„Mnoho let jsem byl stálým dirigentem jedné z nejlepších oper na světě, Opery v Curychu.”

„V Moravské filharmonii jsem poznal fantastický, talentovaný orchestr s velkým elánem.”

„Krok za krokem můžeme dále rozvíjet kvality orchestru a ukázat divákům, jak inspirující může být opera, když se hraje s vášní a odhodláním.”

Šéfdirigentem Moravské filharmonie Olomouc je od sezony 2022/23 maďarský umělec Zsolt Hamar. Jeho orchestr vstoupil do nového ročníku snažení, který je specifický tím, že jde o první úplnou sezonu od sloučení Moravské filharmonie s Moravským divadlem. Hamar, který tak nově spolupracuje i s divadelním orchestrem, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz naznačuje, že minulé měsíce a roky nebyly nejjednodušší, obecně se však dívá hlavně do budoucnosti a bude se snažit naplnil její potenciál. 

V Olomouci působíte již tři roky. Jak byste po těchto letech spolupráce hodnotil zdejší filharmonii? 

Pro mě byly poslední tři roky úžasnou zkušeností. Olomouc je krásné město, publikum je fantastické. V Moravské filharmonii jsem poznal fantastický, talentovaný orchestr s velkým elánem. Napětí kolem sloučení s operou bohužel naši práci nijak neulehčilo, ale doufám, že v nadcházejícím období budeme moci pokračovat v umělecké práci, kterou jsme započali.

Chcete tedy v této práci pokračovat? Jaké jsou vaše plány do budoucna?

Spolupráce s Moravskou filharmonií je pro mě velkou ctí a potěšením. Vstupujeme však také do nové fáze, první sezóny po sloučení s Moravským divadlem. Je to výzva, ale také obrovská příležitost, protože sloučení obou orchestrů otevírá nové možnosti. Již jsem měl příležitost stát na dirigentském pódiu při opeře Tosca, což byl krásný a velmi inspirativní zážitek. Těším se na další spolupráci v budoucnu a věřím, že společně můžeme oba orchestry posunout umělecky vpřed, objevit nový repertoár a přinést divákům ještě silnější zážitky.

Vaše práce v Olomouci se nyní rozšířila i na operu. Jak vidíte potenciál operního orchestru?

Vidím, že orchestr Moravského divadla Olomouc je tak trochu nevlastní dítě. Česká orchestrální profese o něm nemá příliš vysoké mínění, i když si myslím, že by to mohl být velmi dobrý orchestr. Samozřejmě to bude vyžadovat hodně práce a mírnou změnu přístupu. V orchestru vidím velký potenciál. Práce v opeře samozřejmě vyžaduje trochu jiné myšlení a velkou přesnost, ale věřím, že s odhodláním a správným přístupem se může vypracovat na skutečně vynikající soubor. Dirigování opery Tosca zde bylo úžasným zážitkem a cítil jsem od hudebníků silnou energii. Jsem přesvědčen, že krok za krokem můžeme dále rozvíjet své kvality a ukázat divákům, jak inspirující může být opera, když se hraje s vášní a odhodláním.

Jak byste hodnotil úroveň operního souboru v evropském kontextu?

Na tuto otázku bych raději odpověděl až po několika letech společné práce. A stejnou odpověď mohu dát také s ohledem na Moravskou filharmonii Olomouc. Dejme si alespoň tři roky klidu a pohody, kdy budeme moci tiše, intenzivně a soustředěně pracovat na skutečné profesionální výstavbě, a pak si tuto otázku položme.

Sloučení filharmonie a opery provázely silné emoce. Z vašeho pohledu bylo toto sloučení prospěšné?

To je velmi obtížná otázka, protože se jedná o téma, které vyvolává mnoho emocí. Rád bych řekl, že já se vždy a za všech okolností stavím na stranu hudebníků. Jsou to oni, kdo vdechují notám život, a jsou to oni, kdo dokážou vykouzlit emoce a intelektuální obsah z notového zápisu, který zapsal skladatel. Nicméně všichni, kdo žijeme v této části Evropy – ve střední a východní Evropě – a neseme těžké dědictví stejné historické éry, čelíme stejnému obtížnému problému. Společnost se změnila, změnily se kulturní návyky a preference a stát již není schopen ani ochoten pokračovat ve stejných praktikách financování kultury, které charakterizovaly minulá desetiletí. Jinými slovy, na kulturu není tolik peněz jako dříve a výrazně se změnila také struktura státního financování kultury a systém očekávání. Pro nás kulturní pracovníky je to velmi těžké přijmout, ale pokud to nepochopíme a nepřijmeme, budeme v kulturním životě budoucnosti určitě poraženými.

Je proto naším úkolem snažit se pochopit, co od nás současnost očekává, co nám současnost může nabídnout a na základě toho jaké hodnoty si chceme vzít z minulosti do současnosti a do budoucnosti.

Jaké jsou vaše zkušenosti s prací v operní společnosti? Pracoval jste v nějakém operním domě?

Mnoho let jsem byl stálým dirigentem jedné z nejlepších oper na světě, Opery v Curychu, a poté generálním hudebním ředitelem Hessisches Staatstheater Wiesbaden, divadla kategorie „A” v Německu. Kromě toho pravidelně diriguju opery od Švédska po Portugalsko, od Německa po Jižní Koreu, od Itálie po Maďarsko, ve všech důležitých a významných operních domech světa. Myslím si tedy, že mám určitý vhled, znalosti a zkušenosti s tím, jak vybudovat dobře fungující operní společnost.

Plánujete další spolupráci s filharmonií a operou?

To záleží na vedení Moravského divadla a Moravské filharmonie a obou orchestrech. Nikdy jsem neběžel za autem, které mě nechtělo vzít.

Facebook X E-mail WhatsApp