PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„To je na barokní hudbě to nejzábavnější – je to dialog.“

„Osobnosti se silnou uměleckou vizí ve mě dokážou otevřít nové, překvapivé pohledy na roli, o které jsem si myslela, že ji znám důvěrně.“

„Vždycky se nejdřív dívám do partitury a snažím se něco ukrást z partu houslí nebo jiného nástroje a nechat se tím inspirovat.“

Jeden z ostře sledovaných koncertů Moravského podzimu je na programu tuto neděli 19. října v Janáčkově divadle. Do Brna zavítá Orchestra & Choir of the Age of Enlightenment s dirigentem Johnem Buttem a čtveřicí skvělých sólistů, aby předvedli oratorium Šalomoun Georga Friedrich Händela. Jednou ze sólistek bude britská mezzosopranistka Helen Charlston. KlasikaPlus.cz přináší rozhovor.

„Ondrej Olos sází na podrobné, důsledné a barvité vypracování celku i detailů, podpořené dirigentskými gesty, na která se i posluchač rád soustředí.“

„Hrát Šostakoviče není projev nerozvážné mladické ambicióznosti, ale v Al-Ashhabově případě uvážlivé uchopení a autentické zvládnutí výzvy.“

„Filharmonici mají v Redutě nevýhodu suché akustiky, Ondrej Olos je však provedl velkou partiturou úspěšně.“

Za dirigentským pultem Moravské filharmonie Olomouc se v polovině října pohostinsky poprvé objevil brněnský dirigent Ondrej Olos. On a mladý houslista Milan Al-Ashhab společně povýšili běžný abonentní koncert na téměř mimořádný. Stalo se tak ovšem i díky dvěma velkým závažným dílům v programu – kompozicím Dmitrije Šostakoviče a Jeana Sibelia.

„Pokládám za chvályhodné, že polský orchestr byl na festival pozván, a jeho účast považuji za velmi přínosnou. “ 

„Vůbec nebylo patrné, že až na poslední chvíli nahradila Aleksandra Gajecka-Antosiewicz původně avizovaného Marka Toporowského, tak mocně a přesvědčivě její skvělá interpretace Góreckého figur zapůsobila.“

„Nezbývá, než se Schnittkeho mumraji volně poddat a opájet se jím. A třeba jen doslova zírat na houslistu, jenž se po vypjaté, předlouhé sólové pasáži vmžiku změní v energického dirigenta.“ 

Hudební fórum Hradec Králové má za sebou druhý koncert 21. ročníku. Ve čtvrtek 16. října se v Sále Soni Červené představili hosté ze zahraničí – Komorní orchestr Pomořanské filharmonie Capella Bydgostiensis s polskou klavíristkou a cembalistkou Aleksandrou Gajeckou-Antosiewicz a korejskou houslistkou Wonji Kim-Ozim. Největší pozornost na sebe ovšem strhl houslista, dirigent a umělecký vedoucí orchestru Piotr Pławner.

„Perlivé, nádherně mladistvé uchopení role Cherubína z roku 1954 zní s typickou barvou hlasu Soni Červené.“

„V duetu Carmen s Josém naplnila pěvkyně svůj projev pronikavou vnitřní vášní.“

„V roce 1956 nahrála Soňa Červená Hraběnku z Čajkovského Pikové dámy a jakoby osudově ji v Brně zpívala jako svoji vůbec poslední roli do února 2022.“

Ke stému výročí narození světově proslulé pěvkyně Soni Červené vydal Radioservis album Operní recitál z archivních rozhlasových nahrávek s áriemi a duety z oper velkých operních skladatelů. Výběru nejstarších záznamů operního umění Soni Červené a dramaturgie nahrávky se ujal Jan Králík, uznávaný publicista věnující se největším českým operním hvězdám. Výsledkem je reprezentativní průřez tvorbou nedávno zesnulé pěvkyně.

„Úlfur Eldjárn měl neobvyklý úkol prezentovat zvuky, které vydával první, obrovský počítač.“

„Komunikace mezi elektronikou a smyčci byla podivuhodná, někdy šly zvuky proti sobě, ale vždy se nakonec propojily.“

„Jak vlastně souvisí ‚zpěv‘ počítače s excentrickým tanečním výkonem, hraničícím s psychiatrickou diagnózou?“

Festival Moravský podzim letos vedle klasických koncertů, zaměřených primárně na britskou hudbu, zařadil i skladby ze severských zemí. V úterý 14. října ve Fait Gallery zazněla hudba islandského skladatele Jóhanna Jóhannssona s názvem IBM 1401, A User‘s Manual. Úlfur Eldjárn učil počítač zpívat, Ensemble Opera Diversa s dirigentkou Gabrielou Tardonovou ho doprovodili a emoce tancem vyjadřovala Erna Ómarsdóttir.

