22. červenec
Svátek má Magdaléna.
2012 – zemřel Jan Rokyta, cimbalista a herec (narodil se 16. dubna 1938). Proslavil se jako hráč na cimbál, hrál ale i na kontrabas a jiné hudební nástroje. Od roku 1958 byl uměleckým vedoucím a cimbalistou ostravské muziky Technik. V letech 1970-80 byl také komorním hráčem a realizátorem staré hudby pražského souboru Pražští madrigalisté. Spolupracoval jako interpret, dramaturg a upravovatel lidových písní i s řadou dalších souborů. V letech 1980 až 1999 pracoval jako redaktor hudebního vysílání Československého a Českého rozhlasu v Ostravě. Od roku 1986 působil jako člen programové rady, předseda hodnotící komise a autor pořadů Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici, Rožnovských slavností, Hudeckých dnů Slávka Volavého a dalších přehlídek.
1999 – zemřel Ladislav Slovák, slovenský dirigent (narodil se 10. září 1919). Vynikal jako interpret děl slovenských skladatelů, ale i Šostakovičových a Prokofjevových symfonií. Studoval na Vysoké škole muzických umění v Bratislavě u Václava Talicha. V letech 1954 až 1955 byl na studijním pobytu v Leningradské filharmonii u Jevgenije Mravinského. Po návratu působil jako šéfdirigent Symfonického orchestru Československého rozhlasu v Bratislavě a v letech 1961 až 1981 byl šéfdirigentem Slovenské filharmonie. Vedle toho byl v letech 1972 až 1976 dirigentem Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK.
1998 – zemřel Hermann Prey, německý pěvec – lyrický barytonista (narodil se 11. července 1929). Pohyboval se stejně dobře v písňovém, operním i symfonickém koncertním repertoáru. Do roku 1960 byl členem souboru Hamburské státní opery, od šedesátýxch let až do začátku devadesátých často zpíval v Metropolitní opeře, v roce 1965 debutoval jako Wolfram v Bayreuthu, kam se potom pravidelně vracel. Na začátku kariéry často zpíval Verdiho, později se soustředil spíše na Mozarta, Rossiniho a Richarda Strausse. Byl vyhledávaným interpretem Schubertových písňových cyklů, písní Roberta Schumanna, Richarda Strausse a Gustava Mahlera. Často také vystupoval jako sólista v Bachových Pašijích a Brahmsově Německém requiem. V roce 1976 uspořádal první Schubertiadu v Hohenemsu ve Vorarlbersku. Účinkoval také v operetě.
1994 – v Divadle Spirála na pražském Výstavišti se uskutečnila česká premiéra světoznámého muzikálu Jesus Christ Superstar autorů Andrew Lloyda Webbera a Tima Rice. Během čtyř let se muzikál dočkal celkem 1288 repríz.
1989 – zemřel Martti Talvela, finský operní pěvec – basista (narodil se 4. února 1935). Zpíval ve Stockholmské královské opeře ve Švédsku a v roce 1962, kdy debutoval v Bayreuthu, se stal pravidelným účinkujícím v Deutsche Oper v Západním Berlíně. Hostoval i v Metropolitní opeře, kde mimo jiné v letech 1974 až 1987 ztvárnil 39krát Musorgského Borise Godunova. Vládl při výšce 203 cm a váze 140 kg velkolepým hlasem, který uplatňoval ve wagnerovských, verdiovských i dalších rolích, ale také v písních. Byl prvním uměleckým šéfem operního festivalu v Savonlinně ve Finsku v letech 1972 až 1979 a těsně před smrtí byl jmenován generálním ředitelem Národní opery v Helsinkách. Během posledních osmi let života vedle pěvecké dráhy pracoval jako farmář.
1976 – zemřel Karol Hławiczka, polský skladatel, muzikolog, pianista a varhaník (narodil se 14. února 1894). Žil střídavě ve Varšavě a ve Slezsku, desetiletí po druhé světové válce i v Československu. Vyučoval a publikoval vědecké i populárně vědecké články věnované hlavně lidové hudbě, hymnologii 16. a 17. stol. a Chopinovi. V mládí byl varhaníkem v evangelickém sboru v Těšíně a učil zpěv na Mužském učitelském semináři. Během první světové války řídil v Těšíně dechovku polských legií. Studoval ve Vídni, Paříži, Londýně a Římě. Výsledkem jeho pedagogické práce na školách byl Školní zpěvník a učebnice zpěvu vycházející z polských lidových písní. Byl synem Andrzeje Hławiczky, učitele, varhaníka, sběratele lidových písní, jednoho z průkopníků předválečné hudební kultury Těšínského Slezska.
