PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Janáčkova opera je skvost, takový malý briliant ve světovém kontextu a věřím, že je tak široce vnímán. V České republice je svou úrovní bezkonkurenčně na prvním místě.“

„U nás je Korngold méně známý, což je škoda, jeho hudba má mimořádnou hloubku.“

„Na barokní hudbě nás přitahuje dobrodružství neustálého objevování v archivech.“

Absolvent Janáčkovy akademie múzických umění Tadeáš Hoza patří k nejvýraznějším mladým českým barytonistům. Od roku 2021 je sólistou Národního divadla Brno a v tomto roce debutoval v Opéra Bastille jako Harašta v Janáčkově Lišce Bystroušce. Je stálým členem Collegia Vocale 1704 a spolupracuje s významnými dirigenty i orchestry doma i v zahraničí. Vedle opery se věnuje barokní hudbě, koncertní činnosti i edukativním projektům. V rámci koncertu spolku Lieder Society s titulem Za leskem Hollywoodu se 1. listopadu představí na Novoměstské radnici, kde přednese písně Ericha Wolfganga Korngolda i současné americké skladatelky Beth Ratay. 

„V hledišti se usadili lidé, kteří dobře věděli, na co jdou a co mohou čekat.“ 

„Provedení Zrcadel předepsal autor pro 118 hráčů. Bez výpomocí se něco takového v našich podmínkách neobejde, sáhnout k nim bylo nutno i v tomto případě. “

„Bylo by jistě velmi zajímavé sledovat dirigenta při zkoušení. Jak vznikala jeho totální a vše pohlcující synergie s královéhradeckými filharmoniky, zůstane, žel, skryto. Podstatný je však výsledek.“ 

Třetí večer letošního Hudebního fóra Hradec Králové patřil v úterý 21. října jedinému dílu. Náročného úkolu předvést poprvé naživo českým posluchačům jednu ze stěžejních kompozic hudby druhé poloviny 20. století, jimiž jsou Zrcadla rakouského tvůrce Friedricha Cerhy, se ujala Filharmonie Hradec Králové pod vedením dirigenta Jiřího Rožně. A soudě podle reakcí publika, učinila tak s obrovským zaujetím pro věc a obstála více než se ctí.

„Následovalo naprosto vrcholné provedení Fantazijních kusů pro klarinet a klavír Roberta Schumanna.“

„Program lákal na balkánský folklór a na Sedm balkánských tanců srbského skladatele Marka Tajčeviće.“

„V každém případě to bylo další méně známé a velmi milé dílo pro vděčnou kombinaci klarinetu, violoncella a klavíru.“

V pondělí 20. října se v barokním refektáři Profesního domu MFF UK na Malostranském náměstí konal další koncert komorní řady, kterou pořádá Prague Philharmonia. Ač to byl na první pohled nenápadný koncert pro tři nástroje – klarinet, violoncello a klavír – a jediným známým skladatelem byl Robert Schumann, byl to opravdu krásný večer. Hrálo Quasi Trio ve složení Judita Škodová, David Šimeček a Kateřina Ochmanová a vyprodaný sál ukázal naplno, jaký efekt má dobře vedená abonentní řada.

„Dobri Hristov je autorem, který ve své tvorbě spojuje ortodoxní chrámové prvky se sborovou sazbou západního typu. Vliv Antonína Dvořáka je zde patrný.“

„Prostřednictvím dvou pražských vokálních těles se festivalovému publiku otevřel kouzelný, emocionálně bohatý svět východní chrámové hudby.“

„Kvalita interpretačních výkonů byla v obou případech vskutku příkladná.“

Závěrečný koncert Mezinárodního festivalu pravoslavné hudby Archaion Kallos 2025 byl celý věnován duchovní sborové tvorbě a cappella Dobri Hristova. Letos v prosinci uplyne 150 let od jeho narození. Odkaz tohoto bulharského skladatele, významné postavy balkánské kulturní tradice, je u nás prakticky neznámý, ač existuje jeho silná spojitost s hudební Prahou – v roce 1903 absolvoval na Pražské konzervatoři tříletý studijní cyklus kompozice u Antonína Dvořáka. Koncert se konal 21. října v chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici na vysoké společenské úrovni za přítomnosti bulharského diplomatického sboru a vystoupili na něm výhradně čeští umělci.

