„Šostakovičovy skladby nikdy nebudou jenom nějakou ´pěknou hudbou´. Pokud by se tak hrály, budou ploché.“

„Když hovoříme o Ostravě a Šostakovičovi, v případě jeho Čtvrté, Páté, Osmé… by myslím skutečně v kinu Vesmír toho zvuku bylo až příliš moc.“

„Když bude Daniel Raiskin v natáčení Šostakovičových symfonií chtít pokračovat, mohli bychom se u toho zase sejít.“ 

Producent a hudební režisér, který provází a umělecky vede nahrávání a postprodukci a stojí už za stovkami CD a dalších nahrávek, koncertních přenosů a televizních vysílání. To je Holger Urbach, dříve pracující pro japonskou firmu Denon a pro Západoněmecký rozhlas v Kolíně nad Rýnem. Od roku 2000 má vlastní produkční firmu a působí nezávisle. Je podepsaný pod snímky řady světových orchestrů včetně České filharmonie s šéfdirigentem Semjonem Byčkovem. Nyní natáčí i s Janáčkovou filharmonií Ostrava a jejím designovaným šéfdirigentem Danielem Raiskinem Šostakoviče. A právě o tom je rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz.

Vedete v Ostravě natáčení Šostakovičových symfonií, související s jejich koncertním uvedením. Bude tam pro vás společně následovat ještě něco dalšího?

Zatím jsme domluveni na třech Šostakovičových symfoniích. Ale s Danielem Raiskinem spolupracujeme i jinde a na jiných věcech. Mimo jiné v Bratislavě, kde jako šéfdirigent Slovenské filharmonie zahájil loni postupné zachycení cyklu symfonických děl tamního rodáka Franze Schmidta. Momentálně je v centru naší pozornosti oratorium Kniha sedmi pečetí, zhudebňující biblické texty podle Janova zjevení. Je pátého října na programu závěrečného koncertu Bratislavských hudebních slavností… Spolupracujeme už nějakých pětadvacet let, to znamená už dávno předtím, než přišel do Bratislavy

Řekl byste, že je mu Šostakovič hodně blízký? 

Ano, určitě. Pochází stejně jako on z Leningradu, tedy z Petrohradu. Raiskinův otec, muzikolog, o něm napsal knihu. Daniel tedy s Šostakovičovou hudbu doslova vyrůstal. Jsem přesvědčen, že stejně jako Semjon Byčkov, se kterým spolupracuju na nahrávkách České filharmonie v Praze, ví, o čem Šostakovičova hudba je… Můžeme mluvit i o jiných dirigentech, kteří ho uvádějí, ale často to je trošku jiný svět… A když třeba s Janáčkovou filharmonií a s Danielem srovnám Vídeňské symfoniky, jejichž Šostakoviče také znám, tak oni opravdu tu hloubku a bolest nemají tak hluboce prožité… Před prázdninami jsme v Ostravě nahráli Devátou, v září jsme v souvislosti se zahajovacím koncertem sezóny natáčeli Šestou a v únoru příštího roku nás čeká Desátá, která také bude součástí abonentní sezóny. Odvažuji se říct, že jim ta hudba sedí. Mají Šostakovičovou hudbou co říci. Započítávám do toho ovšem samozřejmě i Daniela Raiskina.

Chcete říci, že Šostakovič patří k těm skladatelům, kteří by měli být nebo mohou být interpretováni hlavně těmi, kdo vědí, kdo rozumějí? Že je to hudba velmi výrazně a mimořádně, víc než mnohá jiná, spojená s okolnostmi, ve kterých vznikala? 

Naprosto. Šostakovičovy skladby nikdy nebudou jenom nějakou ´pěknou hudbou´. Pokud by se tak hrály, budou ploché. A pokud je tato ´ne-hezká´  hudba zahrána špatně, rychle to poznáte… Jsem přesvědčen, že slovanské orchestry jsou schopny většího vhledu do ní než jiné. 

Určitě i proto, že jsme žili ve sféře vlivu Sovětského svazu…

Přesně tak. Máte povědomí o tom, co skladatel zažíval, v čem žil, jaké útlaky prožíval. Víte o schopnosti říkat v nesvobodě věci skrytými slovy. Znám to i z práce s Českou filharmonií, když jsme se Semjonem Byčkovem točili také některé ze Šostakovičových symfonií. Jiné než tady v Ostravě. 