1972 – zemřel Pavel Bořkovec, skladatel (narodil se 10. června 1894). Jeho učiteli byli Jaroslav Křička a Josef Bohuslav Foerster a na Mistrovské škole Pražské konzervatoře Josef Suk. Společně s Františkem Bartošem, Václavem Holzknechtem, Išou Krejčím a Jaroslavem Ježkem utvořil roku 1932 hudební skupinu Mánesa (jako dopisující člen se do ní řadil ještě Bohuslav Martinů) – skupinu, která byla ideově spřízněna s programovým prohlášením Devětsilu (1922) a působila v budově výtvarného spolku Mánes, kde pořádala společné umělecké večery s básníky. V letech 1946–1967 učil na Akademii múzických umění v Praze. Mezi jeho studenty patřili Pavel Blatný, Jiří Pauer, Vladimír Sommer, Petr Eben, Jan Klusák, Jan Novák, Jan Truhlář, Radim Drejsl, Miroslav Raichl či Štěpán Koníček. Bořkovec složil dvě opery, dva klavírní koncerty, jedno concerto grosso, balet a pět smyčcových kvartetů.
1966 – zemřel Jaroslav Kofroň, hornista, skladatel, sbormistr, dirigent, pedagog a sběratel lidových písní (narodil se 5. února 1921). Na Pražské konzervatoři studoval hru na lesní roh u Emanuela Kauckého, hudební teorii u Antonína Modra a sborový zpěv u Vojtěcha Bořivoje Aima. V roce 1948 se tam stal pedagogem, ale dále studoval skladbu u Jaroslava Řídkého a dirigování u Františka Spilky. Už v době studií hrál v Příbramské filharmonii, v orchestru Velké operety (dnešní Divadlo v Dlouhé) a v Pražském velkém orchestru. Sezonu byl dirigentem Pěveckého sdružení pražských učitelů a poté řídil pěvecké sdružení Pražská Typografia. Od roku 1952 byl členem Komorního sdružení profesorů pražské konzervatoře. V letech 1953–1954 byl sbormistrem a druhým dirigentem Pražské zpěvohry. Komponoval hlavně skladby pro lesní roh, jak instruktivní, tak koncertní. Kromě toho byl autorem mnoha skladeb taneční a estrádní hudby a sborových úprav lidových písní. Slavná je jeho sbírka, která obsahuje na 300 původních lidových písní z oblasti středního Slovenska. Tragicky zahynul v Bulharsku.
1963 – pásmem Komu patří jazz zahájila činnost poetická vinárna Viola na pražské Národní třídě
1959 – premiéru měla Missa Brevis in D Benjamina Brittena, a to v katolickém chrámu Westminster Cathedral v Londýně. Tištěné věnování zní „Pro George Malcolma a chlapce ze sboru Westminsterské katedrály“ – Britten obdivoval zpěv sboru pod jeho vedením a dílo dokončil tak, aby připomněl Malcolmův odchod z funkce varhaníka a sbormistra.
1959 – narodila se Irena Chřibková, od 90. let varhanice a ředitelka kůru baziliky sv. Jakuba na Starém Městě pražském. Založila tam Mezinárodní varhanní festival a několik cyklů duchovní hudby. Hru na varhany studovala na kroměřížské konzervatoři P. J. Vevanovského u Karla Pokory, na pražské AMU u Milana Šlechty a ve Francii u Susan Landale. Koncertovala v zemích Evropy, v Japonsku, Rusku, Izraeli a ve Spojených státech amerických. Je vyhledávanou interpretkou soudobých děl, zvláštní zájem věnuje hudbě Petra Ebena. Několik skladeb pro ni napsal Jiří Teml. Na CD natočila české a francouzské varhanní skladby. Vyučovala v Kroměříži, od poloviny 90. let v Praze. Zasedá v porotách varhanních soutěží a vede interpretační kursy. Je předsedkyní Nadačního fondu Sancti Jacobi Organum.