„Sonáta pro housle a klavír F dur Antonína Dvořáka zaujala svou srdečností a neokázalostí.“

„Oblíbenost Martinů Intermezza podtrhla houslistova suverenita a empatie spolu se zpěvným, pečlivě propracovaným klavírním doprovodem.“

„Čtyřvětou Sonátu č. 3 Johannesa Brahmse uvedli houslista s klavíristou v první větě se zpěvností okořeněnou maďarským rytmem.“

Český spolek pro komorní hudbu uvádí ve svém 131. ročníku dopolední řadu koncertů – v sobotu 18. října v Sále Martinů pražské Akademie múzických umění to byl recitál houslisty Bohuslava Matouška a klavíristy Miroslava Sekery. Přivedl posluchače, kteří jsou znalí vysokého renomé obou umělců, a jejich očekávání bylo do posledního tónu avizovaného programu i následných přídavků zcela naplněno.

„Že ve sboru zpívá desítka žen, které v něm působí od počátku až dosud, je už opravdu hodno pozornosti a obdivu.“       

„Zhruba čtyřicetičlenný soubor se tvorbě dvacátého a jedenadvacátého století věnuje výrazně.“

„Od Zdeňka Lukáše, u českých pěveckých sborů autora právem mimořádně oblíbeného, zazněly skladby dokonce hned tři.“

Foerstrovo komorní pěvecké sdružení oslavilo půlstoletí činnosti. Pražský neprofesionální ženský sbor vedený Jaroslavem Brychem se publiku slavnostním koncertem na Žofíně připomněl jako umělecky zdravé těleso se setrvalou úrovní, pěkně sezpívané a prezentující zajímavý program. ´Foerstrovky´ nastudovaly už tři stovky skladeb, mají za sebou na osm set koncertů a řadu úspěchů v mezinárodních soutěžích, napočítaly za padesát let už dva tisíce sto zkoušek. Scházejí se jednou týdně. Vždy v úterý. Pro členky i jejich rodiny jde o nedotknutelný den.

„Ženské role jsou svěřeny, tak jako v době Händelově, jedné sopranistce, která zpívá jak part Královny ze Sáby, tak Královny i První ženy.“

„Podkladem pro libreto, které je dílem anonyma, nebo snad i Händela samotného, jsou starozákonní texty.“

„Ústřední postavu zvládala Nardus Williams sopránem s tmavou barvou, nad kterou se třpytily zářivé koloratury jako kapky zářící rosy.“

Letošní ročník festivalu Moravský podzim se odehrává ve znamení koprodukce se špičkovými britskými soubory. Jedním z nich je Orchestra and Choir of the Age of Enlightenment řízený dirigentem Johnem Buttem a se sólisty Nardus Williams, Helen Charlston, Hugem Hymasem a Florianem Störzem. V neděli 19. října v Janáčkově divadle provedli koncertně oratorium Šalomoun, HWV 67 skladatele Georga Friedricha Händela.

„Hostující režisér Štěpán Pácl akcentoval v pohádkovém příběhu dva aspekty – sociální a psychologický.“

„Richard Samek si svou roli Ježibaby viditelně užíval, jeho rej s koštětem vyvolal u publika spontánní bouřlivý ohlas.“ 

„Po všech stránkách zcela přesvědčivý výkon podal dětský sbor Divadla J. K. Tyla Kajetán vedený sbormistryní Annou-Marií Lahodovou.“

Po šestatřiceti letech se na scénu Divadla J. K. Tyla v sobotu 18. října vrátila pod názvem Jeníček a Mařenka známá opera Engelberta Humperdincka Hänsel und Gretel. Český překlad pořídil Vojen Drlík. Premiéra se uskutečnila v plzeňském Velkém divadle pod taktovkou Jiřího Štrunce a v režii hostujícího Štěpána Pácla. V sólových partiích se představili jak domácí, tak hostující pěvci. Po Jiráskových Broučcích tak plzeňská opera navázala na tradici rodinných představení.

„V chrámu Panny Marie Sněžné zaznělo dílo ovšem bez vizuálního doprovodu, tak jak ho skladatel napsal, tedy pro sbor, harfu, varhany a sólový tenor.“

„Nedalo se nevzpomenout životního údělu našeho největšího myslitele, jehož život se rozplynul v klidu v exilu.“

„Sopránové sólo zpívala Jana Šrejma Kačírková, jejíž sladký, jindy však pevný a ve výškách zářivý a plný soprán, se nesl prostorem.“

Poslední koncert Festivalu duchovní hudby v Olomouci měl 18. října lákavý program. Otčenáš Leoše Janáčka, Stabat Mater Francise Poulenca a soudobou skladbu Labyrint Luboše Fišera. K návštěvě lákali i interpreti, zejména sopranistka Jana Šrejma Kačírková, tenorista Tomáš Černý, dirigent Jakub Klecker s Filharmonií Bohuslava Martinů a sólisty Pavlou Kopeckou na harfu a Martinem Jakubíčkem na varhany. Spoluúčinkoval Český akademický sbor Brno sbormistra Michala Vajdy.

