PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Zazněly tedy dvě vokální kompozice s duchovními náměty (Vrkoč, Grossmann) a dvě skladby instrumentální (Laburda, Teml), přičemž ta první z nich nalezla rovněž inspiraci v duchovní sféře.“

„Letošní jubilant, člen Tvůrčího centra Ostrava, pětasedmdesátník Jan Grossmann se v druhém koncertu připomenul dvěma svými rozsáhlými kompozicemi.“

„Sopránový part v kantátě Lava me přednesla Nikola Eckertová. Je pozoruhodné, že v průběhu večera se tato umělkyně publiku představila jako varhanice i jako sopranistka.“

Festival Dny soudobé hudby je tradiční akcí Společnosti českých skladatelů, pořádanou každoročně na podzim. Návštěvníci se jeho prostřednictvím mohou seznámit s aktuálními trendy neobyčejně široké palety skladatelských osobností. V programech tedy nalezneme jak zavedená známá jména, tak i ta nová, především mladých tvůrců, kteří jsou teprve na prahu svých snažení. Čtvrtý koncert letošního 35. ročníku se konal v kontextu probíhajícího Roku české hudby 19. listopadu v Praze v kostele sv. Klimenta. Byly to vlastně koncerty dva. Po tom přehlídkovém bezprostředně následoval jubilantský k 75. narozeninám skladatele Jana Grossmanna.

„Těžký, poslechově náročný byl středeční večer ve společnosti vynikajících kvartetistů.“

„Mladý komponista v současné době obdivuhodně pracuje na své už čtvrté symfonii.“

„Náhle jsme slyšeli jasný, silný interpretační názor. Taková věc se projeví snad zejména ochotou jít v dílčích aspektech interpretace do krajností.“

Hudební festival Věčná naděje zaměřený zejména na tvorbu terezínských skladatelů, ale také díla, která reagují na příkoří a nespravedlnost nebo je vytvořili umělci na útěku před bezprávím či pronásledováním, se v příštím roce uskuteční poosmé. Ve smyslu určitého prologu se však už nyní na podzim uskutečnila dvojice koncertů, druhý z nich 20. listopadu v Gröbeho vile v pražských Havlíčkových sadech. Pořad zahrnující světovou premiéru mladého komponisty Enrika Štece představil vysoké interpretační umění smyčcového kvarteta fama Q.

„Inscenace vzniklá z frustrace si s sebou logicky nese stigma.“

„Režisérka publikum zřejmě považuje za méně chápavé, když cítí potřebu vkládat mezi hudbu civilní text dokreslující stav Jenůfy po porodu.“

„Na jeviště vbíhá asi šestiletý chlapeček, objímá Kostelničku, dostává obrovského medvěda, kterého předtím přinesl jako výkupné Števa. Proč?“

Opera Leoše Janáčka Její pastorkyňa se v zahraničí hraje pod názvem Jenůfa. Zvolily si ho rovněž olomoucké inscenátorky, dramaturgyně Marta Ljubková, režisérka Veronika Kos Loulová a dirigentka Anna Novotná Pešková. Podrobily Janáčkovu operu přetvořením do podoby, která měla lépe vyhovovat feministickému pohledu na věc. Představení se odehrálo 20. listopadu v rámci festivalu Janáček Brno v Mahenově divadle a některé diváky „zvedlo ze sedadel“.

„Nerealističnost, umělost světa Ajvazova románu se stýká s umělostí a nerealističností operní.“

„Ajvazova kniha je pro mě kombinací dobrodružné četby, filozofického traktátu, surrealistických vět chvějících se jakýmsi potutelným humorem – a Kafky, samozřejmě.“

„Jsem vlastně docela tradiční skladatel, chci, aby se to dobře zpívalo.“

Ondřej Kyas je spoluzakladatelem brněnského souboru Ensemble Opera Diversa, pro nějž také převážně ve spolupráci s dalším zakládajícím členem souboru a libretistou Pavlem Drábkem zkomponoval řadu oper, minioper a hudebních her. Je také autorem mnoha instrumentálních a vokálně-instrumentálních děl. Kromě toho působí jako „elektrifikovaný písničkář“ Kygiss a je členem kapely Květy. Kyasovu operu Druhé město provede Opera Diversa v rámci letošního ročníku festivalu Janáček Brno v pátek 22. listopadu v Divadle na Orlí. Ve světové premiéře se opera hrála 16. prosince 2023.

„Publikum se dočkalo několika mimořádných míst, autor se nebál experimentovat i na poli sazby hlasů a v závěru se opět opřel nejen o pizzicatové ‚krůčky‘, ale violoncello používá také jako bicí nástroj.“

„Charakter skladby je v konsekvenci s ideou celého festivalu, kdy se nová hudba potkává se starou, čerpá z ní inspiraci, ale halí ji do modernějšího hávu.“

„Pomyslnou červenou nití je zde motiv naděje a víry v to dobré v člověku.“

V prostoru jako stvořeném pro koncerty komorních těles v samém srdci Olomouce se minulý týden již po devatenácté uskutečnil festival Opera Schrattenbach. Jedná se o oslavu současné tvorby, která se odehrává na půdě Uměleckého centra Univerzity Palackého, v kapli Božího Těla. Během pěti festivalových dní se posluchačům dostalo nekonvenčních hudebních zážitků. Od opery O perníkové chaloupce z pera Tomáše Hanzlíka, uměleckého šéfa souboru Ensemble Damian, který je mozkem celého festivalu, až po komorní tvorbu Jiřího Sychy. Právě ten se zasloužil o znamenitý závěr letošního ročníku Opery Schrattenbach.

