PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Třetí ročník cyklu Zbraslavské premiéry se uskutečnil v pondělí 1. dubna v rámci Hudebního festivalu Zbraslav. Dramaturgie sestavená výhradně ze světových premiér nabídla kompaktní, avšak esteticky pestrý celek, v němž se setkaly různé kompoziční přístupy. Interpretace byla svěřena souboru FAMA Quartet, jehož dlouhodobá orientace na hudbu 20. a 21. století se promítla do technicky jistého a stylově flexibilního výkonu. Významným rozšířením zvukového spektra byla účast klarinetistky Anny Paulové v závěrečné skladbě.

„Sympatickým rysem Ratajovy tvorby je stručnost a jednota výrazových prostředků.“

„Namísto jasných evolučních postupů ve formální výstavbě s oblibou pracuje metodou strukturální setrvačnosti.“

„Solidní výkon bylo možné již předem očekávat od členů souboru FAMA Quartet. V interpretaci soudobé hudby jsou velmi zběhlí.“

Zahajovací koncert abonentní řady Cyklu soudobé hudby „S“, pořádaného ve 32. koncertní sezóně 2025/26 Prague Philharmonia se, jako již tradičně, konal ve Studiu Švandova divadla v Praze na Smíchově. Zněly skladby Jakuba Rataje v interpretaci členů orchestru a jejich hostů včetně kvarteta FAMA.

„V hravej, rytmickej skladbe sme mohli predovšetkým oceniť vynikajúcu Annu Paulovú.“

„Skladateľka si opäť požičiava aj postupy iných žánrov, napríklad glissandá pripomínajúce rockové gitarové sóla.“

„Lejava skladbou zdieľa veľmi koncentrované podnety, ktoré nevyvolávajú len príjemné pocity a nútia k aktívnemu počúvaniu.“

Cyklu soudobé hudby S orchestru Prague Philharmonia sa v poslednej dobe podarilo prilákať pomerne stále publikum. Je v ňom pritom aj mnoho poslucháčov, ktorí so súčasnou hudbou zas tak blízky vzťah nemajú. Tvoria si ho teda skrze cyklus S, ktorého podoba a vlastne aj dramaturgia je tomu prispôsobená. 29. apríla tak v Studiu Švandova divadla zaznela kombinácia diel autora a autorky, ktorých kompozičné jazyky vykazujú rôznu mieru komplexnosti a posluchovej „ústretovosti“: Mariána Lejavu a Kateřiny Horkej.

„Zazněly tedy dvě vokální kompozice s duchovními náměty (Vrkoč, Grossmann) a dvě skladby instrumentální (Laburda, Teml), přičemž ta první z nich nalezla rovněž inspiraci v duchovní sféře.“

„Letošní jubilant, člen Tvůrčího centra Ostrava, pětasedmdesátník Jan Grossmann se v druhém koncertu připomenul dvěma svými rozsáhlými kompozicemi.“

„Sopránový part v kantátě Lava me přednesla Nikola Eckertová. Je pozoruhodné, že v průběhu večera se tato umělkyně publiku představila jako varhanice i jako sopranistka.“

Festival Dny soudobé hudby je tradiční akcí Společnosti českých skladatelů, pořádanou každoročně na podzim. Návštěvníci se jeho prostřednictvím mohou seznámit s aktuálními trendy neobyčejně široké palety skladatelských osobností. V programech tedy nalezneme jak zavedená známá jména, tak i ta nová, především mladých tvůrců, kteří jsou teprve na prahu svých snažení. Čtvrtý koncert letošního 35. ročníku se konal v kontextu probíhajícího Roku české hudby 19. listopadu v Praze v kostele sv. Klimenta. Byly to vlastně koncerty dva. Po tom přehlídkovém bezprostředně následoval jubilantský k 75. narozeninám skladatele Jana Grossmanna.

„Těžký, poslechově náročný byl středeční večer ve společnosti vynikajících kvartetistů.“

„Mladý komponista v současné době obdivuhodně pracuje na své už čtvrté symfonii.“

„Náhle jsme slyšeli jasný, silný interpretační názor. Taková věc se projeví snad zejména ochotou jít v dílčích aspektech interpretace do krajností.“

Hudební festival Věčná naděje zaměřený zejména na tvorbu terezínských skladatelů, ale také díla, která reagují na příkoří a nespravedlnost nebo je vytvořili umělci na útěku před bezprávím či pronásledováním, se v příštím roce uskuteční poosmé. Ve smyslu určitého prologu se však už nyní na podzim uskutečnila dvojice koncertů, druhý z nich 20. listopadu v Gröbeho vile v pražských Havlíčkových sadech. Pořad zahrnující světovou premiéru mladého komponisty Enrika Štece představil vysoké interpretační umění smyčcového kvarteta fama Q.

„Když kytara, tak rovnou španělská hudba.“

„Sestavit takto rafinovaně, vnitřními souvislostmi propletený program nebylo rozhodně snadné.“

„Sympatickým rysem interpretačního výkonu byla přesnost v souhře a po výrazové stránce dobrá orientace v hudbě schumannovského ražení.“

Pojem poznání si zpravidla spojujeme s hledáním něčeho nového, co tu ještě nebylo. Nemusí tomu tak však být vždy. Smysluplně poznávat totiž můžeme i věci staré, o kterých jsme nevěděli nebo jsme si jich prostě dosud nevšimli. Dramaturgie komorního cyklu orchestru Prague Philharmonia právě toto brala v úvahu v začátku své 31. koncertní sezony. Zašla však ještě dál, když vedle poznání neznámého uplatnila ještě dva zajímavé dramaturgické tahy – svoji pozornost soustředila současně na jiné nástroje a na španělskou hudbu.

