Zdeněk Fibich i Antonín Dvořák. Musica Florea ve snaze o autentický romantismus
Oslavit Den vzniku samostatného československého samostatného státu 28. října mohou Pražané koncertem Romantik Zdeněk Fibich. Soubor Musica Florea totiž uvede v prostorách vršovického Vzletu jeho Symfonii č. 1 a spolu s ní také Koncert pro housle a orchestr a moll Antonína Dvořáka. Hostem večera bude houslový virtuos Roman Patočka, koncertní mistr Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK.

Jak zněla romantická hudba v době svého vzniku, se mohou posluchači souboru Musica Florea pravidelně přesvědčovat. Po Dvořákovi a Smetanovi se nyní zaměřila na třetího velkého skladatele 19. století Zdeňka Fibicha, který se proslavil především jako autor melodramů. Stejně jako Antonín Dvořák byl Fibich inspirován kompozičním a interpretačním přístupem Richarda Wagnera. Romantické ideály dovedl Fibich ještě dál než mnozí jeho současníci a Musica Florea principy romantické hry využije při interpretaci skladatelovy Symfonie č. 1. Ta je optimistickou, živou skladbou, která odráží skladatelovo mládí a lásku k přírodě (byl synem lesmistra). Střídá nálady a témata, navozuje atmosféru lesa i tance, je lyrická i epická, komponovaná do cyklické formy.
„Jestliže mám úctu ke skladateli, musím hledat způsob interpretace, který je mu nejblíže,“ to je moto uměleckého šéfa a dirigenta Marka Štryncla. K éře romantismu říká: „Romantickému ideálu má vládnout emoce, vášeň, výrazový charakter. Tomu se v 19. století podřizovala jak rytmická složka hudby, tak i tempová a intonační, například záměrné rozlišování a užívání neobvyklých tónin a souzvuků. Různé rytmické figury se naostřovaly nebo naopak rozvolňovaly podle druhu hudebního výrazu, a to i v orchestrální hře. V romantismu se hudebníci nebáli používat ozdobné elementy: portamenta, nejednotné smykování, tremola, tempo rubato… Změny tempa, tedy agogika, byly zcela běžné.“
Houslový koncert a moll je považován za jedno z vrcholných děl Dvořákova tzv. slovanského období. Vznikl v sousedství první řady Slovanských tanců, České suity, Slovanských rapsodií a Symfonie č. 6, s nimiž je svázán výraznou, lidově zabarvenou melodikou a celkově pozitivním laděním. Musica Florea se odkazem Antonína Dvořáka zabývá dlouhodobě: natočila už například všechny jeho symfonie… Pozvání na říjnový koncert Musica Florea a k sólové úloze v komponistově koncertantním kusu přijal houslista Roman Patočka. Kromě toho, že je koncertním mistrem Pražských symfoniků, hraje s dalšími renomovanými orchestry, ať jsou to Hamburští filharmonikové, Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu či Nagojská filharmonie. „Věřím, že naše společné vystoupení bude pro posluchače nezapomenutelným zážitkem,“ říká Marek Štryncl.
Foto/zdroj: archiv umělce
Příspěvky redakce
- Lukáš Hurtík (1978–2026)
- Košické hudební jaro slaví sedmdesát let
- Klavírista Jan Čmejla zahraje v Hongkongu
- Jednadvacáté Kocianovo Ústí s klavírním prologem
- Dechový a sborový dialog studentů JAMU s profesionály i amatéry
Více z této rubriky
- Košické hudební jaro slaví sedmdesát let
- Klavírista Jan Čmejla zahraje v Hongkongu
- Jednadvacáté Kocianovo Ústí s klavírním prologem
- Dechový a sborový dialog studentů JAMU s profesionály i amatéry
- Slunná Itálie. Svátek hudby zahřeje Pražany
- Beliczay či Holst. Nevšední výběr Pražského komorního orchestru
- Talichův Beroun rozehraje téma osudových žen
- Dubnové turné České filharmonie. Poněkud hektické
- Ocenění za šíření slovenské hudby pro Slovenský komorní orchestr
- Ruští velikáni v pojetí SOČRu, o týden později mezigenerační setkání harfistek