PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Na Kollárově filmu je příznačný anachronický pohled na nejznámějšího českého světce a patrona vlasti.“

„Nádherně se vyjímal vokál sopranistky Hany Blažíkové, jejíž gotická harfa spolu se zobcovými flétnami Jakuba Kydlíčka vytvořila okouzlující barevné souzvuky.“

„Správné načasování a ‚rozprostření‘ hudby na plochu celého filmu Cappella Mariana zvládla vynikajícím způsobem.“

První český historický velkofilm Svatý Václav vznikl na samém sklonku němé éry v roce 1929. Jeho uvedení se časově překrývalo s raketovým nástupem zvukového filmu: jen do konce roku 1929 se u nás objevilo dvacet zvukových snímků. Přesto zůstává Svatý Václav strhující filmovou freskou, která vybízí k novým multižánrovým výzvám. O jedno nevšední uvedení filmu s živou hudbou v podání souboru Cappella Mariana se postaral Svatováclavský hudební festival v Opavě. Projekce se uskutečnila 24. září v nejstarším opavském kostele sv. Václava. Podobně vyvážená harmonie prostoru, času a tématu se sejde jen zřídka.

„Tápání ve tmě, zlá předtucha, úzkost přerůstající až v nervní vypětí a křik, rozčilení, náhlé odmlčení se, lítost a přemítání o neřešitelném, přerůstající ve frustraci… to vše bylo podáno hudebně přesvědčivě.“

„Překvapil zvuk druhých houslí Kláry Leškové, v sólech plnohodnotný a kulatý, v dolních registrech s bodrým přívlastkem.“

„Filip Rufer se svým violoncellem zaujal snad ze všech nejvíce, a to schopností převést autentičnost svého citového prožitku do hudební mluvy.“

Plzeňská koncertní řada Kruhu přátel hudby byla zahájena ve středu 25. září, a to v podání tělesa Kukal Quartet, které tvoří ambiciózní hudebníci nastupující generace Eliška Kukalová, Klára Lešková, Daniel Macho a Filip Rufer. Že se bude jednat o velkolepý start naznačovala jak účast oceňovaného tělesa, tak program, který čítal tři závažná a náročná díla z české kvartetní literatury, snad v doznívajícím opojení Rokem české hudby.

„Uměleckým vedoucím a současně primáriem souboru je spontánní ukrajinský houslista Vadym Makarenko.“

„Tam, kde nemají odpovídající provozuschopný původní instrumentář si vypomáhají kvalitními současnými replikami.“

„Interpretační stránka večera byla na vynikající úrovni.“

Jmenují se Infermi d´Amore a jde o soubor staré hudby, tvořený mladými hudebníky z různých částí Evropy i ze zámoří. Dohromady se dali během studií ve Švýcarsku na Schole Cantorum Basiliensis. S tou ztrátou či ztraceností je to trochu jinak, než jak napovídá slogan v titulku recenze. Ne že by tito mladí muzikanti zabloudili ve spleti benátských kanálů a uliček, tam se orientují dobře, jde spíš o to, že své umělecké úsilí věnují ztraceným nebo zapomenutým uměleckým hodnotám, které mají svůj původ v barokní éře tohoto hudbymilovného města. Těleso 26. září vystoupilo v rámci sezony Vzlet pražského barokního orchestru Collegium 1704 a nabídlo výsledky svého snažení.

„Spolupráce se Simonem Rattlem byla skvělá – končili jsme naprosto zamilovaní do jeho pichlavého humoru, ale i zkušeností a neomezené muzikality.“

„Opera je syntetické umění, v němž je vše. Vnímám ji jako završení.“

„Je to legrace, že v divadle se bavíte genderovým zmatkem ve čtyři sta let staré opeře, a pak vylezete na ulici, po které prochází Prague Pride, a jste pohoršeni.“

Psát perex k rozhovoru s pěvkyní Markétou Cukrovou není příliš vděčný úkol. S jejím jménem se sice pojí celá řada hezky formulovaných a publiku již dobře známých superlativů, jedinečnou osobnost pěvkyně však mohou vystihnout jen omezeně. Navíc se jakákoliv slova na úvod zdají být trochu zbytečná: umělkyně je totiž zároveň velmi inteligentní a podnětnou respondentkou. Setkání s ní jsou tak vždy příležitostí nahlédnout do mimořádně otevřeného uvažování osobnosti, která je konzistentní v pohledech na umění i na svět kolem sebe, která je vždy autentická a trefná. A která při bourání stereotypů klidně stihne i pět operních premiér v sezoně.

