PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Upravovatelské umění se nezapře, jenom nesmíme účinek bezprostředně porovnávat s originálem…“

„Závěr je o to působivější, že flétnistka a hobojistka odložily nástroje a končily tichým zpěvem beze slov.“

„Křtu se ujal pozvaný kmotr – zde to slovo nemá hanlivý podtext –, klarinetista Karel Dohnal.“

Alinde Quintet, mladý soubor, který na sebe upozornil vítězstvím v soutěži ARD, vystoupil v rámci sezóny Českého spolku pro komorní hudbu v Rudolfinu 1. prosince. Pokřtil debutové CD a odehrál atraktivní program s hudbou Dmitrije Šostakoviče, Giuseppa Verdiho, Pēterise Vaskse a Edvarda Griega. Přidal z atraktivního Concertina Jana Nováka.

„Hrála jsem celý cyklus jako celek v různých sálech i na různých kontinentech.”

„Ze Šostakovičových nahrávek je neustále cítit energie a vědomí, že hudba někam míří.”

„Jsem si jistá, že ten účastník, který ve Varšavě nedostal cenu, bude mít skvělou budoucnost.”

Dmitrij Šostakovič se před bezmála sto lety dostal do finále prvního ročníku Chopinovy soutěže ve Varšavě. Letos, v roce 50. výročí skladatelova úmrtí, na téže soutěži v porotě zasedla Julianna Avdějeva – pianistka, která v posledních měsících intenzivně uvádí na koncertech jeho Preludia a fugy, op. 87. Rozhovor vznikl k příležitosti jejího pondělního recitálu na Klavírním festivalu Rudolfa Firkušného a logicky propojil témata Šostakoviče a varšavské soutěže.

„Souhra fungovala báječně, hráči byli na sebe bezvadně napojeni a společné hraní si užívali do té míry, že nás byli schopni i rozesmát.“

„Zaslechla jsem tam i zpěv, nebo ožila ona rčení o tom, že zvuk violoncella je podobný lidskému hlasu?“

„Potlesk si zajisté skladatelé i interpreti zasloužili, nicméně jak krásné by bylo, kdyby člověk odcházel s doznívajícími tóny v duši bez rušivé polyrytmické perkusivní bouře…“

Violoncellista Štěpán Filípek a klavíristka Sára Medková rozezněli 19. října brněnský Besední dům hudbou klasiků dvacátého století i světovými premiérami. Koncert se konal v rámci festivalu Moravský podzim a uvedena na něm byla Sonáta in C pro violoncello a klavír, op. 65 Benjamina Brittena a Sonáta d moll pro violoncello a klavír, op. 40 Dmitrije Šostakoviče. Každou ze sonát předcházela kratší kompozice, Preludium 1 a Preludium 2, kterou si interpreti (a zároveň skladatelé) napsali pro sebe navzájem.

„Ondrej Olos sází na podrobné, důsledné a barvité vypracování celku i detailů, podpořené dirigentskými gesty, na která se i posluchač rád soustředí.“

„Hrát Šostakoviče není projev nerozvážné mladické ambicióznosti, ale v Al-Ashhabově případě uvážlivé uchopení a autentické zvládnutí výzvy.“

„Filharmonici mají v Redutě nevýhodu suché akustiky, Ondrej Olos je však provedl velkou partiturou úspěšně.“

Za dirigentským pultem Moravské filharmonie Olomouc se v polovině října pohostinsky poprvé objevil brněnský dirigent Ondrej Olos. On a mladý houslista Milan Al-Ashhab společně povýšili běžný abonentní koncert na téměř mimořádný. Stalo se tak ovšem i díky dvěma velkým závažným dílům v programu – kompozicím Dmitrije Šostakoviče a Jeana Sibelia.

