„Trutnovskému publiku připravili bezesporu jeden z nejlepších hudebních zážitků v poslední době.“
„Vzápětí se ukázalo, že hudebníci dokážou dát svému hraní neskrývaný emocionální rozměr.“
„Viktor Mazáček koncert po celou dobu vtipně a zajímavě uváděl.“
České filharmonické kvarteto, které vystupuje ve složení Štěpán Pražák, Viktor Mazáček, Jiří Poslední a Jakub Dvořák, již podruhé s úspěchem navštívilo podkrkonošské město. Hudebníci s sebou opět přivezli zajímavý program, získali si publikum zábavným vystupováním a předvedli profesionální výkon, který nejen že jim již dříve zajistil dobré jméno na světových pódiích velkých koncertních sálů, ale stejně tak potěšil i posluchače při komorní atmosféře síně Bohuslava Martinů v trutnovském evangelickém kostele.
„Mozartovo Exsultate, jubilate Barbory Řeřichové bylo výtečné koncertantní provedení.“
„Vaňhalova Symfonie d moll klade na celý orchestr značné nároky.“
„Souhra Radka Baboráka a Petra Hernycha v Telemannově Koncertu pro dva lesní rohy byla příkladná, technika brilantní a provedení mistrovské.“
Adventní koncerty patří k tradici Vánoc již mnoho let. Dramaturgové si lámou hlavu, jaký program připravit, aby byl vánoční a přitom se nehrály stále stejné opusy. Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK v přípravě svého adventního podvečera sáhl do 18. století a přesně se trefil. Ač šlo o díla profánní, vánoční atmosféra naplnila kostel svatých Šimona a Judy do posledního místečka.
„Pro vychutnání zvuku a všech hráčských fines PKS je třeba většího prostoru, než je sál Novoměstské radnice.“
„Tak stylově čistou hru bylo radost poslouchat.“
„Inaugurační koncert Pražských komorních sólistů byl jednoznačně úspěchem.“
Snad mi Radek Baborák odpustí, že jsem si vypůjčila jeho hodnocení ansámblu, který sice v roce 2021 oslaví šedesát let existence, ale v posledních letech jsme ho příliš neslýchali. Inaugurační koncert Pražských komorních sólistů v novém složení se konal v úterý 26. listopadu v sále Novoměstské radnice a zazněly na něm skladby od Griega, Mozarta, Bacha, Mendelssohna-Bartholdyho a Beethovena. Dirigoval a vtipného průvodního slova se ujal Radek Baborák.
To nejzajímavější z tvorby představí operní soubory kamenných divadel i nezávislé projekty v rámci 14. ročníku festivalu hudebního divadla Opera 2020. Cílem festivalu je ukázat, že vynikající operní inscenace vznikají nejen ve velkých centrech, ale i v menších regionálních divadlech. Kromě domácí tvorby českých, moravských a slezských divadel zřizovaných státem nebo obcemi uvede operní soubory ze Slovenska i projekty vzniklé nezávisle na tradiční operní síti divadel. Koná se v Praze od 4. ledna do 2. března 2020.
„Housličky jsem si nejdřív pochovala jako panenku… – a ona říkala: nechceš taky zkusit hrát?“
„Jako houslistka musím opravdu cvičit. Jsem v pátém ročníku a to už je vážné.“
„Mám ještě duo s mojí sestrou, což je hobojistka, máme to i na konzervatoři jako předmět.“
Když jsme s úspěšnou mladou českou houslistkou Pavlou Tesařovou hledaly společný termín pro uskutečnění rozhovoru, nebylo to vůbec snadné. Coby studentka pátého ročníku Pražské konzervatoře a vítězka řady mezinárodních soutěží má nebývale nabitý program. Ke každodenním povinnostem a cvičení přibývají zkoušky i koncertní vystoupení ze dne na den. Nakonec jsme společný čas našly a setkaly se v Dobřichovicích, kousek od jejího bydliště, ve vzácný den, kdy měla „úplně volno“.
„Takhle se hraje Mozart!“
„Kristian Mráček byl Václavu Hudečkovi snaživým partnerem.“
„Chuhei Iwasaki opět ukázal, jak dokáže výtečně celou skladbu vypracovat a každé části vtisknout osobitý charakter.“
Svátky hudby, 28. ročník festivalu, jehož iniciátorem i mentorem je Václav Hudeček, pokračovaly v úterý koncertem v sále Pražské konzervatoře. Představili se na něm studenti této konzervatoře s programem, který musel potěšit každého melomana. Dokonce i toho, kdo klasickou hudbu moc nemusí. Byl to program, který pohladil duši a potěšil srdce.