„Inscenace je dokladem toho, že není třeba vymýšlet kostrbaté cesty snažící se o nové výklady, o aktualizaci.“

„V Denysi Pivnickém, čtyřiatřicetiletém Ukrajinci, našli inscenátoři pěvecky i herecky dobře vybaveného představitele titulní role.“

„Velkou sólovou scénu moldavské sopranistky Olgy Busuioc ve třetím dějství sledovalo publikum bez dechu.“

V Praze se po celém desetiletí hraje opět Verdiho Otello. Za novým projektem premiérovaným ve čtvrtek ve Státní opeře stojí dirigent Andrij Jurkevyč a režisér Martin Čičvák. V titulní roli debutoval Denys Pivnickij, Jagem byl Mikołaj Zalasiński a Desdemonou Olga Busuioc. Inscenace je umělecky výrazná a působivá a bez zaváhání snese mezinárodní srovnání.

„Hájil jsem názor, že pořady je třeba posuzovat nejen odborně, ale také z pohledu budoucího televizního diváka.“

„Cen bylo méně než pořadů, za které bych dal ruku do ohně, neboť mě přiměly k prožitku z umění, k úvahám o sobě i o době a výjimečně i k slzám.“

„Za titěrný rozpočet plní Zlatá Praha vzorně jeden z úkolů média veřejné služby.“

Sotva jsem loni po zralé úvaze završil svoje letité moderování na Mezinárodním televizním festivalu Zlatá Praha, poctil mě jeho ředitel Tomáš Motl nabídkou, jaká se neodmítá. Zastupovat na příštím, jednašedesátém ročníku této respektované soutěžní přehlídky Českou republiku v mezinárodní porotě, která bude posuzovat desítky pořadů z celého světa, rozdělené do tří kategorií. Rok utekl bohužel jako voda. A v pondělí 23. září jsem se ocitl na prahu dvoudenního maratonu, v jehož cílové pásce čekalo pětici porotkyň a porotců udělení minimálně pěti cen.

„S radostí a vděčností se stále vnímám na začátku svojí cesty.“

„Příběh Milady Horákové je natolik silný, že při zamýšlení se nad ním nelze narazit na dno té hloubky.“

„Postupně jsem si na kompozice vyvinula natolik silný subjektivní názor s tak niternými prožitky, že vlastní tvorba byla už jen otázkou času.“

Pianistka a skladatelka Nikol Bóková se právě nachází uprostřed podzimní koncertní šňůry, která ji mimo jiné zavede do Šumperka. Její skladba Her Country, volně inspirovaná Smetanovou Mou vlastí, tam 30. září zakončí festival Klášterní hudební slavnosti. Portálu KlasikaPlus.cz umělkyně prozradila, jakou roli hraje v Her Country Milada Horáková nebo jak se do poslední části cyklu dostalo japonské haiku.

„Berliozova programní hudba vyžaduje plné mistrovství. A toho se jí dostalo.“

„Je typem interpreta, který je osamoceně ponořen ve svém světě a díky kombinaci psychických i manuálních dispozic je schopen zaujmout jako výjimečný a jedinečný.“

„Chvílemi až jakoby ležérní způsob řízení tělesa v kontrastu s dokonale přesnými reakcemi sekcí prozrazoval, že se převážná část práce musela odehrát už při zkouškách.“

Záskoky mohou být příležitostí pro překvapivé debuty, nebo pro nečekaná hodnotná a zralá setkání. Charles Dutoit patří do druhé kategorie. Nebýt zdravotní indispozice šéfdirigenta Semjona Byčkova, neměli bychom šanci legendárního, za pár dní už osmaosmdesátiletého dirigenta v Praze v těchto měsících zažít. S Českou filharmonií otevřel neplánovaně sezónu právě on, spolu s mladým pianistou Daniilem Trifonovem. Dvořákem a Berliozem. A bylo co poslouchat.