„Dirigent Janus Podlesek nastudoval pro zahájení programu jednu z nejhranějších kompozic soudobého lublaňského komponisty Aldo Kumara.“

„Hudeček se ve skocích z hluboké polohy nikterak neostýchal, melodické škály a držené tóny hrál s galantní jistotou.“

„Šostakovičovu symfonii hrál Komorní smyčcový orchestr Hudební akademie v Lublani nevšedně výstižně a přesvědčivě.“

Mezinárodní hudební festival Talichův Beroun otevřel svůj 43. ročník koncertem Komorního smyčcového orchestru Hudební akademie v Lublani, jehož uměleckým vedoucím je Janez Podlesek. Hosté ze Slovinska hráli vedle skladeb svých komponistů Aldo Kumara a Uroše Kreka také hudbu Johanna Nepomuka Hummela a Dmitrije Šostakoviče. Sólistou byl fagotista Jan Hudeček. Zahajovací koncert se konal ve Velkém sálu Kulturního domu Plzeňka v úterý 7. října. Mladý slovinský orchestr předvedl úctyhodný výkon, k němuž excelentní Hudeček „přidal své polínko“.

„Celkový tvar je naprosto profesionální a prezentovatelný, připomíná vyleštěný výsledek práce v nahrávacím studiu.“

„Osobně jsem ale postrádal jakýsi vnitřní neklid nebo určitou míru iracionality.“

„V Schumannovi působila přirozeně, zpěvně a s dotykem lidovosti.“

Recitálová řada Janáčkovy filharmonie Ostrava dlouhodobě ukazuje, že citlivý výběr interpretů a důraz na kvalitu mohou jít ruku v ruce s dramaturgickou odvahou. Vedle známých jmen se v ní obvykle objevují i mladší umělci. Letos mezi ně patřila Alexandra Styčkina, jednadvacetiletá klavíristka, která 6. října v Kině Vesmír zaujala technickou jistotou i soustředěným, svrchovaným projevem.

„Strauss ve své Burlesce klavíristům dopřál, aby předvedli své umění v plné parádě.“

„Vrcholem technické ekvilibristiky Maa Fujity se stala démonická kadence.“

„Šostakovičova ‚Osmá‘ v sobě nese nespočet významů, jež je nesnadné dešifrovat.“

Pro svůj zahajovací koncert abonentní řady A ve středu 1. října si Česká filharmonie se svým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem připravila dvě dokonale kontrastní skladby: efektní, posluchačsky vděčnou Burlesku pro klavír a orchestr d moll Richarda Strausse a závažnou Symfonii č. 8 c moll, op. 65 Dmitrije Šostakoviče. Pro Straussovu Burlesku se pořadatelům podařilo angažovat šestadvacetiletého japonského klavíristu Maa Fujitu, jednoho z nejvýraznějších představitelů mladé pianistické generace. Program i sólista přilákali do Rudolfina hojně posluchačů, Dvořákova síň byla zaplněná doslova do posledního místa.

„Pro Kissina, Isserlise a Bella to bylo vzpruhou pro úplné vnoření se do Šostakovičových komplikovaně polyfonních vláken, drtivých průlomů v dynamice a trpkých posunů v harmonické vrstvě díla.“

„Nastavený interpretační postoj dosáhl svého vrcholu v tematicky hybném scherzu.“

„Začátek první věty byl zpřítomněn klavírním akordickým oparem, do něhož violoncellista Steven Isserlis později vrýsoval kostru melodického tématu.“

Český spolek pro komorní hudbu druhý koncert své 131. sezony pojal ve velkém stylu, a to jak personálně, tak dramaturgicky. Během úterního večera 29. září přivítalo publikum pražského Rudolfina za bouřlivého potlesku trojici legendárních hráčů patřících k tomu nejlepšímu, co světová muzikantská obec může nabídnout. Joshua Bell, Steven Isserlis a Jevgenij Kissin předvedli na programově sceleném repertoáru čítajícím díla Šloma Rozovského, Dmitrije Šostakoviče a Petra Iljiče Čajkovského špičkové a na technické efekty bohaté výkony, které okouzlily nejen vynikající souhrou, o niž se každý z muzikantů zasloužil stejnou měrou, ale také nevídanými ponory do forem jednotlivých skladeb.