Jak důležitý je z vašeho pohledu hudebního režiséra sál, ve kterém se hraje a natáčí? Ptám se, protože kino Vesmír, na pár let teď provizorní sídlo Janáčkovy filharmonie, není… 

…ideální? Ne, to není. Samozřejmě jsem věděl, že je to bývalé kino, že nejde o koncertní sál. Ale na druhou stranu jsem byl překvapen, že to není zas tak špatné! Když najdeme výhody, jsme schopni využitím prostředků, které máme k dispozici, sálu pomoci. Trochu ho ´zvětšit´. Mistr zvuku Pavel Kunčar sál zná a ví, jak na to. Učinili jsme řadu opatření – a musím říci, že nahrávka hudby zní lépe než naživo v sále. 

V sále je málo dozvuku. 

Ano. Jak říkám, my si s tím umíme poradit, ale myslím, že mnohem horší je to pro muzikanty na pódiu, když jim sál nevrací zvuk, což ke své práci potřebují. Dozvuk je důležitý. Vezměte si opačný případ, když přijdete do kostela, zazpíváte tam – a získáte dojem, jak máte krásný hlas… Protože tam je dlouhý dozvuk. 

Myslíte, že některé ze Šostakovičových symfonií bude v Ostravě lepší hrát a natočit, až když bude hotov slibovaný nový koncertní sál? 

Ano, pro některé by do kina Vesmír bylo zvuku opravdu až moc. Viděl jsem obrázky nové síně. Jsem hodně zvědavý! Držím jim palce, bylo by to moc dobré. I když nemohu říct, že bych moderní nové sály, jakkoli jsou obecně potřebné a vesměs výborné, měl všechny stejně rád. Třeba hamburská Elbphilharmonie se mi příliš dobrá nezdá. 

Samozřejmě záleží na tom, kde tam sedíte. 

Ano. A je to také věcí vkusu. Takže když hovoříme o Ostravě a Šostakovičovi, v případě jeho Čtvrté, Páté, Osmé… by myslím skutečně v kinu Vesmír toho zvuku bylo až příliš moc. Proto začínáme natáčet od těch trochu menších partitur. 

Předpokládáte, že budete spolupracovat s ostravskou filharmonií tak dlouho, že se společně dočkáte nového sálu? 

To by byla asi otázka vhodnější pro vedení orchestru. Já mám teď smlouvu na zmiňované tři symfonie, pro další zatím rozvrh nemáme. Jelikož se ale s Danielem Raiskinem známe opravdu dobře, tak předpokládám, že když bude v natáčení symfonií chtít pokračovat, mohli bychom se u toho sejít. 

A jak důležité je zařízení studia? Není třeba nahrávací studio v pražském Rudolfinu vybaveno lépe a moderněji než to ostravské?  

Musím přiznat, že ideální poslechovou místnost v Ostravě k dispozici nemáme, ale technika je dobrá. Máme špičkové mikrofony…  Výsledek bude výborný. A jak jsem slyšel a předpokládal, tak se samozřejmě s novým nahrávacím studiem i s poslechovou místností u budoucího sálu počítá. A určitě budeme i se zvukovým mistrem v kontaktu. 

V souvislosti s tímto projektem, tedy se Šostakovičem, jste v Ostravě poprvé? 

Nikdy jsem tu předtím opravdu nebyl. 

A budete se vracet i do Prahy? 

Ano, máme dlouhodobý kontrakt. Budu tam pracovat nejen se Semjonem Byčkovem, ale například i se Simonem Rattlem. 

Takže se dá říci, že shodou okolností máte k České republice docela blízko?

Už od roku 2016. Deset let. 

Spolupracoval jste i s Jiřím Bělohlávkem? 

V Praze jsme se potkali, ještě když byl šéfdirigentem České filharmonie, ale nikdy jsme spolu nepracovali… Ale pamatuji se na spolupráci s filharmonií a s Václavem Neumanem, někdy na konci osmdesátých let. 

Znal jste Janáčkovu filharmonii?

Musím říci, že její nahrávky jsem předtím neznal, i když jsem samozřejmě o orchestru věděl. Když jsem do Ostravy na jaře přijel, tak jsem byl opravdu pozitivně překvapen. 

A myslíte, že jsou Šostakovičovy symfonie pro toto těleso dobrým obchodním artiklem? 

Musíme vzít v úvahu, jaká je situace na trhu s nahrávkami. Ale dokud bude existovat, tak ano. Spojení tohoto tělesa s Danielem Raiskinem dává smysl.

Facebook X E-mail WhatsApp