1958 – narodia se Iva Bittová, herečka, zpěvačka a houslistka, výrazná osobnost české alternativní hudební scény. Spolupracovala s Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů, od roku 1978 byla členkou Divadla na provázku. Od roku 1984 vystupovala jako zpěvačka a houslistka s vlastními písněmi na lidové texty, mimo jiné i se Škampovým kvartetem. Natočila Janáčkovu Moravskou lidovou poezii v písních. Na evropských scénách progresivní hudby měla úspěchy s bubeníkem Pavlem Fajtem, spolupracovala s uskupením Bratři Ebenové, věnovala se i experimentálnímu jazzu a rocku a založila Čikori, sdružení hudebníků zabývajících se improvizační hudbou. Mezi roky 2015 a 2018 se v Brně věnovala studiu hudební vědy. Roku 2007 se přestěhovala do USA, v roce 2020 získala americké občanství.
1957 – narodil se Andrej Borejko, polsko-ruský dirigent. Během své kariéry vystřídal vedení orchestrů, jako byla Jenská filharmonie, Hamburger Symphoniker, Bernský symfonický orchestr, Düsseldorfský symfonický orchestr, Winnipegský symfonický orchestr, Národní orchestr Belgie, Naples Philharmonic na Floridě a Varšavský národní filharmonický orchestr. Byl také hlavním hostujícím dirigentem Vancouverského symfonického orchestru, Stuttgartského rozhlasového symfonického orchestru a Orquesta Sifónica de Euskadi.
1946 – narodila se Mireille Mathieu, francouzská popová zpěvačka známá především svými šansony, populární nejen v Evropě, ale i ve Spojených státech a v Kanadě. Celosvětově se prodalo více než 150 milionů jejích nahrávek.
1946 – narodil se Steve Wolownik, americký etnomuzikolog, hráč na balalajku a hudební aranžér (zemřel 18. května 2000), průkopník ruské a východoevropské hudební komunity ve Spojených státech. Byl spoluzakladatelem Americké asociace balalajek.
1943 – narodil se Jaroslav Šaroun, klavírista, skladatel, pedagog (zemřel 25. března 2021). Byl dlouholetým pedagogem Hudební fakulty AMU v oddělení klavírní spolupráce. Od roku 1976 do roku 2012 byl také hráčem klávesových nástrojů v orchestru České filharmonie. Spolupracoval jako klavírní doprovazeč při koncertech s řadou instrumentalistů a pěvců, včetně Dagmar Peckové a Bernardy Fink, a byl pravidelným korepetitorem Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech. Komponoval, je mimo jiné autorem Symfonie, Sonáty pro violu a klavír, Písní na slova Torquata Tassa a skladby Světla. Byl rovněž autorem skladby mužů pro spartakiádu v roce 1980. Kompozici studoval u Miloslava Kabeláče, Emila Hlobila a Václava Dobiáše.
1922 – narodil se Jiří Berkovec, hudební skladatel a publicista (zemřel 11. listopadu 2008). Zabýval se českou hudbou v 17. – 20. století. Napsal mimo jiné knihy Josef Suk (1956), Antonín Dvořák (1969), Život plný hudby – Antonín Dvořák (1986), České pastorely (1987) a Jakub Jan Ryba (1995). V letech 1949 až 1965 byl zaměstnán v Československém rozhlase, v letech 1965 až 1976 v nakladatelství Supraphon, od roku 1976 do roku 1982 v Divadelním ústavu. V 50. letech přednášel na Katedře hudební vědy Univerzity Karlovy, kde předtím studoval. Je autorem stovky kompozic.
1919 – premiéru měl balet Třírohý klobouk (El Sombrero de Tres Picos) Manuela de Fally s choreografií Léonida Massina, složenýna motivy stejnojmenného románu spisovatele 19. století Pedra Antonia de Alarcóna. Premiéra se konala v divadle Alhambra v Londýně pod taktovkou Ernesta Ansermeta a scénografii a kostýmy vytvořil Pablo Picasso. Po premiéře baletu Falla složil dvě orchestrální suity se stejným názvem.
1909 – narodila se Licia Albanese, americká operní pěvkyně – sopranistka italského původu (ve věku 105 let zemřela 15 srpna 2014). Vynikala hlavně v rolích lyrických hrdinek Verdiho a Pucciniho. Neformálně debutovala v roce 1934 v Miláně, když zaskočila za jinou sopranistku v Pucciniho opeře Madam Butterfly, v opeře, která ji později proslavila. Během čtyřiceti let zpívala roli Cio-Cio-San více než tři sta krát. V letech 1940–1966 patřila mezi přední sólisty Metropolitní opery v New Yorku. Byla také zakladatelkou a předsedkyní nadace určené na podporu mladých pěvců The Licia Albanese-Puccini Foundation. V letech 1941–1961 často hostovala v opeře San Francisca, kde ztvárnila dvaadvacet rolí. Kromě toho vystupovala na mnoha recitálech a koncertech a v dalších operních domech. Účastnila se benefičních představení pro vojáky, měla svou vlastní rozhlasovou show, byla častým hostem rozhlasových i televizních pořadů a pořídila řadu gramofonových nahrávek. Její aktivní kariéra trvala přes sedm desetiletí. Zpívala americkou hymnu při otevření nové budovy Metropolitní opery. Jako pedagog působila v Juilliard School of Music, v Manhattan School of Music a v Marymount Manhattan College. Vedla pěvecké mistrovské kurzy po celém světě.
