příprava podkladů dokumentace pro povolení, aby bylo možné dodržet časový harmonogram s předpokládaným začátkem výstavby v roce 2027. Po dvou letech byly také aktualizovány stavební náklady projektu, které Komise hl. m. Prahy pro výstavbu Vltavské filharmonie odsouhlasila na svém zasedání 11. září 2024 a Rada hl. m. Prahy je v pondělí 23. září 2024 vzala na vědomí.   

Tiskové setkání na pražském magistrátu dne 23. září veřejnost seznámilo s aktuálním stavem projektu, který za sebou má čerstvě další z milníků, kterým je dokončení architektonické studie. „Za vedení hlavního města mohu říct, že Vltavskou filharmonii vnímáme nejen jako pražský projekt, ale i jako projekt přesahující svým významem hranice metropole,“ prohlásil Bohuslav Svoboda, primátor hl. m. Prahy. „Jsme ve fázi, kdy máme zpracovanou projektovou dokumentaci a máme místo. Když se žádá o územní rozhodnutí, už není cesty zpátky. Projekt přestává být snem,“ dodal.

„Dokončení podrobné architektonické studie Vltavské filharmonie je důležitým milníkem. Díky tomu jsme mohli v červenci 2024 podat žádost o posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA), kterou začíná stavební schvalovací proces. V návaznosti na dramatický ekonomický vývoj v uplynulých letech jsme nechali také aktualizovat náklady na projekt. Skvělá zpráva je i to, že se stále držíme časového harmonogramu, podle kterého by stavba Vltavské filharmonie měla začít v roce 2027,“ řekl Petr Hlaváček, náměstek primátora pro strategický a územní rozvoj. Hlaváček projekt označil za „opožděné těhotenství sametové revoluce“ a „o trochu menší projekt než jaderná elektrárna“. Ve svém výstupu se těšil z toho, že „investice místo promění v něco přínosného“.

„Stavba se stane nejen architektonickou dominantou města, ale také otevřeným inovativním prostorem pro umění a kreativitu. Bude sloužit široké veřejnosti, umělcům i institucím. Nabídne špičkové zázemí pro orchestry a umělce, stejně jako prostor pro vzdělávání a komunitní akce. Takový prostor v Praze dosud chybí,” nabídl svůj pohled na věc Jiří Pospíšil, náměstek primátora pro kulturu. Vltavská filharmonie byla v tomto kontextu podtitulována „národním hudebním centrem“. Pospíšil rovněž vzpomněl na nedávné hudební dění na území metropole: „V Praze jsme schopní mít v jeden moment několik špičkových eventů,“ prohlásil v kontextu vystoupení Vídeňských filharmoniků v Rudolfinu souběžně konaného s produkcí Mahlerovy Osmé v Obecním domě s podotknutím, že obě akce byly vyprodané. Nová stavba má podle něj umožnit kolem čtyřiceti koncertů ročně tělesa Pražských symfoniků a zároveň čtyřicet představení České filharmonie. Prostory bude využívat také Městská knihovna. Pospíšil vyjádřil také naději, že se podaří vícezdrojové financování projektu, přičemž Praha je pochopitelně „garantem financování“. „Uvidíme, co dají soukromé subjekty,“ prohlásil společně s ujištěním, že Vltavská filharmonie se v konečném součtu bezpochyby vyplatí i ekonomicky.

„Vltavská koncertní budova bude nejen centrem kultury a architektonickým skvostem, ale měla by být i magnetem a novým impulsem pro cestovní ruch. Umístění do prostor Holešovic, hned vedle nádraží Bubny, kterým budou v budoucnu jezdit vlaky z pražského letiště, k tomu přímo vybízí,“ vyjádřil Jan Wolf, zastupitel hl. m. Prahy a předseda výboru pro kulturu, výstavnictví a cestovní ruch. Zároveň připomněl, že poslední významnou veřejnou budovu kulturního charakteru hlavní město vystavělo v roce 1912. V té souvislosti hovořil o „dluhu vůči klasické hudbě“.