„V úvodu smyčce předvedly to, čím je Collegium Marianum pověstné – perfektní souhru.“
„Hladký kulatý soprán Patricie Janečkové byl okouzlující.“
„Byl to nevšední spirituální i hudební zážitek.“
V bývalém kostele svatých Šimona a Judy v Praze už se nekonají bohoslužby. Koncertní síň, ve kterou se před lety proměnil, sice dosud patří milosrdným bratřím, ale řád sídlící v Brně odsvěcený chrám pronajímá Symfonickému orchestru hlavního města Prahy FOK k pořádání komorních koncertů. Nyní se navíc jedná o prodeji objektu hlavnímu městu. Své místo tam nicméně stále má i sakrální hudba. Nestává se však často, že by v kostele zaznělo dílo, které se přímo váže k jeho patronům. Snad dokonce poprvé to bylo před rokem, kdy arménský soubor Gurdjieff Ensemble uvedl v rámci svého koncertu arménské sakrální hudby Liturgické kánony pro Šimona a Judu. V úterý 12. listopadu se k nim přidalo Collegium Marianum s Reinhardtovou mší k oběma svatým.
„Když rozpoznal jeho naprosto mimořádný hudební talent, věnoval Leopold veškerý svůj čas a umění k rozvíjení chlapcových schopností v takové míře, že se od roku 1771 prakticky vzdal vlastní skladatelské činnosti.“
„Jednou z prvních orchestrálních skladeb Leopolda Mozarta, zaznamenanou v roce 1961 na komerční nosič, byla Dětská symfonie.“
„Půvabnému kouzlu Dětské symfonie propadla nejedna dirigentská celebrita a mnohé přední orchestry.“
Narodil se přesně před třemi sty lety, 14. listopadu 1719. Mozartova otce Leopolda asi někdy podceňujeme, také o něm a o jeho hudbě příliš moc nevíme. Vedle toho, že rozpoznal synův mimořádný talent a udělal vše pro to, aby tento talent nepřišel nazmar, je také autorem úctyhodné řádky hudebních děl v rozpětí od Missy solemnis přes koncerty pro dechové nástroje až po klavírní skladby. A vedle toho rovněž autorem vlivné učebnice hry na housle Versuch einer gründlichen Violinschule. Historickým paradoxem je, že se jeho nejznámějšími a nejčastěji hranými skladbami stala tři divertimenta, orchestrální hudební hříčky. Nesou názvy Dětská symfonie, Selská svatba a Hudební jízda na saních. Právě jejich berlínská nahrávka z časů Německé demokratické republiky stojí v centru naší pozornosti.
„Po včerejšku nikdo nepochybuje o interpretačních dovednostech Kataríny Slavkovské.“
„Nálada každé písně se Ladě Bočkové zračila i ve výrazu tváře a gestech.“
„Oba klavíristé, Marta Vašková i Radim Pančocha byli svým sólistkám skvělými partnery.“
Úterní večer v Besedním domě přivítal na pódiu dvě mladé dámy, které navzdory nízkému věku svým talentem už nějakou dobu ohromují české i zahraniční publikum. Brněnský Spolek přátel hudby pozval v rámci Komorního cyklu k účinkování flétnistku Katarínu Slavkovskou a sopranistku Ladu Bočkovou. A byla to správná volba.
„Předehře k opeře Hedbávný žebřík chyběla lehkost.“
„Quasi Trio nezklamalo. Byl to jeden z nejhezčích Trojkoncertů, co jsem kdy slyšel.“
„Bylo vidět, že Václav Dlask má Haydna pečlivě nastudovaného. Symfonii řídil zpaměti.“
PKF – Prague Philharmonia byla založena Jiří Bělohlávkem jako orchestr mladých. Byť to bylo už před 25 lety, orchestr si na svá mladá léta stále pamatuje. Proto také pomáhá mladým umělcům při jejich vstupu na pódia: díky memorandu, které PKF – Prague Philharmonia uzavřela s Hudební a taneční fakultou Akademie múzických umění, mají možnost dirigovat nebo si zahrát se špičkovým profesionálním orchestrem. Cyklus se nazývá „Ti nejlepší“ a 1. listopadu uvedl v Sále Bohuslava Martinů už druhý koncert.
„Sawallisch na snímku, který je k dispozici na LP deskách i na CD, neomylně vystihuje mužný smutek.“
„Spolu s nahrávkou Stabat mater jde v diskografii ČF o jedinečnou, trvalou, jen těžko překonatelnou klasickou hodnotu.“
„Dílo nikoli pro liturgii, ale pro soustředěný poslech.“
Dušičky, Památka všech věrných zemřelých… Druhý listopad je v liturgickém kalendáři římskokatolické církve dnem modliteb za zesnulé. Mše za zemřelé, která k této tradici patří, začíná slovy Odpočinutí věčné dejž jim, Pane… Requiem aeternam dona eis, Domine. Díky mimořádně dramatickému zhudebnění části pojednávající o posledním soudu vstoupilo do dějin Requiem od Giuseppe Verdiho, přirovnávané často k jeho operám. Dvořákovo Dies irae si s tím Verdiho nezadá. Ale Requiem českého mistra jako celek přece jen k opeře nikdo nepřirovnává. Je niternější. I v referenční pražské nahrávce Wolfganga Sawallische.
