PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Jak překonávat historické bariéry mezi Čechy a Němci, ukazuje Lípa Musica na obou stranách hranice už více než dvacet let.“

„Čajkovskij dovádí skladbu na samý vrchol emocí: její exaltovaná podoba od drobných lyrických momentů po dramatické vrcholy, plná melancholie a vzpomínek, byla ideálním kusem pro tento večer.“

„Mendelssohn vyzněl v podání stipendistů oproti Čajkovskému elegantněji, zvukově barevněji a kompaktněji.“

Tradiční setkání stipendistů Akademie komorní hudby na festivalu Lípa Musica pokračovalo i v letošním roce. Tentokrát se mladé hudebnice a hudebníci pod vedením violoncellisty Tomáše Jamníka představili v evangelicko-luteránském kostele ve Waltersdorfu nedaleko českých hranic. Na koncertu s podtitulem Mladí romantici zazněl Dvořák, Čajkovskij a Mendelssohn-Bartholdy a opravdu to byla láska na první dobu.

„Soubor příležitost využil ke kouzelnému komornímu muzicírování.“
„Umírněný přístup, bez exhibicí a sólové prezentace, ukryl virtuozitu do čisté krásy.“

„Kvinteto potěšilo jak samotnou rozkošnou kompozicí, tak poutavou, suverénně uvolněnou, plastickou a neokázalou hrou.“  

Páteční koncert v prvním říjnovém týdnu, hudební večer se skladbami obohacenými zahraničními inspiracemi, nazval Lednicko-valtický hudební festival Česká hudba bez hranic. Dechové kvinteto Alinde Quintet, mladý soubor ověnčený nedávným prestižním vítězstvím v mnichovské Mezinárodní soutěži ARD, neokázale potěšil nádhernou hrou – interpretací také bez hranic.

„Účinkující nejsou herci v příběhu, nýbrž nezávislé bytosti, které se objevují v sérii krátkých ‚scénických básní‘.“

„Děj se odehrává ve známém prostoru obývacího pokoje. Performeři na sebe zpočátku vůbec nereagují, jako by všichni byli uvězněni ve své osobní bublině.“

„Dílo vyvažuje závažnost tématu jemným humorem, je mnohovrstevnaté, aniž by bylo těžkopádné.“

V polovině září se v Portugalsku setkalo sedm českých a zahraničních umělců, kteří v průběhu desetidenního rezidenčního pobytu nastudovali nový hudebně divadelní projekt, jehož ústředním tématem jsou proměňující se mezilidské vztahy v globální společnosti. Pětice hudebních skladatelů a performerů, video artista a režisér nazvali své nové dílo víceznačně LeavingRoom. Světová premiéra inscenace se konala 27. září v Teatro Helena Sá e Costa v portugalském Portu a již brzy se uskuteční i česká premiéra, a to 22. října na festivalu MusicOlomouc v Uměleckém centru Univerzity Palackého v Olomouci. Další repríza následuje na festivalu Setkávání nové hudby plus 16. listopadu v brněnském divadle Barka.

„Český filharmonický sbor Brno byl skvěle připraven.“

„Kvalita zvuku Karlovarského symfonického orchestru je pozoruhodná.“

„Dirigent Ondřej Vrabec vedl obě tělesa s lehkostí a jistotou.“

Festival Dvořákův karlovarský podzim nabídl publiku na svém závěrečném koncertu 3. října v Grandhotelu Pupp opravdovou kulturní událost: v koncertním provedení zde zaznělo oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka. Hrál Karlovarský symfonický orchestr, zpíval Český filharmonický sbor Brno společně se sólisty.

„Jako ostatně všechny kompozice, které líčí bolest Kristovy Matky stojící pod křížem, je i v této kladem důraz na emocionalitu, dramatičnost a posvátnost situace.“

„Srozumitelnost a vyváženost sborových vstupů byla v harmonii s živostí a dynamikou v orchestrálním doprovodu Czech Virtuosi pod taktovkou zkušeného dirigenta Stanislava Vavřínka.“

„Především výkon Jany Horákové Levicové měl adekvátní sugesci.“

Letošní jednatřicátý ročník Podzimního festivalu duchovní hudby překročil hranice Olomouce a 29. září s hudbou Josepha Haydna zavítal i do kostela sv. Mořice v Kroměříži. Toto pomyslné propojení sídelního místa olomouckých biskupů a arcibiskupů bylo jistě promyšleným krokem, který festivalu otevřel nové možnosti a nabídl posluchačům zajímavý prostor tohoto monumentálního gotického chrámu. Hráli Czech Virtuosi, zpíval Český akademický sbor a sólisté.

„Byl to tak trochu koncert pro fajnšmekry.“

„Bennewitzovo kvarteto nabízí netypickou dramaturgii, silný příběh a hlavně promyšlený zvuk.“

„Allegro molto s pečlivě vypracovanou agogikou v zářivých barvách a jednom švihu uzavřelo zralého Mozarta, promyšleného po všech stránkách.“

Kostel sv. Barbory v Zahrádkách nedaleko České Lípy byl další letošní zastávkou festivalu Lípa Musica. Populární koncert při svíčkách nabídl v pátek 27. září večer renomované Bennewitzovo kvarteto. V neopakovatelné atmosféře zněl vídeňský klasicismus par excellence: Haydn, Beethoven a Mozart.

