V rámci cyklu Musica Florea Bohemia 2024 chystá orchestr Musica Florea pražskou premiéru koncertu Jan Zach: Requiem d moll, která se uskuteční 2. října od dvaceti hodin v prostorách kostela Nejsvětějšího Srdce Páně na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad. Zazní tak jedno z nejvýznamnějších děl českého skladatele Jana Zacha, a to po téměř tři sta letech. Dílo bude k slyšení už den předem v Českém Brodě, čtvrti Štolmíř. Od 3. října pak v podání souboru a německých kolegů následuje série uvedení programu Lesk a sláva postupně v bavorském opatství Münsterschwarzach, v klatovském jezuitském kostele a v plzeňské katedrále.

Jan Zach (1713–1773) patří ke generaci skladatelů, kteří vyrostli v Praze, avšak v polovině 18. století odešli do západoevropských hudebních center a dnes jsou zahrnuti pod pojem česká hudební emigrace. Jan Zach je mezi nimi pozoruhodný především tím, že na jeho tvorbě jsou dobře vidět velké hudebněstylové změny, které nastaly kolem poloviny 18. století a pro které se ujal pojem předklasicismus. Musica Florea se jeho dílu věnuje společně s muzikologem Tomášem Slavickým už víc než deset let – těžko tedy hledat těleso, které by dokázalo jeho hudbu oživit s větším pochopením pro dobové provádění. Koncert v Praze 2. října zahájí díla dalšího z oblíbených skladatelů Jana Křtitele Vaňhala, a to jeho Kyrie a Gloria in G. Jako hosté vystoupí Hana Holodňáková (soprán), Sylva Čmugrová (alt), Martin Javorský (tenor) a Jiří Miroslav Procházka (bas).

„S Musicou Floreou se hudbou Jana Zacha zabývám minimálně patnáct let. Ne proto, že jde o ‚našeho českého‘ skladatele, ale kvůli tomu, že se jedná o nadmíru kvalitního skladatele. Už jeho otec byl osvobozený od poddanství a později to byl samotný Jan Zach, který se živil soukromým učením, komponováním na zakázku, dedikováním svých děl apod. doslova ‚na volné noze‘, naprosto svobodně, což na jeho dobu patřilo k velkým výjimkám,“ vysvětluje umělecký šéf orchestru a dirigent Marek Štryncl. Kompoziční styl Jana Zacha vychází ještě z baroka. Jako skladatel však velice výstižně reagoval na tehdejší estetické proměny, dal by se tedy zařadit mezi mistry galantního stylu. Přesto zůstal věrný staré kontrapunktické technice, kterou dovedl k nebývalé dokonalosti a kráse. „Těžko říci, jestli to byla jeho excentrická a náladová povaha, ale mnohé jeho kompozice obsahují chromatické postupy či modulace. To způsobilo, že mnohá jeho díla byla oblíbena i v době romantické, narozdíl od mnoha jeho i slavných současníků. V tomto určitě předběhl svoji dobu,“ dodává Marek Štryncl.

V minulosti Musica Florea již nastudovala jeho Requiem c moll a g moll, sinfonie (což jsou hudebně předchůdci symfonií), koncerty (např. flétnový) a různé árie. Bylo tedy otázkou času, kdy se Musica Florea chopí jeho nejmonumentálnějšího dochovaného díla Requiem d moll. Partitura tentokrát nepochází z českých archivů: „Předlohou pro provedení byl vzácně dochovaný dobový opis v tyrolském Stamsu, který naši tyrolští kolegové spartovali a vydali v řadě Musikedition Tirol. O Janu Zachovi se ví, že si s tamějšími cisterciáky rozuměl a v závěru života u nich často pobýval. Jinak se o Zachových autorských rukopisech předpokládá, že patřily k tomu všemu, co nenávratně shořelo za napoleonských válek,“ říká k dostupnosti zdrojů muzikolog Tomáš Slavický.

Musica Florea bezprostředně naváže s pořadem Lesk a sláva, který uvede třikrát ve třech dnech; prvních pět říjnových dnů tedy orchestr vystoupí celkem pětkrát. Spolu s českým intrumentálním souborem zazpívají pod vedením regenschoriho Christiana Heiße Regensburger Domspatzen v opatství Münsterschwarzach (3. října) v Jezuitském kostele v Klatovech (4. října) a v katedrále sv. Bartoloměje v Plzni (5. října). Diváky čekají slavné skladby Gloria Antonia Vivaldiho a Magnificat Jana Dismase Zelenky.

Foto: archiv souboru, Michael Vogl