Po pětiměsíční odstávce kvůli rekonstrukci otevře svou historickou budovu liberecké Divadlo F. X. Šaldy. Orchestr opery a pěvci s ní spojení chystají slavnostní galakoncert nazvaný OPERA GALA. Vystoupí na nich trojice kmenových sólistů divadla, Věra Poláchová, Lívia Obručník Vénosová a Sergey Kostov a jako host večera basista Luděk Vele, který je významně kulturně propojen s libereckou operou i regionem. Dirigentem galakoncertu, který zazní dvě po sobě následující soboty 2. a 9. listopadu vždy od sedmi hodin, bude šéf opery Martin Doubravský.
„Václav Hudeček vždy koncert zahajuje, napřed vtipným slovním úvodem a poděkováním, poté brilantním provedením nějaké skladby.“
„Duet Lady Bočkové a Borise Prýgla, to byla oslava Mozartovy hudby, vlastně hudby vůbec.“
„Pokud si někdo myslel, že po Mattinatě už nic lepšího nemůže přijít, pak Lada Bočková, Aleš Briscein a Boris Prýgl ukázali, že to možné je.“
Jsou festivaly a festiválky, jejichž život je vpravdě jepičí. A jsou festivaly, na které se každý rok těšíme, a to už drahně let. K nim patří i Svátky hudby. Festival, který před dvaceti osmi lety přivedl k životu Václav Hudeček a doposud je jeho uměleckým ředitelem. Festival, jemuž vděčíme za takovou spoustu objevů nových mladých talentů naší klasické hudby, že jejich výčet by zaplnil docela slušný telefonní seznam. Stačí pár jmen: Dagmar Pecková, Radek Baborák, Pavel Šporcl, Jiří Bárta, Jana Boušková, Josef Špaček či Jan Mráček. Václav Hudeček nezapomněl na své mládí, ani na to, jak se o něj staral David Oistrach. Dnes to vrací a pomáhá mladým umělcům. Slavné jsou jeho luhačovické Akademie, ale také pódia Svátků hudby.
„Na obvykle nepříliš akusticky přívětivé poměry olomoucké katedrály byla dynamická krajina Rekviem mimořádně jasná, kompaktní a zcela čitelná.“
„Lacrimosa bylo provedeno skvěle, s citem, nasazením a působivým vyvrcholením.“
„Hlas tenoristy Martina Gyimesiho se otevíral zejména v nižších polohách, zatímco impozantní bas Gustáva Beláčeka zbytek sólistů příjemně dokresloval.“
Mozartovo Rekviem d moll, KV 626, zakončilo v neděli 20. října ve zcela zaplněném chrámu sv. Václava 26. ročník Podzimního festivalu duchovní hudby Olomouc. Závěrečný koncert za účasti arcibiskupa olomouckého, hejtmana Olomouckého kraje a primátora města Olomouce představil Mozartovo vrcholné dílo v interpretaci slovenských umělců pod taktovkou Martina Leginuse.
Vyhlašujeme výherce poslední dvojice vstupenek na Podzimní festival duchovní hudby, na závěrečný nedělní koncert 20. října dómu sv. Václava. Od 19 hodin tam zazní proslulé Requiem Wolfganga Amadea Mozarta. Přednesou ho sopranistka Lenka Máčiková, altistka Alena Kropáčková, tenorista Martin Gyimesi a basista Gustáv Beláček, Spevácky zbor Lúčnica, Symfonický orchester Slovenského rozhlasu a dirigent Martin Leginus.
„Bělovlasý muž bez taktovky působí na stupínku trochu jako host. Nemá gesta dirigentských mágů.“
„Profesionál s taktovkou, který ale také není typem dirigenta kouzlícího se zavřenýma očima.“
„Z balkonů se ozve několik ran a prostor historického sálu se zaplňuje pomalu se snášejícími vystřelovacími zlatými konfetami.“
Číslo dvacet v sedmé řadě v přízemí vlevo je pro tento večer něčím jako střídačkou. Lístek sem mají dva muži. O sklápěcí židli se ale nedohadují - chvíli tu sedí jeden, chvíli druhý. Vystřídají se v pohodě, střetnout se nemohou - jeden z nich vždy musí být na pódiu. Filharmonie Brno totiž nehraje bez dirigenta. A dnes má dva: Petera Eötvöse a Dennise Russella Daviese.
