„Nejprve jsme vyslechli Vaňhalovo Kyrie a Gloria, hudbu slavnostní, plnou okázalého jasu. Následovalo emocionálně vypjaté Zachovo Requiem d moll.“

„Hudební prostředky těchto českých skladatelů jsou si podobné.“

„Všichni umělci vytvořili atmosféru nepochybně blízkou slavnostním duchovním událostem konce 18. století.“

Více než dvě století nás dělí od doby, kdy v evropské hudební kultuře probíhal estetický přechod od baroka ke klasicismu. Je to dostatečně dlouhý čas na to, abychom si dnes uvědomili všechny dobové souvislosti a s nadhledem docenili tehdy vznikající hodnoty. Současná muzikologická bádání nám totiž umožňují provozovat a vnímat historickou hudbu autenticky, národní cítění nás opravňuje k hrdosti, že naši lidé byli přitom. Program koncertu, který uspořádal soubor Musica Florea 2. října v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Náměstí Jiřího z Poděbrad, byl sestaven z duchovní tvorby dvou českých hudebních světoběžníků druhé poloviny 18. století, tedy Jana Zacha a Jana Křtitele Vaňhala.

Nejprve jsme vyslechli Vaňhalovo Kyrie a Gloria, hudbu slavnostní, plnou okázalého jasu. Následovalo emocionálně vypjaté Zachovo Requiem d moll, v němž nebylo možné nejednou si nevšimnout předzvěsti obdobně koncipovaného díla Mozartova (například ve významném využití žesťů v části Tuba mirum). Program večera byl seřazen v chronologicky obráceném pořadí, tedy nejprve mladší hudba Vaňhalova, v závěru pak závažné dílo o generaci staršího Zacha.

Hudební prostředky obou těchto českých skladatelů jsou si podobné. Počítají s orchestrálním aparátem, v němž převládají smyčcové nástroje (tři primy, tři sekundy, violoncello a kontrabas). Orchestrální zvuk dotváří sedm nástrojů dechových (flétna, dva hoboje, dva lesní rohy, dvě trumpety), nechybí tympány a varhanní pozitiv. Podstatnou složku provozovacího aparátu pochopitelně tvoří vokální party, jsou sestaveny z kvartetu sólových zpěváků a smíšeného sboru. 

Oba autoři při zhudebňování liturgických textů v poměrně krátkých sekvencích promyšleně střídají nástrojové a vokální části, čímž vytvářejí pestrou, různorodou sestavu. Nápadné je u obou souběžné vedení sólových hlasů a časté užívání efektních, technicky mimořádně náročných melismatických pasáží. 

Svůj soubor již více než před dvaceti lety sestavil dirigent Marek Štryncl a nazval jej Musica Florea. Jako vokální složku k tomu přiřadil sbor s obdobným názvem Collegium Floreum. Cílem jeho dlouholetého snažení je autentická interpretace děl dávné minulosti, opírající se o systematické vědecké bádání. Zejména v Zachově případě se jeho významným partnerem stal muzikolog Tomáš Slavický.      

Sólové vokální party toho večera přednesli Hana Holodňáková (soprán), Sylva Čmugrová (alt), Vladimír John (tenor) a basových partů se ujali Jiří Miroslav Procházka a Štěpán Pokorný. Ženské hlasy zapůsobily kompaktním, příjemně zvonivým dojmem, znělým hlasem disponuje zejména Jiří Miroslav Procházka. Všichni umělci vytvořili atmosféru nepochybně blízkou slavnostním duchovním událostem konce 18. století. Podstatnou měrou k tomu přispěl hluboce angažovaný přístup dirigenta, muzicírovalo se evidentně s chutí a hlubokým zaujetím. Houslové sólo však v prostoře poněkud zanikalo, patrně proto, že hráčka stála na málo vyvýšeném místě. 

Podstatnou okolností koncertního večera je specifická prostora, v níž se koncert konal, moderně koncipovaný chrám obdélníkového půdorysu z konce dvacátých let minulého století s vysokým, rovným kazetovým stropem. Jeho autorem je slovinský architekt Josip Plečnik. Umělci byli umístěni asymetricky, mimo osu, což je dobře, neboť tento bohoslužebný prostor má značný dozvuk, který bylo třeba korigovat. Současně však milosrdně srovnal všechny nejisté detaily melismatických pasáží a odvedl pozornost od ojedinělých intonačních nepřesností.

Péče o pestrý a rozsáhlý kompoziční odkaz Zacha a Vaňhala je chvályhodná. V díle těchto autorů, které dosud stálo ukryto ve stínu přicházejících vídeňských klasiků, máme ukryto velké bohatství. Umělecké snažení vzkvétajícího týmu s přiléhavým názvem Musica Florea, soustředěného okolo dirigenta Marka Štryncla, má před sebou vznešený úkol uvádět je na koncertní pódia nejen domácí, ale i světová. Je příjemné sledovat, jak se mu to daří.

Foto: Musica Florea

Facebook X E-mail WhatsApp