PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Taková jména, jako Dvořák, Smetana, Janáček, Martinů nám pořád dělají čest a slávu ve světě, byť ne všichni vědí, že jsou to Češi.“

„Dnes se někdy stane, že čínský Brahms je Brahmsovi bližší než leckterý evropský.“

„Když hraju se svými potomky, tak jsou to většinou akce, které nemusíme moc připravovat; když jeden udělá rubato, druhý udělá stejné.“

Rozhovor s Ivanem Klánským vznikal na akademii v pátek 19. května před koncertem, kterým pan profesor mimo jiné oslavil své pětasedmdesáté narozeniny. Povídání s děkanem Hudební fakulty AMU, koncertním pianistou, pedagogem a členem Guarneri tria bylo nejen o tomto koncertu, ale třeba také o aktuální pozici mladých hudebníků ve světě, srovnání asijských a evropských interpretů a o knize s názvem Klavírní myšlení Ivana Klánského Eugenie Koblížkové.

„Orchestr ozdobil zahájení festivalu stylovým, muzikálním a angažovaným provedením ikonického díla, které má v jeho pojetí jedinečnou zvukovou a výrazovou podobu.“

„Eroica vyzněla výrazně duálně. Rázná sforzata střídaly elegantní odtahy a kličky, naléhavou zaťatost a bojovnost finesy téměř salonní.“

„Provedení bylo průsečíkem mocného potenciálu tělesa a vůle dirigenta, z jehož strany směřovalo do výsledné podoby pochopení pro historicky poučený přístup i zkušenost s moderními tělesy.“

Nenápadný, ale zcela zásadní koncert se uskutečnil v úterý v Kroměříži. Proslulý vídeňský orchestr dobových nástrojů Concentus musicus Wien zahrál ve Sněmovním sále zámku Beethovenovu symfonii Eroica, a to za řízení Tomáše Netopila. Jihomoravský festival Concentus Moraviae začal opravdu prestižním, umělecky špičkovým způsobem.

„Skladby interpretoval tak prostě, jako by na světě nebylo nic jednoduššího, v přesném vybalancování mezi přehledností hudebních myšlenek, využitím výrazových a technických prostředků a prožitkem.“

„Věřím, že jsem nebyla sama, koho v sále Lisztova hudba v podání Matyáše Nováka okouzlila způsobem, že si ji ještě nějakou chvíli po doznění první poloviny sám v sobě vychutnával.“

„Po tolika výrazových polohách, které Matyáš Novák použil v Lisztových skladbách, bych byla bývala čekala využití těchto prostředků i pro Chopinovu skladbu, ale že mladý pianista dokáže Chopinův hudební rukopis zřetelně odlišit, to jsem si ani ve svých nejodvážnějších sluchových fantaziích nedokázala představit.“

Prostory Anežského kláštera, které hostí cyklus klavírních recitálů Hybatelé rezonance, svou atmosférou účinek jednotlivých vystoupení ještě umocňují. Posledním koncertem sezóny 2022/2023 byl v pondělí 29. května 2023 recitál čtyřiadvacetiletého českého klavíristy Matyáše Nováka. Posluchači měli možnost v jeho podání slyšet jak původní Lisztovy skladby, tak Lisztovy transkripce písní Franze Schuberta.

„Pojetí je velmi realistické, emoce, které tryskají z jednání jednotlivých postav, jsou bezprostřední a pravdivé. Režisérka střídá hereckou úměrnost ve výraze s náhle vypjatými, až křečovitě akcentovanými akcemi, které tím více vyniknou.“

„Dirigent Bertrand de Billy vede hudbu ke službě celku a vytváří dlouhé klenuté fráze, přerušované náhlými odsazeními efektního ticha.“

„Obsazení jednotlivých postav je voleno velmi pečlivě, jak po stránce herecké přesvědčivosti, tak ve smyslu jejich vyrovnané kvality zpěvu. Hlavní postavou příběhu je mladá pařížská šlechtična Blanche, kterou zpívá australská sopranistka Nicole Car.“

Operu Dialogy karmelitek (Dialogues des Carmélites) podle dramatu Georga Bernanose na motivy novely ‚Poslední na popravišti‘ od Gertrudy von Le Fort zhudebnil francouzský skladatel Francis Poulenc. Poprvé byla uvedena v roce 1957 a od té doby uchvacuje niterností příběhu a barevností hudby. Ve Státní opeře ve Vídni měla svou premiéru až letos, 21. května 2023. Opera je zpívána ve francouzštině a recenze je psána z reprízy 27. května 2023.