„Posluchač si mohl položit otázku, zda volené pohyby jednotlivců i celku mají být pouhým vyjádřením Molièrova příběhu, nebo zda mohou mít zároveň hlubší význam.“
„Pohyby dirigenta musely udávat hráčům nejen charakter a tempo hry jednotlivých částí suity, ale musely být de facto samy o sobě tanečním vyjádřením pasujícím k celku.“
„Žádné odlehčené scherzo. Třetí věta Menuetto byla umělcovým šílením a jeho hudební vyjádření umocňoval tanec sólisty.“
Mezinárodní hudební festival Moravský podzim vrcholí. V předposledním koncertním večeru připravil posluchačům strhující a nezapomenutelný umělecký zážitek, který byl nejen poslechem krásného provedení klasické hudby, ale také nevšední podívanou. Do Brna zavítal soubor Geneva Camerata, který v pondělí 14. 10. představil v Mahenově divadle svůj dosud nejodvážnější a nejoriginálnější projekt – Dance of the Sun, kde se hudebníci stali zároveň tanečníky. Geneva Camerata svým inovativním přístupem otevírá všem posluchačům i umělcům zcela nové obzory, burcuje k zamyšlení nad mnoha již zaběhnutými přístupy k provádění děl a vyvolává tím nejen velké nadšení publika, ale také podněcuje řadu otázek.
Vyhlašujeme soutěž o poslední dvojici vstupenek na Podzimní festival duchovní hudby. Tentokrát soutěžíme o lístky na závěrečný nedělní koncert, 20. října dómu sv. Václava. Od 19 hodin tam zazní proslulé Requiem Wolfganga Amadea Mozarta. Přednesou ho sopranistka Lenka Máčiková, altistka Alena Kropáčková, tenorista Martin Gyimesi a basista Gustáv Beláček, Spevácky zbor Lúčnica, Symfonický orchester Slovenského rozhlasu a dirigent Martin Leginus.
Do nedělního závěru festivalu nabídne dramaturgie ještě koncert ve středu 16. října. Ve Freskovém sále Komenia zazní od sedmi hodin večer program nazvaný Klávesové nástroje v proměnách staletí.
„Celý večer elánem, energií i cílevědomým vedením taktovky utáhl dirigent Vojtěch Spurný.“
„Hráli technicky skvěle a virtuózně ve velmi precizní souhře, ale nadto byla v jejich provedení příjemným překvapením jednota energie hráčů celého orchestru.“
„Lukáš Vondráček je interpretem, který dokáže udržet maximální vnitřní umělecké soustředění po celou dobu trvání koncertu.“
Zámecká jízdárna ve Valticích se v sobotu 12. října proměnila ve slavnostní prostor, který naplnila hudba mnoha emocí - radostných a odlehčených, ale i závažnějších a dramatičtějších. Hudba plná energie v mimořádně kvalitním provedení. Beethovenův 5. klavírní koncert, Haydnova Symfonie “S úderem kotlů“ a další skladby a v nich klavírista Lukáš Vondráček, mezzosopranistka Alexandra Yangel, orchestr PKF-Prague Philharmonia a dirigent Vojtěch Spurný… Hvězdně zazářili na závěrečném gala koncertě Lednicko-valtického hudebního festivalu a dokázali, že i „malé festivaly“ co do počtu pořádaných koncertů se mohou považovat za velké co do kvality nabízené hudby.
„Blízkost muzikantů, kdy člověk vnímá dech i mrknutí oka účinkujících, trochu pozměňuje vnímání, které se stává ostřejším, možná nekompromisnějším.“
„Klavírista na sebe nepoutá pozornost, ale přitom je nepřeslechnutelný. Tuhle kvalitu nabývají jen opravdoví mistři.“
„Po několikadenním zkoušení opravdu zněli jako sehraná čtveřice.“
Na zámku v Nelahozevsi se v pátek 11. října uskutečnil zahajovací koncert páté sezony Akademie komorní hudby. Ta umožňuje stipendistům vybraným na základě konkurzu zdokonalit se v komorní hře a rovněž jim poskytuje příležitost vystoupit s lektory a profesionálními hudebníky na společných koncertech. Na pozvání Williama Lobkowicze vystoupili v Rytířském sále dva z jejích stipendistů spolu se členy Dvořákova tria – Janem Fišerem, Tomášem Jamníkem a Ivo Kahánkem, kteří patří mezi lektory. Byli to americká violistka Freya Irani, která v současnosti studuje na Universität der Künste v Berlíně, a čerstvý držitel stipendia Akademie komorní hudby klavírista Matouš Zukal. Zazněla dvě komorní díla v tónině g-moll: Klavírní trio Antonína Dvořáka a Klavírní kvartet W. A. Mozarta.