„Vodička a Petr se zaměřili na jemné dynamické odstíny a kontrastní přechody mezi lyrickými momenty a výrazněji prokreslenými frázemi. Martin Kasík nebyl pouze statickou oporou, ale aktivním partnerem.“

„Vzájemná souhra The Tria je výjimečná; je očividné, že se jedná o trojici, která si důvěřuje.“

„Posluchači odměnili interprety ovacemi ve stoje a vysloužili si tak ne jeden, ale rovnou dva přídavky.“

S koncem září se pomalu blíží také zakončení Svatováclavského hudebního festivalu. Večer 25. září se v koncertním sále Fakulty umění Ostravské univerzity odehrál úžasný koncert v podání renomovaného uskupení The Trio, které tvoří houslista Jiří Vodička, violoncellista Václav Petr a klavírista Martin Kasík. Trojice nabídla pestrý program složený z děl významných českých skladatelů Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů a Bedřicha Smetany a publikum mělo možnost prožít hudební večer plný hlubokých emocí i suverénní technické brilance.

„Vavříny ověnčený soubor Quartetto di Cremona je mimochodem všeobecně známý z vysílání rozhlasových stanic po celém světě.“

„Spojená kvarteta, a obě zaslouží nejvyšší pocty, hrála jako jeden stabilní ansámbl.“

„Poslední skladbou koncertu byla živě legendární Serenáda Es dur Antonína Dvořáka.“

V roce 2022 zahájil festival Dvořákova Praha ve své komorní řadě velkolepé provedení kompletu smyčcových kvartetů Antonína Dvořáka. Po třech letech pod kurátorským vedením souboru Pavel Haas Quartet se cyklus uzavřel galakoncertem za účasti šesti smyčcových kvartet. Program tvořily skladby Petra Iljiče Čajkovského, Felixe Mendelssohna-Bartholdyho a Antonína Dvořáka v instrumentálně gradovaném obsazení od sextetu přes oktet k serenádovému komorním ansámblu. Stalo se tak ve Dvořákově síni Rudolfina 23. září a večer přinesl mimořádný hudební zážitek.

„Výtečným nápadem bylo pozvání talentovaného basisty Jana Hnyka, byl zjevnou dominantou večera.“

„Šéfdirigent David Švec imponoval od počátku dirigentským přehledem, temperamentem, touhou interpretačně vykřesat z hudebního večera maximum možného.“

„Mile působilo uvedení dnes skoro zapomenutého Viléma Blodka.“

Pro zahájení sezóny 2024/25 zvolilo vedení Opery Jihočeského divadla 23. září v sále Metropolu koncertní program. V duchu pokračování Roku české hudby zazněly operní ouvertury, sbory z tvorby českých klasiků i drobné orchestrální skladby. Podstatným hostem večera byl talentovaný mladý basista Jan Hnyk, orchestr opery vedl šéfdirigent David Švec, operní sbor připravil Martin Veselý.

„Publikum bylo svědkem úzkého napojení a vzájemného porozumění obou sólistů v souhře.“

„Dva klavíry samozřejmě nemohou plně nahradit charakter a velikost zvuku orchestru, ale tempové a výrazové obrysy hudby mohou přesto vystihnout poměrně přesně. A to se dělo.“

„Šlo o fyzicky i umělecky imponující výkon.“

Mladoboleslavský cyklus Rok na čtyři doby vzdal hold Roku české hudby uvedením Smetanovy Mé vlasti. V sále Muzea Škoda Auto zahráli 24. září šestici symfonických básní na dva klavíry Slávka Vernerová a Miroslav Sekera. Spolehlivě, obdivuhodně a velmi muzikálně.