„V Ostravě mají vždycky vysoká očekávání.“

„Konečný cíl interpreta je prozářit novým světlem, novým pohledem věčnost hudby a věčnost zapsané skladby.“

„Je nesmírně důležité být zvědavý co do zkoumání vlastní identity.“

Federico Colli je italský klavírista, který si získal světové uznání díky svému promyšlenému a originálnímu přístupu k interpretaci. Mezi jeho úspěchy patří například vítězství v Mezinárodní klavírní soutěži v Leedsu v roce 2012. Jako sólista se představil v mnoha významných koncertních domech a spolupracuje s předními orchestry. V koncertní sezóně 2024/25 je rezidenčním sólistou Janáčkovy filharmonie Ostrava, s níž již vystoupil v Opavě 6. září letošního roku. Jako rezidenční sólista se představí i na sólovém recitálu 7. října v Ostravě.

„Koncert 1. října se konal v Roce české hudby a zároveň v roce dvoustého výročí narození Bedřicha Smetany a Josefa Leopolda Zvonaře.“

„Koncert pro violoncello a orchestr C dur od Josefa Myslivečka, geniálního tvůrce italských oper, měl zřejmé názvuky na scénický obor.“

„Lyrické momenty měly hloubku, pomalé pasáže vlídnou důstojnost a harmonie finále evokovala vznešenost mysli.“

Dvaačtyřicátý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Talichův Beroun nabídne celkem šest hudebních večerů. Zahajovací koncert se konal 1. října v Kulturním domě Plzeňka a Jihočeskou filharmonii dirigoval muž mnoha tváří Jan Talich. Toho večera bylo nejdůležitější, že je prasynovec slavného dirigenta Václava Talicha a už jedenáctý rok je čestný prezident festivalu. Na programu koncertu byla díla Josefa Leopolda Zvonaře, Bohuslava Martinů, Josefa Myslivečka, Bedřicha Smetany a Josefa Suka; sólistou večera byl violoncellista Tomáš Jamník. Slavnostní večer byl nevšední událostí a báječným holdem Václavu Talichovi.

„Glanertovo aranžmá nenápadně obkružuje romantický symfonismus, drží se brahmsovského způsobu instrumentace a zachovává i přes drobné výboje jeho náladu.“

„Christian Immler zaujal měkkostí, oduševnělostí a civilní prostotou projevu, čistou dikcí a věrohodným prožitkem. Pro daný úkol ideální interpret.“

„Brahmsovu symfonii dirigoval Marek Janowski zpaměti a živě, neunaveně.“

Česká filharmonie připravila monotematický večer věnovaný Johannesu Brahmsovi. První říjnovou středu v pražském Rudolfinu zazněly jeho písně, jak je pod titulem Čtyři předehry a vážné zpěvy dotvořil a pro basbaryton a orchestr aranžoval Detlev Glanert, a pak jeho Druhá symfonie. Semjona Byčkova dostatečně zastoupil dirigent Marek Janowski.

„Nejprve jsme vyslechli Vaňhalovo Kyrie a Gloria, hudbu slavnostní, plnou okázalého jasu. Následovalo emocionálně vypjaté Zachovo Requiem d moll.“

„Hudební prostředky těchto českých skladatelů jsou si podobné.“

„Všichni umělci vytvořili atmosféru nepochybně blízkou slavnostním duchovním událostem konce 18. století.“

Více než dvě století nás dělí od doby, kdy v evropské hudební kultuře probíhal estetický přechod od baroka ke klasicismu. Je to dostatečně dlouhý čas na to, abychom si dnes uvědomili všechny dobové souvislosti a s nadhledem docenili tehdy vznikající hodnoty. Současná muzikologická bádání nám totiž umožňují provozovat a vnímat historickou hudbu autenticky, národní cítění nás opravňuje k hrdosti, že naši lidé byli přitom. Program koncertu, který uspořádal soubor Musica Florea 2. října v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Náměstí Jiřího z Poděbrad, byl sestaven z duchovní tvorby dvou českých hudebních světoběžníků druhé poloviny 18. století, tedy Jana Zacha a Jana Křtitele Vaňhala.

„Volné asociace, drobné hudební hříčky a odkazy, hlavně ty propojují Smetanovo legendární dílo s kompozicí Nikol Bókové, výsledný pocit je však úplně jiný.“

„Fakt, že v tuto chvíli mohu sedět v kostele a poslouchat zhudebněná slova Milady Horákové dokládá, že nezemřela nadarmo.“

„Výjimečná skladba provedená mimořádnými muzikanty na závěr povedeného festivalu.“

Poslední zářijový den se v Šumperku nesl ve znamení závěrečného koncertu 18. ročníku festivalu Klášterní hudební slavnosti. Že závěr patří mistrům, tam rozhodně vědí, jednalo se totiž o skvostné finále dnes již tradičního několik měsíců trvajícího festivalu. O program se postaraly klavíristka a skladatelka Nikol Bóková, mezzosopranistka Bella Adamova a komorní uskupení Baborak Ensemble, které nese v názvu jméno svého uměleckého vedoucího.