„Šostakovičovy skladby nikdy nebudou jenom nějakou ´pěknou hudbou´. Pokud by se tak hrály, budou ploché.“

„Když hovoříme o Ostravě a Šostakovičovi, v případě jeho Čtvrté, Páté, Osmé… by myslím skutečně v kinu Vesmír toho zvuku bylo až příliš moc.“

„Když bude Daniel Raiskin v natáčení Šostakovičových symfonií chtít pokračovat, mohli bychom se u toho zase sejít.“ 

Producent a hudební režisér, který provází a umělecky vede nahrávání a postprodukci a stojí už za stovkami CD a dalších nahrávek, koncertních přenosů a televizních vysílání. To je Holger Urbach, dříve pracující pro japonskou firmu Denon a pro Západoněmecký rozhlas v Kolíně nad Rýnem. Od roku 2000 má vlastní produkční firmu a působí nezávisle. Je podepsaný pod snímky řady světových orchestrů včetně České filharmonie s šéfdirigentem Semjonem Byčkovem. Nyní natáčí i s Janáčkovou filharmonií Ostrava a jejím designovaným šéfdirigentem Danielem Raiskinem Šostakoviče. A právě o tom je rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz.

„Dunění motoru vystřídaly glissy a šelest houslí, připomínající svist stíhačky… a stroj se najednou vznášel ve výškách.“

„Baiba Skride se představila jako houslistka vytříbeného výrazu, se schopností obrovského hudebního tahu a emoční výpovědi, s krásným nosným tónem.“

„Nastoupili také příslušníci Vojenské hudby Olomouc v uniformách, aby vypomohli orchestru filharmonie s interpretací ikonické skladby Leoše Janáčka, kterou je Sinfonietta.“

Filharmonie Bohuslava Martinů za sebou má dvojí start. Večer 18. září načala svou jubilejní sezónu i festival Harmonia Moraviae, a to s vynikající lotyšskou houslistkou Baibou Skride a šéfdirigentem Robertem Kružíkem. Umělkyně přednesla Koncert č. 2 cis moll pro housle a orchestr Dmitrije Šostakoviče, ale efektní zahájení patřilo „patronu“ filharmonie Bohuslavu Martinů a jeho oslavě stíhače Thunderbolt P-47. Také interpretovanou Janáčkovu Sinfoniettu pak obohatila Vojenská hudba Olomouc.

„Obě skladby jsou mimořádně poutavé – Pärtova svým ztišeným klidem, Šostakovičova tušenou tragikou i kontrastující virtuozitou.“

„Dílům chyběl v suché akustice patřičný dozvuk. Přesto šlo o vydařený, publikem navíc vstřícně oceněný koncert.“

„Daniel Raiskin, umělec s životní zkušeností ze sovětského Ruska, je zcela jistě pro takovou hudbu povolaným interpretem. Myšleno především v té rovině, která se nedá exaktně měřit, ani slovy vyjádřit.“

Janáčkova filharmonie Ostrava vstoupila do 72. koncertní sezóny odvážně. Její designovaný šéfdirigent Daniel Raiskin, původem ze Sovětského svazu, řídil dvě díla přímo i nepřímo související se stejnou zemí. Šostakovičovu Šestou a Pärtovu Stabat mater. Ne zcela běžná sázka na hudbu zrcadlící peripetie komunistického režimu, na hudbu dvacátého století, pořadatelům vyšla. Čtvrteční, o den později opakovaný program byl zajímavě vybraný a velmi dobře zahraný.

„Provedení Sibeliova Houslového koncertu vykazovalo na prvním místě vědomou pozornost náladě, zcela jistě nad rámec běžného průměru.“

„Svou vlastní vinou Rusko není teď nijak moc ochotně v centru pozornosti. Přes pochopitelnou pachuť nicméně šostakovičovské jubileum stojí celosvětově, tedy i v tuzemsku, za mnoha letošními hudebními programy.“

„Možná existují ještě sugestivnější výklady Šostakovičovy Osmé, ale orchestr Hesenského rozhlasu prokázal vybavenost, která odpovídá nejlepším evropským orchestrálním schopnostem.“   

Frankfurtský rozhlasový symfonický orchestr a jeho šéfdirigent Alain Altinoglu i druhý den hostování na festivalu Dvořákova Praha publikum nefalšovaně potěšili. Sobotní program v Rudolfinu tvořil Sibeliův podmanivě temný Houslový koncert a Šostakovičova nejednoznačně tragická válečná Osmá symfonie. Dvě díla, která nejsou ani trochu veselá a líbivá, ale přesto jsou krásná. Večer o tom plně přesvědčil.

