„Orchestr Academia Allegro Vivo z Rakouska partnersky propojuje dolnorakouský festival Allegro Vivo s festivalem Mahler Jihlava.“

„Dílo Waltera Kaufmanna bylo pro posluchače novinkou.“

„Přídavek ‚Pozdrav z Vídně‘ rakouského skladatele Fritze Kreislera dýchl espritem a noblesou vídeňského valčíku.“

Festival Mahler Jihlava s podtitulem Hudba tisíců se na počest Gustava Mahlera konal od 18. května do 22. září. Byla to důstojná oslava někdejšího jihlavského spoluobčana; město Jihlava je na svého „téměřrodáka“ pyšné. Poslední koncert, který se konal v neděli ve velké gotické síni jihlavské radnice, zněl na vídeňskou notu.

Už sám orchestr Academia Allegro Vivo z Rakouska, pod vedením vídeňského houslisty a dirigenta Vahida Khadem-Missagha, partnersky propojuje dolnorakouský festival Allegro Vivo s festivalem Mahler Jihlava. Komorní smyčcový orchestr přivezl nejprve notoricky známé Divertimento F dur Wolfganga Amadea Mozarta, jehož tři věty Allegro – Andante – Presto podali hudebníci se svěžím nadšením. Jejich přesná artikulace zejména špičatých pizzicat byla obdivuhodná vzhledem k problematické akustice. Gotický sál radnice je sice nádherný a krásně zrestaurovaný, ale není akusticky vhodný pro klasickou hudbu. Zvuk se slévá a nabývá na síle, aniž si to muzikanti přejí. Udržet dynamiku na uzdě byl velký úkol… 

Fantazie pro housle a smyčce zněla jako druhá skladba a zde se dirigent proměnil současně i v sólového houslového virtuosa. Dílo Waltera Kaufmanna bylo pro posluchače novinkou, tento rakouský skladatel všestranného zájmu působil mezi dvěma válkami nejprve v rodných Karlových Varech, poté studoval v Praze a v Berlíně a jeho život se vzápětí odvíjel v exilu v Bombaji. To ho vedlo k zájmu o asijskou etnickou hudbu. Život ukončil v Americe a jen málo jeho děl vyšlo tiskem. Fantazie pro housle a smyčce má čtyři věty, ale dominuje v ní jedno téma, hutné a hrozivé, jednou naříkavé, jindy strašidelné; jeho variabilita je neomezená a celé dílo je výrazově exponované. Houslová sóla se vzpínají do výšek, pomalá druhá věta využívá chromatiku, třetí věta používá lidové téma z maďarského fokloru. Poslední věta je významně melodická, houslová sóla kombinují cikánské, maďarské a židovské melodiky, které se vzájemně prolínají a umocňují. Houslista hrál na nástroj s poněkud tmavším témbrem, což vyhovovalo expresivnímu naturelu skladby; stačil navíc ještě dávat nástupy orchestru… Kompozice vyzněla precizně s dynamickým nábojem.

Poslední skladbou vzdal orchestr hold české hudbě. Zahrál Serenádu E dur pro smyčce op. 22 Antonína Dvořáka. 1. Moderato přineslo do orchestru romantickou sladkost a romantiku, ale občas se stalo, že interpretace vykázala nepřesnosti. 2. Menuetto. Allegro con moto hrály housle vylehčeně, na rozdíl od violoncell a kontrabasů, které zabíraly víc, než akustika dovolovala. 3. Scherzo naopak vrátilo lehkost melodii v legatu, sólo prvních houslí bylo jímavé a svěží. 4. Larghetto zahájilo dojemné piano v houslích, vášeň vrůstala do melodie violoncell a vracela se v dynamických vlnách v dramatickém rubatu a v napětí; to zaniklo v kontrastním pianu. 5. Finale. Allegro vivace vpadlo ostře všemi nástroji a taneční část přerostla do ostrého zvuku ve fortissimu.

Obecenstvo ale ostrost a akustickou problematiku nevnímalo jako handicap, naopak reagovalo nadšeně a vytleskalo si přídavek Pozdrav z Vídně rakouského skladatele Fritze Kreislera. Na všechny tak dýchl esprit a noblesa vídeňského valčíku. Publikum jásalo a ocenilo šarmantní vídeňské zakončení. Stylově byl festival završen, aby se již nyní začal připravovat na další, čtyřiadvacátý ročník.

Foto: Mahler Jihlava / Veronika Bartošová

Facebook X E-mail WhatsApp