„Glassově hudbě je třeba přiznat – přes kompoziční jednoduchost, až primitivnost – schopnost vyvolat v posluchači pocit napětí.“

„Je třeba vzdát hold všem účinkujícím, kteří se zjevně provedení díla oddali s plným zaujetím.“

„Ze způsobu, jakým dirigent vedl orchestr i sólisty, bylo zřejmé, že k dílu má vztah – dirigoval energicky, s jasně čitelnými gesty.“

Opera Národního divadla moravskoslezského uvedla dílo amerického skladatele Philipa Glasse zkomponované na libreto podle románu Franze Kafky Proces. Česká premiéra se uskutečnila 9. října v nejstarším ostravském kostele sv. Václava pod taktovkou Bruna Ferrandise a v režii Jiřího Nekvasila.

„Na těremin můžete interpretovat všechny nuance, třeba i glissando nebo vibrato, jako na smyčcových nástrojích.“

„Vynálezce jsem znala jako člověka aktivního, neustále pracujícího – do konce jeho života mi opravoval těremin, byl vždy připravený vyrazit na koncert.“

„Ze všeho nejdříve se musíte naučit koncentrovat na obraz zvuku a představu tónů ve vás.“

Těremin je bezdotykový hudební nástroj, který v roce 1920 vynalezl ruský fyzik a hudebník Lev Sergejevič Těrmen. Instrument je známý z oblasti filmové hudby, kde byl mnohokrát použit především v hororovém, mysteriózním a sci-fi žánru. Jeho možnosti tím ale zdaleka nekončí, věnovalo se mu a věnuje mnoho skladatelů z oblasti klasické hudby, mimo jiné Bohuslav Martinů. Hra na něj má svá specifika a je považována za velmi obtížnou. Rozhovor o tomto nástroji pro portál KlasikaPlus poskytla praneteř samotného vynálezce, celosvětově uznávaná těreministka Lydia Kavina aktuálně žijící v Oxfordu a Martin Jaroš, koncertní těreminista působící v České republice. Lydii Kavinu bude možné slyšet hrát 19. října na koncertě v Bratislavě v rámci festivalu Konvergencie.

„Museli sáhnout k jinému programu a vystoupili jen tři umělci.“

„Cesta středověkou Evropou zavedla posluchače až do hlubin minulého tisíciletí a ukázala nám, jak se lidé ve Francii 12. století dokázali radovat či soužit.“

„Ukázky z hudebního života a myšlení různých národů v době středověku byly pro posluchače osvěžením a relaxací; ve stylových prostorách kostelíka šlo o pěkný zážitek.“

Šestý ročník festivalu Silberbauerovo hudební Podyjí ukončil koncert v Rakousku. Malý Stoitzendorf se ve svém kostele také chlubí varhanami od znojemského mistra a rádi zde uspořádali v sobotu 11. října koncert na jeho počest. Avizovaný pořad s názvem Ecce, sacerdos magnus byl sice na poslední chvíli ze zdravotních důvodů změněn, ale jeho charakter zůstal zachován. Místo něho slyšeli návštěvníci pořad Cesta středověkou Evropou a byl to večer příjemný a pohodový ve společnosti souboru Musica Panica.

„Passacaglia pre štvrťtónový akordeón je často dosť motorická, zvuk však napriek výraznej kinetickej zložke zostáva dominantným.“

„Tento mimohudobný námet sa do atmosféry Hapkovej skladby premieta hlavne akýmsi latentným smútkom, ktorý ale nepôsobí zdrvujúco.“

„Technická prepracovanosť by sa tak u Haasa mala v ideálnom prípade spájať s emóciou, silným prežitkom.“

Tri skladby s výrazným využitím štvrťtónov uviedol Orchestr Berg 14. októbra v Českom muzeu hudby. V tesnom susedstve vzácnych mikrotónových nástrojov Aloisa Háby tak príznačne zneli kompozície, ktoré na systémy tohoto skladateľa nadväzujú – hoci každá s inou intenzitou a v iných kontextoch. Ťažiskom programu bola rozsiahla skladba weiter und weiter und weiter od Georga Friedricha Haasa. Predchádzala jej premiéra skladby Haštala Hapku a sólový úryvok od hosťujúceho akordeonistu Veliho Kujalu.

„Mnoho let jsem byl stálým dirigentem jedné z nejlepších oper na světě, Opery v Curychu.”

„V Moravské filharmonii jsem poznal fantastický, talentovaný orchestr s velkým elánem.”

„Krok za krokem můžeme dále rozvíjet kvality orchestru a ukázat divákům, jak inspirující může být opera, když se hraje s vášní a odhodláním.”

Šéfdirigentem Moravské filharmonie Olomouc je od sezony 2022/23 maďarský umělec Zsolt Hamar. Jeho orchestr vstoupil do nového ročníku snažení, který je specifický tím, že jde o první úplnou sezonu od sloučení Moravské filharmonie s Moravským divadlem. Hamar, který tak nově spolupracuje i s divadelním orchestrem, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz naznačuje, že minulé měsíce a roky nebyly nejjednodušší, obecně se však dívá hlavně do budoucnosti a bude se snažit naplnil její potenciál.

