Římská Lukrécie, nová verze neobarokní opery Tomáše Hanzlíka bude k zhlédnutí v podání Ensemble Damian 16. srpna v Muzeu barokních soch v Chrudimi, kde titulní roli ztvární Kamila Škrachová. O den později bude tamtéž k dispozici komorní opera Torso, výsledek společného úsilí Víta Zouhara a Tomáše Hanzlíka na barokní libreto z roku 1728. Účinkuje Ensemble Damian a skupina sólistů.

Dva své počiny opráší Ensemble Damian vedený Tomášem Hanzlíkem. Římská Lukrécie byla jedním z hlavních počinů nedávno realizovaného 28. ročníku olomouckého festivalu Baroko, komorní opera Torso zněla na témže festivalu loni.

Předpremiéra nového zhudebnění Římské Lukrécie na parodický Rademinův text z roku 1731 v českém překladu Kateřiny Bohadlové a na hudbu od Tomáše Hanzlíka se v podání souboru Geisslers Hofcomoedianten uskutečnila 25. srpna 2021 v rámci festivalu Theatrum Kuks. Scénická premiéra pak 3. září 2021 v rámci šestého ročníku festivalu Antická Štvanice v Praze. Pro novou inscenaci Ensemble Damian Hanzlík původní partituru počítající se saxofony a amplifikovanými nástroji přeinstrumentoval do barokního hávu. Operu otevírá nová ouvertura a před závěrečný sbor je vložena na přání režiséra Martina Dostála scénická hudba, jako podkres jeho výkladu rozuzlení příběhu Římské Lukrécie. O díle podrobně zde.

Dvanáct vybraných částí opery Torso si oba skladatelé Zouhar a Hanzlík rozdělili rovným dílem, s přesně vymezeným afektovým scénářem. Opera Torso na libreto Jana Kopeckého tedy postrádá kontinuální děj a je záměrně vytvořena jako zčásti zničená freska, jejíž postavy už ztratily tvář. Barokní patos afektových scén umocňují stylizovaná scénická gesta převypravující hnutí duše. Premiéra se konala roku 2003 divákům na festivalu Baroko v Olomouci. O projektu podrobně zde.

Ensemble Damian byl založen roku 1995 skladatelem a muzikologem Tomášem Hanzlíkem za účelem provozování autentické interpretace staré hudby. Soubor se od počátku věnoval stejně intenzivně také soudobé hudbě, především skladbám svého zakladatele a jeho kolegy Víta Zouhara. Spojení baroka a postminimalismu se tak stalo jedním z nejcharakterističtějších znaků souboru. Akcent na vizuální složku hudebních produkcí vyústil záhy do scénického provozování oper. Za tím účelem vznikla rozebiratelná divadelní scéna Theatrum Schrattenbach. V současné době soubor sídlí v bývalém Jezuitském konviktu, nyní Uměleckém centru Univerzity Palackého v Olomouci.

Foto/zdroJ: archiv KlasikyPlus.cz, Michal Málek

Facebook X E-mail WhatsApp