„Smyslem inscenování Fridova monodramatu na studiové scéně nazvané Na půdě byla snaha zapojit diváka co nejaktivněji do příběhu a osudu Anny.“

„Dokonalému hudebnímu provedení bránil akusticky nevhodný prostor.“

„Experiment je pěkná věc, ale vždy je třeba zvážit, zda je sdělnosti a srozumitelnosti interpretovaného díla ku prospěchu.“

Opera Jihočeského divadla uvedla na studiové scéně nazvané „Na půdě“ monodrama Grigorije Frida Deník Anny Frankové. Režijně inscenaci nastudoval umělecký šéf opery Tomáš Ondřej Pilař, hudebně dirigent David Švec. V představení, uvedeném 17. října jako předpremiéra, ztvárnila titulní postavu Marie Šimůnková.

„Sborové těleso rozestoupené do půlkruhu před ikonostasem zpívalo ve vlídně smírném souzvuku, který do mysli publika vstupoval s podivuhodnou bezprostředností.“

„Jako přídavek zazněl vitálně radostný staroslověnský hymnus od Arvo Pärta z roku 1990.“

„Ensemble Hilaris zpíval jemnodechá piana, naplnil vybrané pasáže povzbudivou noblesou uměřené radosti a slynul vyrovnaností hlasových skupin.“

Mezinárodní festival pravoslavné duchovní hudby Archaion Kallos uvedl na svém čtvrtém koncertu letošního ročníku díla estonských skladatelů Arvo Pärta a Cyrilla Kreeka. Na festival zve návštěvníky Spolek Philokallia a navštívený koncert se konal 15. října v chrámu sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici. Zpíval Ensemble Hilaris, jehož uměleckým vedoucím je Kryštof Spirit. V souladu s večerní dobou a sporým osvětlením chrámu při produkci stala se hudba soustředným pohroužením do obsahu zpívaného textu.

„Do divadelního světa vstoupil ve svých 44 letech už jako zralý a uznávaný umělec. Jeho jevištní práce vznikaly mezi lety 1940 a 1982.“

„Na jevišti vypravil Čertovu stěnu, Tajemství, Hubičku a Prodanou nevěstu, k níž se opakovaně vracel.“

„Prodaná nevěsta se pro Karla Svolinského stala celoživotní scénografickou výzvou.“

Karel Svolinský (1896—1986) kdysi poznamenal: „Byl jsem pronásledován ctižádostí dosáhnout co možná nejčistšího souzvuku Smetanovy hudby a scénického obrazu.“ Tato slova velmi přesně vystihují jeho přístup k divadelní práci, zejména k inscenacím oper Bedřicha Smetany. Ačkoliv byl znám především jako malíř, grafik, ilustrátor a autor užitého umění, jeho scénografie představuje jednu z nejvýznamnějších kapitol českého výtvarného a hudebně-dramatického umění 20. století. Přinášený materiál souvisí s otevřením nové výstavy v Muzeu Bedřicha Smetany, kdy se dnes uskuteční koncert, na kterém zazpívají mezzosopranistka Monika Jägerová a sopranistka Tamara Morozová.

„Souhra fungovala báječně, hráči byli na sebe bezvadně napojeni a společné hraní si užívali do té míry, že nás byli schopni i rozesmát.“

„Zaslechla jsem tam i zpěv, nebo ožila ona rčení o tom, že zvuk violoncella je podobný lidskému hlasu?“

„Potlesk si zajisté skladatelé i interpreti zasloužili, nicméně jak krásné by bylo, kdyby člověk odcházel s doznívajícími tóny v duši bez rušivé polyrytmické perkusivní bouře…“

Violoncellista Štěpán Filípek a klavíristka Sára Medková rozezněli 19. října brněnský Besední dům hudbou klasiků dvacátého století i světovými premiérami. Koncert se konal v rámci festivalu Moravský podzim a uvedena na něm byla Sonáta in C pro violoncello a klavír, op. 65 Benjamina Brittena a Sonáta d moll pro violoncello a klavír, op. 40 Dmitrije Šostakoviče. Každou ze sonát předcházela kratší kompozice, Preludium 1 a Preludium 2, kterou si interpreti (a zároveň skladatelé) napsali pro sebe navzájem.