Hlavní slovo si vzal Martin Krupauer, vedoucí projektového týmu Vltavské filharmonie: „V rámci dokončení podrobné architektonické studie Vltavské filharmonie došlo k detailnímu propracování jednotlivých provozních, konstrukčních, funkčních a technických řešení, k požadovanému doplnění prostor a k celkovému zefektivnění využití budovy. I tak se objem budovy zvětšil o třináct procent. V návaznosti na toto propracování a zpřesnění a na vývoj v ekonomice v uplynulých dvou letech, kdy došlo ke změně cenové hladiny stavebních materiálů a stavebních prací, jsme nechali aktualizovat rozpočet. Soutěžní návrh v dubnu 2022 předpokládal náklady na projekt ve výši 9,4 miliard korun. Odhad nákladů na realizaci budovy dle podrobné architektonické studie se v září 2024 pohybuje na úrovni 11,65 miliard. Nárůst byl Komisí hl. m. Prahy pro výstavbu Vltavské filharmonie a Radou hl. m Prahy v září 2024 akceptován.“ Krupauer nabídl celou řadu zajímavostí. Například zaujal informací, že „už stavíme“ – dohoda se správou železnic ve věci propojení horních a dolních Holešovic způsobila, že práce na železnici jsou v souladu s intencemi projektu Vltavské filharmonie, který ekonomicky „za jedny prostředky“ už nyní realizuje jakousi předpřípravu. Krupauer zopakoval a snad upřesnil, že budova bude disponovat pěti funkčními sály (zkušebna orchestru je eventuálně také využitelná pro koncerty), kdy ošetřena bude také jejich nezávislá funkčnost a vzájemné odhlučnění. V případě plného využití tak filharmonie v jednu chvíli pojme až 6500 osob. Hlavní sál pro 1800 posluchačů je už v tuto chvíli akusticky navržený. Na základě diskuze s veřejností byl projekt též upraven směrem k většímu množství zelených ploch a Krupauer sám vyjádřil své překvapení, co všechno architektonická firma považuje za důležité: „Studují i skladbu šumavské louky. Berou si to za svůj příběh Vltavy.“ Další informací může být, že projektový tým dlouho řešil dopravní řešení kolem Vltavské filharmonie, až dospěl k tzv. „konsensuálnímu řešení“, kdy bylo podotknuto: „Nezavděčíme se všem.“ V tuto chvíli stále platí, že v roce 2026 by měla být hotová veškerá dokumentace a 2027 by se mělo začít stavět. Provoz objektu má být spuštěn v roce 2033.

Rekapitulace známých dat: Vltavská filharmonie je koncipována jako národní centrum hudební kultury, především hudebního umění. Architektonický návrh dánského studia Bjarke Ingels Group (BIG) tvoří jednak hudební sály (hlavní, komorní a multifunkční) a jednak tzv. kreativní hub, který se bude skládat z hudebního oddělení Městské knihovny v Praze, nahrávacích studií a studovny hudební literatury. Ve Vltavské filharmonii budou sídlit dva orchestry: Česká filharmonie a Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, které zde budou mít odpovídající prostory pro svou rezidenci a pro své edukační programy. Zkušebny a menší výukový sál budou moci využívat nejenom hudební školy nejrůznějších úrovní z Prahy i z českých regionů. Filharmonie je koncipována jako maximálně otevřená a její ambicí je přilákat nejen milovníky klasické hudby, ale také obyvatele a návštěvníky Prahy z celé země a zahraničí. Nabízí velkorysé veřejné prostory s parkovými úpravami a lavičkami k posezení, prostorné foyer s kavárnou a dvě střešní restaurace s výhledy na Prahu. Střecha je pojatá jako pokračování veřejného prostoru náměstí, bude částečně ozeleněná a z větší části pobytová. Na její vrchol bude možné vystoupat buď jezdícími schody nebo po střešních ochozech. K zhlédnutí tak budou panoramatické výhledy na Prahu.

…………….

Výstup z předchozího tiskového setkání k projektu Vltavské filharmonie čtěte ZDE.

Foto: archiv projektu

Facebook X E-mail WhatsApp