„Žihlův menší a zdravě vedený hlas je na dobré cestě…“

„Trio Bohémo cyklus předneslo s jistou mírou prostoty.“

„Jedná se o jedno z nejintimnějších a nejhlubších děl skladatele, který žádného interpreta ani posluchače nenechá chladným.“

Spolek Lieder Society, který u nás dlouhodobě a systematicky uvádí písňovou tvorbu známých i pozapomenutých skladatelů, si na sobotní večer v Atriu na Žižkově připravil další ze svých koncertů. V tomto měsíci uběhlo padesát let od úmrtí jednoho z nejvýznamnějších skladatelů 20. století, Dmitrije Šostakoviče (1906–1975). Sobotní večer byl věnován tomuto ruskému géniovi a připomněl ho jako skladatele písní. Večer v zajímavé dramaturgii propojil jeho dílo s tvorbou Ludwiga van Beethovena, mezi jejichž díly organizátoři spatřují zajímavé paralely, jak bylo uvedeno v koncertní brožuře: „Jejich tvorbu spojuje dramatičnost, která přesahuje hranice epoch a vzdoruje politickým režimům.“

„Marek Kozák je klavíristou, který uchvacuje precizní, vycizelovanou technikou, krásným, zvonivým úhozem a hlubokým ponorem do výrazu skladby.“

„Vedle Bachových děl postavil skladby stejné formy, a dokonce i tóniny od Dmitrije Šostakoviče.“

„Vrcholem večera ovšem bylo Preludium, chorál a fuga, FWV 21 od francouzského skladatele Césara Francka.“

Klášterní hudební slavnosti vrcholí a v Šumperku zazněl v neděli 24. srpna jeden z nejzávažnějších programů festivalu. Klavírní virtuos Marek Kozák přednesl v klášterním kostele Zvěstování Panny Marie v Šumperku sofistikovaný recitál z preludií a fug. Díla Johanna Sebastiana Bacha srovnával se stejnými skladbami Dmitrije Šostakoviče a přidal ještě Vítězslavu Kaprálovou a Césara Francka. Neobvyklý program v exkluzivním podání…

„Smetanovo trio nabídlo program, v němž zazněly tři kompozice tří různých stylových období.“ 

„Bylo to právě Smetanovo trio, které v roce 2011 pořídilo nahrávku Šostakovičova méně uváděného prvního tria.“ 

„Ve vrcholném provedení zazněla jedna z nejzdařilejších Dvořákových komorních kompozic.“ 

Na úterní zahajovací koncert festivalu Třeboňská nocturna navázal ve středu 9. června v třeboňském divadle další pražský hostující soubor Smetanovo trio. V podání klavíristky Jitky Čechové, houslistky Markéty Janouškové a violoncellisty Jana Páleníčka si posluchači vyslechli skladby Josefa Haydna, Dmitrije Šostakoviče a Antonína Dvořáka.

„Emmanuel Villaume kouzlil s dynamikou od mihotavého, tichého nasazení přes potřikráte vzedmutý zvukový nápor až k návratu tichého umlkání.