„V čele komorního orchestru PKF – Prague Philharmonia jako protagonistka večera stanula ukrajinská dirigentka Oksana Lyniv.“

„Bylo potěšením sledovat, jak dirigentka ten rozeklaný monument bezpečně vede a usměrňuje jednoduchými, přehlednými gesty, bez zbytečné exaltace.“

„Právě ve vygradovaných partiích se projevila síla elektrizujících gest Oksany Lyniv, a to nejen v porozumivé reakci interpretů – zápal se dokázal přenést i na publikum.“

Koncerty Pražského jara jsou mnohdy různým způsobem dramaturgicky tematizované. Ačkoliv v tomto případě to nebylo výslovně zdůrazněno, večerní koncert v neděli 28. května v Rudolfinu z podstatné části náležel ukrajinským umělcům, ukrajinské kultuře a potažmo Ukrajině jako takové. V čele komorního orchestru PKF – Prague Philharmonia jako protagonistka večera stanula ukrajinská dirigentka Oksana Lyniv. S pražskými filharmoniky je ostatně dobře obeznámena, společně účinkovali v Praze už v roce 2015.

„Rozptyl stylů byl na koncertě pozoruhodný. Zahrnoval belcantové árie z děl Belliniho i Donizettiho, díla Mozarta a Beethovena, dál přes Pucciniho až po tvorbu Richarda Strausse a klavírní připomínku Bohuslava Martinů. Z české tvorby byl zastoupen dvěma pěveckými ukázkami Antonín Dvořák, jednou árií Bedřich Smetana.“

„První polovina koncertu se nesla v duchu Ludwiga van Beethovena. Zazněl písňový cyklus ‚Vzdálené milé‘ v podání barytonisty Radka Martince. Klavírista Tomáš Pindór večer uvedl Beethovenovou Sonátou D dur, což vytvořilo stylově sourodou plochu.“

„Písňové koncerty jsou dnes vzácností, jakousi lahůdkou pro minoritní publikum. Oba mladí pěvci – Radek Martinec a Marie Schmidtová – projevili vzácný cit pro interpretaci písňové tvorby. Na Vysoké bych ale očekával trochu větší míru koncentrace právě na rozsáhlou vokální tvorbu Antonína Dvořáka.“

Letošní ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram spěje k závěru své jarní části. Již tradičně jsou zváni také laureáti Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech, kteří vystupují přímo na Vysoké u Příbramě, v novorenesanční budově zámečku, který nechal postavit v roce 1878 Dvořákův švagr, hrabě Václav Kounic. 28. května 2023 dostali šanci mladí pěvci, sopranistka Marie Schmidtová a barytonista Radek Martinec za klavírního doprovodu Tomáše Pindóra. O atraktivitě koncertu talentovaných zpěváků svědčí zajímavá skutečnost, že byl vyprodán dlouho dopředu. Byl věnován památce Antonína Dvořáka III., který se velmi zajímal právě o koncerty mladých adeptů operního umění; na tyto koncerty se nejvíce těšil.

„Od prvních tónů předehry Pygmaliona byla evidentní přirozenost, jakou hráči při hraní této hudby oplývají“

„Emoční ‚otočka‘ od zoufalství k radosti byla čitelně propsána do hlasu zpěvákova a ten pak na konci díla mohl naplno předvést své fantastické technické schopnosti.“

„Sbor v obou dílech poskytoval vyváženou sílu skvěle se pojící s orchestrem, krom vypracovaného tónu je nutné ocenit zejména vynikající sehranost všech zpěváků, díky čemuž byl zpívaný text dobře srozumitelný.“

V pondělí 29. května zavítali do Prahy v rámci festivalu Pražské jaro světově proslulí Les Talens Lyriques. Spolu s Chœur de Chambre de Namur a vynikajícími sólisty představili divákům dvě francouzské barokní jednoaktové opery, obě provedené na nejvyšší možné úrovni.

„Snažíme se obracet i na nepoučené posluchače, kteří se v sobotu mohou těšit na rockové oratorium.“

„V rámci soutěží jsou tři novinky. První je otevření soutěže pro vokální ansámbly, druhou rozdělení kategorie mládežnických sborů na středoškolské a akademické. Třetí novinkou je zavedení nesoutěžní kategorie pro seniorské sbory.“

„Zajímavá bude premiéra vokálně-instrumentálního díla Requiem za mír na Ukrajině současného australského skladatele Davida Slatera. Dílo vzniklo proto, aby se provozovalo na benefičních koncertech.“

Milan Motl je hudební pedagog, sbormistr, dirigent a organizátor. Mezinárodní festival pěveckých sborů Svátky písní Olomouc navštívil v minulých letech jako porotce. Právě pro jeho zkušenosti z porot nejrůznějších sborových soutěží, jeho elán a celkový rozhled ho během jara 2022 oslovil pořadatelský tým s nabídkou pozice uměleckého ředitele festivalu; akce, která letos slaví padesáté narozeniny.

