„Jde o duchovní hudbu, plně patřící do tradic anglických sborových festivalů, ale neskrývající inspiraci prostorem anglikánského kostela.“

„Premiéra Fantazie na vánoční koledy se uskutečnila roku 1912 v Herefordu, premiéra kantáty Hodie v roce 1954 ve Worcesteru. Oba koncerty řídil sám autor. V prvním případě čtyřicetiletý, ve druhém dvaaosmdesátiletý.“    

„Skvělá hudba, neoddiskutovatelný posluchačský tip.“

Dvě vokálně-symfonické skladby na disku z roku 2007 oddělují čtyři desetiletí, ale spojuje je příklon jejich autora, anglického klasika první poloviny dvacátého století Ralpha Vaughana Williamse, k lidové hudbě. A také sváteční téma. Prvním dílem je dvanáctiminutová Fantasia on Christmas Carols z roku 1912, druhým hodinová vánoční kantáta Hodie z roku 1954. Obě dávají upřímně a hluboce nahlédnout do silné britské tradice sborového zpěvu a do hudebního rozměru anglikánské zbožnosti.

Hodie Christus natus est, hodie Salvator apparuit. Dnes se narodil Kristus, dnes se zjevil Spasitel. To jsou úvodní slova rozměrně vánoční kantáty, kterými Ralph Vaughan Williams jásavě a bez okolků vpadá do své hodinové, meditativní i oslavné, dostatečně moderní, ale přesto tradicionalisticky vyznívající, kontrastně vystavěné plochy zásadního, zralého díla. Skladby s latinským názvem Hodie, ale jinak angličtinou i stylem díla veskrze britského. Díla pro sóla, smíšený a dětský sbor, varhany a orchestr, které potěší opulentní oratorní atmosférou, poutavými harmoniemi, proměnlivou instrumentací a mimořádně vstřícnou písňovou a chorální melodikou, ani trochu banální. Jde o ryzí duchovní hudbu, plně patřící do koncertního provozu, do tradic anglických sborových festivalů, ale současně ve vysokých i nejnižších dynamikách neskrývající inspiraci velkým prostorem anglikánského kostela.

Svůj vlastní hudební jazyk, odpoutaný od dosavadních obvyklých germánských a dalších kontinentálních vlivů, nacházel Ralph Vaughan Williams (1872–1958) pomalu a postupně. K cíli došel i díky školení u Maurice Ravela v prvním desetiletí dvacátého století. Inspirací mu celoživotně nakonec byla hlavně anglická hudba sedmnáctého století a dědictví britských lidových písní. Dospěl k osobitému stylu, melodickému a trochu archaicky modálně zbarvenému, posluchačky přístupnému a zejména v kontextu poválečné avantgardy radikálními kruhy označovanému za příliš tradicionalistický. V některých skladbách však dovedl být vizionářský a stejně podnětný jako třeba Jean Sibelius nebo Béla Bartók. Tradicionalismus totiž u něj neznamenal nedostatek hudebního temperamentu.

K jeho nejznámějším a nejoblíbenějším symfonickým dílům, a to i v mezinárodním měřítku, patří Fantazie na téma Thomase Tallise a skladba The Lark Ascending (Vzlétající skřivan) pro sólové housle a orchestr. Vedle úprav lidových písní a vedle chrámových hymnů pro anglikánskou liturgii v jeho odkazu figurují však také rozměrné vokální a vokálně-symfonické kompozice, osm scénických děl a devět výrazně vyprofilovaných symfonií, včetně symfonie Londýnské, Mořské, Pastorální a Antarktické. Symfonie vznikaly během dlouhých šedesáti let.

Vaughan Williams byl vrstevníkem a přítelem Gustava Holsta, autora suity Planety. Spojoval je zájem o domácí folklór i podobná stylová východiska, tvůrčím způsobem se vzájemně ovlivňovali, byli si navzájem prvními posuzovateli nově zkomponovaných skladeb. Oba vyučovali. Zejména Ralph Vaughan Williams činil programově hodně pro zpřístupnění hudby a hudebního vzdělání nejširším vrstvám. A tak často psal pro neprofesionální a studentské soubory.

Premiéra kantáty Hodie, posledního ze skladatelových děl s vánoční tematikou, se uskutečnila na proslulém Třísborovém festivalu v katedrále ve Worcesteru v září 1954, dvaačtyřicet let po prvním uvedení jeho prvního obdobného díla, Fantazie na vánoční koledy. Ta zazněla na stejném festivalu, ale v Herefordu. Oba koncerty řídil sám autor. V prvním případě čtyřicetiletý, ve druhém dvaaosmdesátiletý.     

In the beginning was the Word, and the Word was with God, and the Word was God. Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh (…) Bez něj nepovstalo nic, co je. V něm byl život a ten život byl světlem lidí. A to světlo svítí ve tmě a tma je nepohltila… Těmito slovy otvírá Ralph Vaughan Williams Epilog kantáty Hodie. Závěr je nejprve mysteriózní, ale nakonec se přepne do extatického chvalozpěvu podpořeného žesti a zvony.

Za nahrávkou natočenou v roce 2007 v londýnské Cadogan Hall stojí dirigent Hilary Davan Wetton. Rozehrává obě partitury – první usedlejší, druhou s nadhledem kompozičního mistrovství nádherně a odvážně rozmáchlou – naplno, se zcela přesvědčivým, jakoby bezděčným ukotvením v tradicích ostrovní hudební kultury… Naprosto skvělá hudba, neoddiskutovatelný posluchačský tip. Pokud se někdy sestavují seznamy toho, co je potřeba vidět, číst nebo slyšet „before you die“, tedy než zemřeme, vánoční (ale i další) hudba Ralpha Vaughana Williamse by do nich určitě patřila.  

———–

Věděli jste, že…

…skladatelova matka byla neteří Charlese Darwina? Velké kouzlo má proto její tradovaný výrok směřovaný k malému chlapci: Bible říká, že Bůh stvořil svět za šest dní. Prastrýc Charles si myslí, že to trvalo déle. Ale nemusíme se znepokojovat, protože je to stejně úžasné v obou případech.

…ač syn anglikánského reverenda, stal se Ralph spíše agnostikem? Do kostela však nadále chodil a názory na náboženství neovlivnily jeho lásku k Bibli, která zůstala – slovy vzpomínek jeho manželky – „jedním z jeho nezbytných společníků po celý život“.

————-

Ralph Vaughan Williams
Fantasia on Christmas Carols
Hodie

Janice Watson (soprán), Peter Hoare (tenor), Stephen Gadd (baryton), Guildford Choral Society, St Catherine´s School Middle Chamber Choir, Royal Philharmonic Orchestra, dirigent Hilary Davan Wetton

CD 2007, Naxos 8.570439
Stopáž 71:00

Foto: Vaughan Williams Charitable Trust, Ralph Vaughan Williams Society, City of London Choir, www.worcestercathedral

Facebook X E-mail WhatsApp