„Jiří Novák neměl zapotřebí se osobně prosazovat. Stačilo mu vždy podat vynikající hudební výkon.“

„Otec má můj obdiv v tom, že v něm pořád byl kluk z Horního Jelení a nějaká sláva ho nezajímala.“

„Smetanovci byli nejšťastnější se svými rodinami.“

Před pětatřiceti lety uzavřelo činnost Smetanovo kvarteto. Během 44 let odehrálo na čtyři tisíce koncertů ve čtyřiceti zemích čtyř kontinentů. První byl v Praze 6. listopadu 1945. Ten poslední se konal v Brně 27. června 1989. Na primária souboru Jiřího Nováka, od jehož narození uplynulo letos v září sto let, vzpomíná jeho dcera Dagmar Virtová, rovněž houslistka. Právě Novákovo jubileum připomíná komorní koncert, o němž také hovoří. Spolu s výstavou je připravený do pražského Rudolfina na 23. listopadu.

„Smyčcový orchestr Pražské konzervatoře pod vedením Jana Talicha provedl Mozarta s nadějně vystiženým stylovým cítěním, pečlivostí v rytmu a pěkně cílenou dynamikou.“

„Barbare Tataradze hrála klavírní part Haydnova dvojkoncertu náležitě dominantě a suverénně, s bezpečnou technikou v brilantních pasážích koncertu.“

„Finální větu Svatopavelské suity s titulem Dargason hrál orchestr vitálně a dal vědět, co je to anglická lidová taneční melodie tohoto názvu.“

Po slavnostním zahájení v Rudolfinu pokračoval hudební festival Svátky hudby v Praze, Václav Hudeček a jeho hosté koncertem v sále Pražské konzervatoře dne 19. listopadu. Druhý koncert festivalu a první z cyklu uváděného pod titulem Můj vzor, s upřesněním setkání studentů s inspirujícími osobnostmi, přivítal toho večera gruzínskou klavíristku Barbaru Tataradze. Vedle ní měl v Haydnově dvojkoncertu pro housle a klavír sólo Václav Hudeček. Program naplnila dále díla Mozarta, Sibelia, Holsta a Janáčka. Smyčcový orchestr Pražské konzervatoře řídil Jan Talich, dirigent souboru od roku 2023.

„Obtížné party smyčců v kombinaci s ostatními nástrojovými skupinami nedaly hráčům možnost přidat do provedení potřebný swingový feeling.“

„Batesova kompozice kromě své zábavné složky přináší i filozofizující přesah, odkazující nenásilně k harmonické jednotě v rozmanitosti, ideálu lidského soužití.“

„Dirigent José Miguel Rodilla vedl orchestr sice přesným, ale poměrně uměřeným gestem.“

Třetí koncert královéhradeckého Hudebního fóra ze dne 19. listopadu připravil posluchačům atraktivní program, inspirovaný zábavnými žánry americké hudby, především jazzem, tancem, ale i filmovou hudbou. Hudební fórum Hradec Králové je unikátní projekt místní filharmonie, jehož dvacátý ročník probíhá ve dnech 12. – 21. listopadu. Tento každoroční festival soudobé světové orchestrální hudby nemá v kontextu našich symfonických orchestrů obdobu, za což si Filharmonie Hradec Králové vydobyla zasloužený respekt.

„Francouzský tenorista Benjamin Bernheim si získal své ctitele po celém světě.“

„Pro každého operního pěvce je zdravé zpívat písně.“

„Bernheim zaujal dokonalou pěveckou technikou a perfektně nastudovanými skladbami.“

V Praze si milovníci krásného zpěvu již zvykli, že koncerty významných současných operních pěvců zprostředkovává agentura Nachtigall Artists. Patří jí za to velký dík. Posledním příspěvkem pražské hudební scéně byl rudolfinský recitál tenoristy Benjamina Bernheima, kterého 19. listopadu doprovodila klavíristka Carrie-Ann Matheson.

„Příběh Platée má mrazivý přesah, který se dá vztáhnout na náš běžný život, nejen na taškařici, která se odvíjí na scéně.“

„Mám na ‚šílené‘ ženské štěstí. Vlastně jsem se v těchto rolích našla.“

„Nemluvte o mně jako o nějaké ambiciózní umělkyni. Já pracuju!“

Olgu Jelínkovou pražské publikum uslyší znovu. Sopranistku, která už šest let působí převážně v Německu a čtvrtou sezonu je v angažmá Lipské opery, čeká 21. listopadu premiéra francouzské barokní opery Platée Jean-Philippa Rameaua. Tu uvede Národní divadlo v režijním pojetí dvojice Skutr a Olga Jelínková v ní pod hudebním vedením Václava Lukse ztvární dvojroli Thálie a Folie. Na repertoár si tak zařadí další roli šílené ženy.