„Tomáš Pálka si připravil pro tento večer světovou premiéru skladby s názvem Landscape: MeadowShiver.“

„Poslední skladbou byla opět světová premiéra, skladba Marka Keprta v podání klavírního tria. S názvem Vážení steskusytí II.“

„Úsměvná a vtipná hříčka byla přijata s radostným ohlasem.“

Mezinárodní festival soudobé hudby MusicOlomouc vstoupil do 17. ročníku, který je letos věnován tématu Keyboards (Klávesy). I letos jsou pořadateli Univerzita Palackého v Olomouci a Spolek MusicOlomouc a společně nabídli v pondělí 13. října první koncert. V kapli Božího těla v univerzitním konviktu představilo šest hudebních skladatelů svá díla a přednesl je Mondrian Ensemble ze Švýcarska, se kterým jako host vystoupil Marek Keprt na klavír. Dvě z interpretovaných děl byly světovými premiérami.

„Mancini se ve Vídni pohyboval v komunitě věhlasných evropských hudebníků, kteří tam působili, ať už to byli pěvci, skladatelé, instrumentalisté nebo libretisté.“

„S Mancinim by se mělo pracovat tak, že pěvec nechá jeho myšlenky na sebe působit a bude je samostatně reflektovat.“

„Podle znalců ze 17. a 18. století kastráti nebyli výjimečnější než ženy nebo nekastrovaní muži.“

Na českém knižním trhu se objevila obsahově pozoruhodná, výtvarně atraktivní kolekce dvou knih zabývající se zpěvem a hudbou 18. století. První kniha je překladem významného spisu italského zpěváka a pedagoga Giambattisty Manciniho (1714–1800) Riflessioni pratiche sul canto figurato (Praktické úvahy o zdobeném zpěvu), druhá pak k ní připojuje podrobné komentáře a vysvětlivky. Za oběma knihami, které se prodávají jako jeden celek, stojí dvojice Vanda Martáková a Jan Marták.

„Varhany klamou tělem – mají zdobnou barokní skříň z roku 1690, v níž je však umístěn romantický nástroj z roku 1893.“

„Ondřej Valenta mohl bez obav zařadit nejen starší mistry, ale i romantickou hudbu.“

„Varhanní parafráze pochodu z Dvořákova oratoria Svatá Ludmila byla docela neobvyklým číslem.“

Cyklus Rok na čtyři doby, odehrávající se na Mladoboleslavsku, zasáhl tentokrát do Benátek nad Jizerou. V rodišti bratří Bendů, hudebníků proslavených v osmnáctém století v německém prostředí, využil však jeden ze čtyř tamních kostelů k akci nepřipomínající tuto místní tradici – k varhannímu koncertu.

„Efektní úvod podpořený uvážlivě zvoleným tempem dal tušit dobře fungující partnerství, které Baborák s pardubickými navázal.“

„Kus, který v sobě pojí klasicistní noblesu s raně romantickou lyrikou, Hudeček rozezpíval lahodným zvukem.“

„U obou pěvců byla do jisté míry znát počáteční nejistota, kterou dost možná zapříčinil přítomný Domingo…“

Svátky hudby v Praze, Václav Hudeček a jeho hosté jsou na české hudební scéně tak trochu jinou akcí. Sází na originální dramaturgii, zajímavou volbu interpretů s důrazem na mladé talenty a nabízí specifickou atmosféru, jejímž strůjcem je za všech okolností dobře naladěný hostitel. Tuto charakteristiku bezezbytku naplnil i zahajovací večer 34. ročníku přehlídky, který se v úterý 14. října odehrál ve Dvořákově síni Rudolfina. Hosty Václava Hudečka byly hned čtyři sólisté, dětský sbor a orchestr a v hledišti nečekaně jedna světová pěvecká legenda. Červenou nití programu se stala Praha jako město inspirující, poskytující zázemí i přinášející úspěch řadě světových komponistů.

„Pocházím ze Slovácka, takže tato idea zrála ve mně dlouho.“

„Pořadatelem je spolek Varhanní skvosty, jehož jsem spolu s mými přáteli a kolegy z oboru zakladatelem.“

„První ročník je oslavou výročí 340 let od narození génia varhanní hudby Johanna Sebastiana Bacha. To se zcela promítá do dramaturgie.“

Lukáš Hurtík je vynikajícím varhaníkem, klavíristou a úspěšným hudebním pedagogem. Jako zakladatele Slováckého varhanního festivalu jsme se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz ptali nejen na okolnosti a důvod vzniku festivalu, který zahájilo vystoupení Michala Hanuše 5. října, ale i na další umělecké aktivity. Hurtík prozradil své názory na výchovu mladé generace hudebníků a podělil se i o osobní zkušenost s vážnou nemocí, která ho přivedla k pořádání benefičních koncertů.