„Možná se ukáže, že by komorní cyklus měl zůstat v rovině ‚Brahms–Dvořák‘ a občas Martinů. I ten je totiž na některé už příliš.“ 

„Soubory, které si do komorního cyklu zvu, jsou lidé, kteří jsou strašně fajn po lidské stránce a do rodinné atmosféry zapadnou.“

„Hráči hrají s velkým nasazením a radostí, přestože, podotkněme upřímně, finanční situace Prague Philharmonia nemůže konkurovat komorním cyklům jiných orchestrů.“

Zatímco orchestrální cykly koncipují pražské orchestry všeobecně v podobném duchu, principy fungování jejich komorních cyklů se dosti liší. V mnohých ohledech originální koncept předkládá orchestr Prague Philharmonia, o jehož komorní cyklus v Profesním domě na Malostranském náměstí se již třináct let stará muzikoložka Martina Sermain. Pro KlasikuPlus.cz okomentovala, na co se můžeme těšit v příští sezoně, ale také poodhalila zákulisí komorního cyklu a svou dramaturgickou úlohu v něm.

„Abychom mohli plně docenit Ullmannův přínos, musel nejprve čas milosrdně zmírnit četné křivdy minulosti, utišit národnostní nesváry a hraniční spory.“

„Ruce nad celou akcí s přirozeným šarmem a nezdolným odhodláním drží od počátku zejména dvojice noblesních dam – Jana Galášová a Magdalena Živná.“

„Ve skvělém, zasvěceném a přímo strhujícím podání Fama Quartet zazněla díla židovských autorů, kteří měli k Viktoru Ullmannovi blízko.“

Aby se mohly uskutečnit některé věci, je třeba, aby pro ně nazrál čas. A je to právě tato naše doba, paradoxně plná tragických událostí a zvratů, v níž nastal ten správný okamžik pro vznik nového hudebního festivalu Ullmannovské slavnosti. Letos se v Českém Těšíně a polském Cieszyně, které na jeho pořádání od počátku partnersky spolupracují, konal již jeho čtvrtý ročník.

„U některých skladeb (jako v tomto případě) posluchače upoutají spíše než celek jednotlivé zvukově zajímavé fragmenty, se zvědavostí očekáváme, kam se daný hudební motiv (pokud takový rozeznáme) vrtne, s až intelektuální rozkoší sledujeme zajímavý rytmus, dynamické a barevné vrstvení.“ 

„Není divu, že Smyčcový kvartet g moll, op. 10 Clauda Debussyho zapůsobil jak z jiného světa. Dílo premiérované v roce 1893 v Paříži je plné barev, emocí, zpěvnosti, poezie, ba i exotiky.“

„Klavírní kvintet f moll Césara Francka patří k nejvýmluvnějším, zvuku orchestru se přibližujícím dílům skladatele. Emocionální smršť, kterou autor při jeho tvorbě prožíval, se vepsala do výrazné expresivity skladby.“

Přední komorní soubor převážně specializovaný na soudobou hudbu FAMA Quartet vystoupil v komorním cyklu PKF – Prague Philharmonia. Vedle kompozice současného slovenského skladatele Henriho Klimenta uvedlo kvarteto v pondělí 9. ledna i díla Clauda Debussyho a Césara Francka.

„Je velkou zásluhou Umělecké besedy, že uspořádala večer, který poodkryl osobnost Ladislava Vycpálka a představil ho jako tvůrce nádherné, hluboké, mnohovýznamové hudby.“

„Dvě variační fantazie Vzhůru srdce! provedl klavírista Tomáš Víšek se vší velebností, která této skladbě náleží.“

„FAMA Quartet je třeba pochválit za vynaloženou energii, čas, a hlavně nezměrnou práci, kterou s nastudováním Vycpálkova kvartetu měli.“

Žák Vítězslava Nováka, přítel Josefa Suka, umělecký solitér, plachý, introvertní, věřící člověk, který však zastával významné funkce v uměleckých a hudebních institucích. Ladislav Vycpálek nikdy neslevil ze svých tvůrčích zásad, pro které byl po únoru kritizován, přesto mu režim jako významné a nezpochybnitelné osobnosti udělil tři významné tituly – státní cenu a tituly zasloužilého a národního umělce. Jeho skladby prodchnuté náboženským cítěním a až urputným hledáním pravdivosti se hrají na domácích pódiích (o zahraničních nemluvě) zřídka. Přestože by za to stály. Světlou výjimkou byl podnětný večer pořádaný Uměleckou besedou v úterý 1. listopadu v kostele svatého Vavřince.

„Koncert věnovaný Marku Kopelentovi posluchače seznámil s mnoha polohami skladatelovy tvorby, která oslovuje dosud, protože je nadčasová.“

„Čtvrtý kvartet předneslo Kvarteto FAMA Quartet s velkou emocionální silou a hráčskou erudicí, v posluchačích přetrval znepokojující až drtivý pocit…“

Patří k nejrespektovanějším a nejpozoruhodnějším českým skladatelům. Marek Kopelent se letos 28. dubna dožil devadesáti let. Na oslavu tohoto jubilea se v Anežském klášteře v Praze uskutečnil před prázdninami koncert, jehož dramaturgie přinesla to nejzajímavější z komorní a sólové skladatelovy tvorby. Gratulační večer, ke kterému se s odstupem vracíme, uspořádali Kopelentovi přátelé ze sdružení Ateliér 90 s vydatnou pomocí Jarmily Tauerové.