„V sobotu bolo na programe hneď päť nových skladieb českých autorov a autorky. Každý z pätice sa na tejto ploche dokázal predstaviť ako tvorca s osobitým hudobným jazykom a estetikou.“

„Ťažiskom – dramaturgickým, interpretačným aj poslucháčskym – sa oba večery stali kompozície Georga Friedricha Haasa. Až tu sme mohli naplno oceniť, s akým výnimočným telesom máme v rámci Pražského jara tú česť.“

„V prípade in vain stoja všetci zúčastnení – hráči, dirigent, aj poslucháči, pred ešte väčšou výzvou.“

Opätovná rezidencia súboru Klangforum Wien v rámci Prague Offspring bola od festivalu Pražské jaro veľmi dobrým ťahom. Svoje dva koncerty (26. a 27. mája v sále DOX+) premenil ansámbel pod vedením Petra Rundela na mimoriadne, strhujúce večery a naplnil tak oprávnené očakávania povestne špičkovej interpretácie súčasnej hudby.

„Aby se uživil, dal se na dráhu advokáta, ale přitahovalo ho umění obecně a hudba zvlášť.“

„Snad i díky Janáčkově přímluvě se Löwenbach dostal do kontaktu s dalšími osobnostmi: Brodem, Martinů a Křičkou.“

„Dožil se dvaadevadesáti, svědek minulých časů, k nimž nenápadně, ale podnětně patřil.“

Přátelil se s Leošem Janáčkem, spolupracoval s Bohuslavem Martinů či s Jaroslavem Křičkou. Hudební kritiky psal pro Lidové noviny i pro New York Times, působil jako redaktor časopisu Hudební revue; podílel se na vzniku Ochranného svazu autorského, v právních záležitostech částečně zastupoval Leoše Janáčka či Heinricha Manna. Zaměstnán byl na Československém konzulátu v New Yorku nebo hudebním odboru Ministerstva školství. Jeho pozůstalost je uložena v archivech univerzity v kalifornském San Diegu. U nás se však o něm ví jen velmi málo. JUDr. Jan Löwenbach, právník a básník, překladatel, libretista a publicista.

„Wagnerův pobyt v Mariánských Lázních v létě roku 1845, skladatelův kontakt s místními hudebníky, především s dirigentem tamějšího orchestru Theodorem Krüttnerem (1814–1893), dále pak tradice wagnerovských koncertů v někdejší kavárně Egerländer (dnes hotel Monty), to vše rozhodně stojí za to, aby se v tomto městě skladatelovo jméno občas připomnělo.“

„Výkon Veroniky Hajnové potvrdil, že má pro Wesendonck-Lieder výtečné hlasové předpoklady. V příznivé akustice Casina byl tento písňový cyklus v jejím podání skutečným zážitkem, na který se nezapomíná.“

„Siegfriedovou idylou dirigent Radek Baborák vytvořil protiklad k závěrečné skladbě večera – předehře k opeře Mistři pěvci norimberští.“

Výlučně Wagnerova hudba zněla v pátek 26. května v rámci koncertu abonentního cyklu Západočeského symfonického orchestru Mariánské Lázně. Provedení zahrnující sólové vstupy mezzosopranistky Veroniky Hajnové řídil šéfdirigent orchestru, jakož i slovutný hráč na lesní roh, Radek Baborák.

„Českou klasiku přijali hezky, ale když jsme zazpívali spirituály a publikum jsem vyzval, aby se přidalo, tak ohlas byl pochopitelně ještě větší.“

„Když stojíte na pódiu, znějí české písničky a vy vidíte, jak lidem tečou slzy po tvářích, tak to je něco, co ve vás zůstane už napořád.“

„Snažíme se programy dělat tak, aby si je lidé opravdu užívali; začínáme náročnější klasikou a pak ubíráme…“

Pěvecký sbor Cancioneta Praga připravil na podvečer poslední květnové neděle koncert do kostela sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze. Titul Kolem světa se slavnými písněmi v původních jazycích napovídá, že vedle Mozartovy, Gounodovy a Smetanovy tvorby tvořily program světoznámé skladby ze Španělska, Francie, Itálie, Japonska, Brazílie, Afriky a Ameriky… Letos v únoru se třicetičlenná ženská část tělesa vypravila do Spojených států. Na tamní koncerty v newyorské síni Carnegie Hall a pro České centrum a pro krajany vzpomíná v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz sbormistr tělesa Lukáš Jindřich.

„Vypadá to, že se schyluje k jakési generační výměně a až se bude ‚dělit koláč‘ zodpovědnosti, na Levita pravděpodobně také část připadne.“

„Pianista je velmi výrazný i ve vizuálním projevu, jeho hra je plná gest.“

„Patříte-li stejně jako já do té druhé kategorie, může pro vás být poslech Levitovy interpretace devastující.“

Pianista Igor Levit naposledy vystoupil v Praze teprve před dvěma lety, a přesto jej hned dva místní festivaly měly důvod angažovat znovu na tento rok. Jeho sólový recitál, který proběhl 25. května ve Dvořákově síni Rudolfina v rámci Pražského jara, zahrnoval mimo jiné méně známé transkripce nebo nový cyklus soudobého skladatele Freda Hersche. Byla to ale interpretace Lisztovy sonáty, ve které se přiblížil něčemu vzácnému.