1908 – zemřela Mathilde Weissmannová-Zavrtalová (Mathilde Weissmann-Sawerthal), operní pěvkyně (narodila se 2. února 1846). V letech 1859 až 1863 studovala na Pražské konzervatoři, jejím prvním známým větším vystoupením byl koncert roku 1870 v Pise. V roce 1871 se odstěhovala do Londýna a získala angažmá v Drury Lane Theatre. Poté působila v německé opeře v Praze.
1880 – zemřela Anna Caroline Oury (známá také jako Ninette de Belleville-Oury), německá klavíristka a skladatelka francouzského původu (narodila se 24. června 1806). Je autorkou 180 klavírních skladeb. Jako pianistka debutovala v Londýně roku 1831 s Niccolò Paganinim. S manželem, houslistou King’s Theatre Antoniem Jamesem Ourym (1800–1883), koncertovali jako duo. V roce 1847 založili klub pro komorní hudbu Brighton Musical Union. V roce 1841 jí Chopin věnoval Valčík f moll, op. posth. 70, č. 2. Její otec byl ředitelem Národní dvorní opery v Mannheimu, učitelem jí byl ve Vídni Carl Czerny.
1870 – zemřel Josef Strauss, rakouský skladatel (narodil se 20. srpna 1827). Byl synem Johanna Strausse I., jeho bratry byli Eduard Strauss a nejslavnější Johann Strauss II. (zvaný Syn). Vystudoval inženýrství a pracoval pro město Vídeň. Navrhl koňský povoz s otočným kartáčem na zametání ulic a vydal dvě učebnice matematických předmětů. Měl talent jako malíř, básník, dramatik, zpěvák, skladatel a vynálezce… Nakonec se však připojil k rodinnému orchestru. Napsal 283 děl s opusovým číslem – mnoho valčíků a polek (nejznámější je Pizzicato Polka), čtverylky a další taneční hudbu a také několik pochodů.
1786 – zemřel Václav Kalous, skladatel chrámové hudby (narodil se 24. ledna 1715). Jako člen řádu piaristů byl učitelem a regenschorim na řadě míst, mimo jiné v Mikulově, v Lipníku nad Bečvou, Litomyšli, Kroměříži, Slavném, Rychnově nad Kněžnou, Praze a Benešově. V Kosmonosích, kde působil od roku 1747, patřil mezi jeho žáky František Xaver Brixi. Dochovala se stovka Kalousových chrámových děl, a to nejen tam, kde působil, ale v opisech v mnoha dalších českých a moravských katolických kostelích.
1766 – narodil se Franz Xaver Süssmayr, rakouský skladatel (zemřel 17. září 1803). Do dějin hudby se zapsal hlavně jako žák Wolfganga Amadea Mozarta, který dokončil jeho slavné Requiem d moll (KV 626). Kompletně zinstrumentoval části, pro které Mozart nechal detailní skici, např. Dies irae, Tuba mirum, Rex tremendae, a pasáže Sanctus, Benedictus a Agnus Dei napsal už sám, případně s využitím drobných Mozartových fragmentů. Pro závěrečnou část Communio se rozhodl zopakovat Mozartovu hudbu z úvodní sekce Introitus. Ve své době byl jinak velmi populárním a plodným autorem, psal hlavně opery a singspiely, také instrumentální hudbu, kantáty a mše, a působil jako kapelník vídeňského Národního divadla. Jeho slibnou kariéru předčasně ukončila tuberkulóza, které podlehl v pouhých 37 letech.
*********
A VĚDĚLI JSTE, ŽE v tento den také…
1927 – V časopise Pestrý týden se poprvé objevila postavička Ferdy Mravence v komiksovém příběhu Ondřeje Sekory o opilém mravenci. Tehdy ještě nebyla určena dětem a neměla puntíkovaný šátek.