„Instrumentalisté filharmonie demostrovali v Passacaglii svou individuální vyzrálost a citlivé nastudování.“

„Romana Špačková na pódiu zářila, její dosavadní kariéra koncertní mistryně překonala řeholi postu a zjevila sólistku prvotřídního zjevu a osobnosti.“

Webern, Šostakovič, Beethoven – takový byl program devátého koncertu orchestrálního cyklu Prague Philharmonia, který se konal ve Dvořákově síní Rudolfina ve středu 18. června. Sólo měla koncertní mistryně filharmoniků Romana Špačková, dirigoval šéfdirigent orchestru Emmanuel Villaume. Tři skladby koncertu v poutavé dramaturgii mají zajímavé momenty i pojítko. Webernova Passacaglia není psána ve třídobém, ale dvoudobém taktu. Šostakovičův První houslový koncert vznikal v letech 1948 a 1949, byl utajován až do roku 1955 a jeho třetí věta koncertu nadepsaná Passacaglia má třídobý takt. A druhá věta Symfonie č. 7 Ludwiga van Beethovena se podobá passacaglii.

„Konstantin Lifschitz predviedol v prelúdiách podľa mňa presne ten typ práce, ktorý poslucháčov k aktívnemu počúvaniu bezprostredne vedie.“

„V Šostakovičovi si dovolil ostrejšie dynamiky, viac úsečnosti. V Chopinovi bol poetickejší, trochu fantazijný.“

„Zásadnou a obdivuhodnou kvalitou stredajšieho koncertu bola klaviristova precíznosť v úhoze a artikulácii.“

Koncentrovaným klavírnym večerom pokračoval v stredu 11. júna Mezinárodní hudební festival Kutná Hora. Programom zloženým výlučne s prelúdií nadviazala dramaturgia festivalu na hlavnú linku festivalu: pripomienku Dmitrija Šostakoviča. Dvojičkou k Šostakovičovým drobným klavírnym skladbám sa stali prelúdia Fréderica Chopina. V chráme svaté Barbory hral Konstantin Lifschitz.

„Hráči si v diele rozumeli, každý ale zostával aj trochu individualitou.“

„Interpreti akoby prišli so ‚Pstruhom‘ publikum trochu utešiť.“

„Vlastne tak ide nielen o kontrastnú hudbu, ale tak trochu aj prístup k nej.“

Medzinárodný hudobný festival Kutná Hora si za ťažisko dramaturgie svojho 18. ročníku vybral hudbu Dmitrija Šostakoviča. V rámci vyše týždňovej série koncertov s mimoriadnym geniom loci tak zaznejú rôzne komorné kusy tohoto autora, od ktorého smrti tento rok plynie päťdesiat rokov. S jeho skladbami sú pritom kombinované žánrovo príbuzné skladby iných skladateľov. To, ako to môže fungovať, naznačil hneď zahajovací koncert 8. júna, na ktorom sa kontrastom k Šostakovičovej tvorbe stala tvorba Franza Schuberta.

„Ako keď vietor odrazu zafúka na koruny stromov, tak sa ich nástroje synchronizovane rozkývali. A aj pod rovnakým vetrom každý strom šumí rozdielne.“

„Chromatické posuny ešte dlho doznievali v ušiach, tak ako keď sa človek pozerá dlho do svetla a v očiach ešte bledne jeho stopa.“

„Violou tak zaplnil frekvencie, ktoré vám nechýbali dovtedy, kým ste ich nepočuli.“

V predvečer rakúskeho štátneho sviatku Nanebovstúpenia Krista, 28. mája 2025, si návštevníci Musikvereinu vo Viedni mohli vychutnať sláčiky súboru Jerusalem Quartet. Štýl prednesu menili autenticky s repertoárom tak, že každé dielo skladateľa si zachovalo to, čo je mu vlastné. Koncert sa začal hravou hudbou Mozarta a cez dramatického Šostakoviča sa dostal k lyrickému Dvořákovi. Ich vášnivé hudobné nasadenie v službe profesionality prinieslo hlboký hudobný zážitok, ktorý publikum ocenilo.

„Večerní program ve středu vybíráme z nabídky Evropské vysílací unie, dokonce ze sezóny Berlínských filharmoniků, které řídí Marek Janowski.“

„Ve čtvrtek 1. května je výroční den, kdy si stanice D-dur připomíná dvacet let od svého vzniku. Nabídne rekonstrukci prvního dne vysílání.“

„Víkendová dopoledne budou patřit blokům Hudba a válka. Hostem bude Miloš Štědroň.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 28. dubna do 4. května?