„Zazněly tedy dvě vokální kompozice s duchovními náměty (Vrkoč, Grossmann) a dvě skladby instrumentální (Laburda, Teml), přičemž ta první z nich nalezla rovněž inspiraci v duchovní sféře.“

„Letošní jubilant, člen Tvůrčího centra Ostrava, pětasedmdesátník Jan Grossmann se v druhém koncertu připomenul dvěma svými rozsáhlými kompozicemi.“

„Sopránový part v kantátě Lava me přednesla Nikola Eckertová. Je pozoruhodné, že v průběhu večera se tato umělkyně publiku představila jako varhanice i jako sopranistka.“

Festival Dny soudobé hudby je tradiční akcí Společnosti českých skladatelů, pořádanou každoročně na podzim. Návštěvníci se jeho prostřednictvím mohou seznámit s aktuálními trendy neobyčejně široké palety skladatelských osobností. V programech tedy nalezneme jak zavedená známá jména, tak i ta nová, především mladých tvůrců, kteří jsou teprve na prahu svých snažení. Čtvrtý koncert letošního 35. ročníku se konal v kontextu probíhajícího Roku české hudby 19. listopadu v Praze v kostele sv. Klimenta. Byly to vlastně koncerty dva. Po tom přehlídkovém bezprostředně následoval jubilantský k 75. narozeninám skladatele Jana Grossmanna. 

Do festivalové části večera byly zařazeny čtyři kompozice. Na úvod Sonáta No. 3 per organo „Vita Sanctae Ludmilae“ Jiřího Laburdy, následovala Modlitba ke slavnosti sv. Josefa pro zpěv a varhany Jana Vrkoče. Třetím titulem byly Čtyři miniatury pro smyčcové trio Jiřího Temla, závěr koncertu patřil monodramatu o čtyřech obrazech pro soprán sólo, recitaci a kalimbu na text Chalíla Džibrána s názvem Miriam z Migdalu od Jana Grossmanna. Zazněly tedy dvě vokální kompozice s duchovními náměty (Vrkoč, Grossmann) a dvě skladby instrumentální (Laburda, Teml), přičemž ta první z nich nalezla rovněž inspiraci v duchovní sféře. 

Temlovy miniatury jsou čtyřvětým cyklem – Intráda, Scherzino, Canzonetta, Rondino. Suverénně byly jak napsány, tak i interpretovány, jen podtitul zcela neodpovídá, neboť je až příliš skromný, nejsou to totiž jen maličkosti. U zkušeného skladatele, jímž Teml nesporně je, lze ovšem něco podobného očekávat. Skladbu provedlo Středočeské trio sestavené ze členů České filharmonie. Hraje ve složení Libor Vilímec (housle), Ondřej Martinovský (viola), Matyáš Keller (violoncello).

Varhanní sonáty jsou oblíbenou formou Jiřího Laburdy. Zmíněná Sonáta má pět částí, v českém překladu Kněžna, Křest, Matka trpících, Smrt, Oslavení. Již z názvů je patrna autorova intence, oslava světice, současně je i vzpomínkou na autorovu matku. Je vytvořena epickým jazykem a vyznačuje se průzračnou hudební řečí. Ve světové premiéře ji přednesla Nikola Eckertová. 

Vrkočovu subtilní svatojosefskou modlitbu skvělým způsobem, rovněž ve světové premiéře, přednesli bratři Pavel (baryton) a Přemysl (varhany) Kšicovi. Pavel je čerstvým laureátem karlovarské pěvecké soutěže v interpretaci písní, má příjemný sonorní hlas a jeho přednes duchovního textu působí autenticky.

Závěr festivalové části večera u svatého Klimenta patřil monodramatu Jana Grossmanna. Miriam z Migdalu je rozsáhlé dílo pro sólovou zpěvačku, obdivuhodným způsobem je provedla vynikající sopranistka Grażyna Wilk Biernot, členka významných pražských vokálních těles, která je zde současně i recitátorkou (má příkladnou výslovnost) a hráčkou na méně známý hudební nástroj kalimbu. Skladatel použil text o setkání Ježíše Krista s Máří Magdalénou, prezentuje jej jak v pěveckém, tak v recitačním zpracování. Kalimba není zařazena do kontextu díla jen jako intonační opora, dodává dílu mystické zabarvení. K dokonalému vyznění ideje skladby přispěla i decentní iluminace chrámové apsidy. 

Po delší přestávce, plné vzrušených debat a gratulací, večer pokračoval dalším koncertem Společnosti českých skladatelů, již ne festivalovým. Letošní jubilant, ostravský člen společnosti skladatelů a Tvůrčího centra Ostrava, pětasedmdesátník Jan Grossmann se v něm pražskému publiku připomenul dvěma rozsáhlými kompozicemi. Ta první Petr – skála, kvartet pro varhany a smyčcové kvarteto, je námětově autobiografickou freskou, vznikla v roce 1987. Má dvě části Lentissimo a Allegro assai. Autor v ní ryze hudebními prostředky vyjadřuje svoje životní peripetie. Druhou skladbu Lava me – Umyj mě, cantata sacra pro soprán a smyčcové kvarteto, Grossmann napsal v roce 1993 a je zhudebněním latinských textů opírajících se o náměty žalmů 51 a 67 a úryvky textů Petra Danova. Má pět částí: Precatio I, Concentratio I, Precatio II, Concentratio II, Precatio III. 

Kvartetní party v obou skladbách pohotově a s oduševnělostí nastudovalo kvarteto fama Q – David Danel, Roman Hranička (housle), Ondřej Martinovský (viola), Balázs Adorján (violoncello). Tito umělci mají široký výrazový záběr, takže dovedou kvalifikovaně vstoupit do tvůrčího světa i relativně odlišných skladatelských typů. Sopránový part v kantátě Lava me přednesla Nikola Eckertová. Je pozoruhodné, že v průběhu večera se tato umělkyně publiku představila hned ve dvou rolích, nejprve jako varhanice (Laburda a Grossmann) a v závěru svým krásným zpěvem. Oba její výkony byly výborné.

Foto: Společnost českých skladatelů, Alexandr Satinský