„Jiří Novák neměl zapotřebí se osobně prosazovat. Stačilo mu vždy podat vynikající hudební výkon.“

„Otec má můj obdiv v tom, že v něm pořád byl kluk z Horního Jelení a nějaká sláva ho nezajímala.“

„Smetanovci byli nejšťastnější se svými rodinami.“

Před pětatřiceti lety uzavřelo činnost Smetanovo kvarteto. Během 44 let odehrálo na čtyři tisíce koncertů ve čtyřiceti zemích čtyř kontinentů. První byl v Praze 6. listopadu 1945. Ten poslední se konal v Brně 27. června 1989. Na primária souboru Jiřího Nováka, od jehož narození uplynulo letos v září sto let, vzpomíná jeho dcera Dagmar Virtová, rovněž houslistka. Právě Novákovo jubileum připomíná komorní koncert, o němž také hovoří. Spolu s výstavou je připravený do pražského Rudolfina na 23. listopadu. 

Jiří Novák, váš otec, byl nesporně od dětství zcela výjimečně disponovaný a talentovaný. Byl si toho vědom? 

Především to vědělo jeho okolí a hlavně jeho otec. Ten ho naštěstí nasměroval k renomovaným pedagogům, jako byl primárius Českého kvarteta Karel Hoffmann, zakladatel Českého noneta Emil Leichner starší, Jindřich Feld starší a Jaroslav Pekelský. Zejména Václav Talich ho pak začal připravovat na sólovou dráhu. 

Přesto byl skromný a plachý? 

I přes svůj talent byl po celý život velmi skromný. Plachý nebyl, ale neměl zapotřebí se nijak osobně prosazovat. Stačilo mu vždy podat vynikající hudební výkon. Ale osobně měl vždy pocit, že by to mohlo být ještě lepší… Neusínat na vavřínech bylo typické pro celé Smetanovo kvarteto.

Jak těžké bylo rezignovat na sólovou dráhu?

Jako sólista se otec prezentoval i během činnosti v kvartetu. Ale známý je samozřejmě především jako primárius Smetanovců. 

Bylo pro Jiřího Nováka Smetanovo kvarteto po čtyři desetiletá vším? 

Velice si vážil toho, že je jeho členem, ale zároveň hrál i sólově a byl pedagogem na AMU. Tím byl jeho život velmi pestrý a naplňoval ho.

Když soubor uzavřel v červnu 1989 činnost, hrál potom ještě? 

Již v roce 1988 se Smetanovci rozhodovali, že skončí, aby si zachovali dobré jméno. Museli ještě splnit nasmlouvané koncerty, včetně japonského turné, a jejich poslední koncert byl v Brně. Jiří Novák byl v pětašedesáti letech v plné síle, a proto pokračoval v komorním triu s cellistou Viktorem Moučkou a violistou Jaroslavem Motlíkem. Aktivně koncertoval až do dvaasedmdesáti let. 

A také dál učil?

Po revoluci roku 1989 nastaly kontroverzní změny na AMU a ačkoliv se otec do politiky nikdy nemíchal a byl morálně čistý, tak už tam pro něho nebylo dále místo – z důvodu nezájmu studentů o jeho pedagogickou činnost. Tato křivda ho velmi zasáhla.

Přivedl Vás k hudbě on, nebo jste vzdorovala – a byl to někdo jiný?

Samozřejmě, že především otec. Byl mým velkým vzorem v tom, že byl pečlivý v přípravě. Dokázal to potom perfektně zužitkovat na pódiu.

Jak na něho vzpomínáte – co se vybaví nejsilněji?

Stále má můj obdiv v tom, že pořád v něm byl ten kluk z Horního Jelení a nějaká sláva ho nezajímala. I celé kvarteto si vážilo toho, co jim život přinesl, a byli nejšťastnější se svými rodinami.

Stojíte za organizací koncertu Českého spolku pro komorní hudbu, který má 23. listopadu v Rudolfinu v názvu sté výročí narození Jiřího Nováka. Jak jste vzpomínkový večer koncipovala?

Mou myšlenkou bylo představit Jiřího Nováka nejen jako primária Smetanova kvarteta, ale také jako sólistu. Proto je součástí koncertu i jeho sólová nahrávka z Paganiniho Houslového koncertu. Celý program je průřezem jeho života i kariéry. Wihanovo kvarteto uvede stěžejní repertoár Smetanovců – Smyčcový kvartet Z mého života od Bedřicha Smetany. V podání Hany Kotkové zazní Houslový koncert D dur Wolfganga Amadea Mozarta, který otec nahrál s Václavem Talichem a s Českou Filharmonií. Komorní orchestr bude složen převážně z žáků Jiřího Nováka a Smetanova kvarteta. V primu Leoš Čepický, Jiří Panocha, Ludmila Mráčková a já – rozená Nováková. Sekund povede jeho poslední žák Radek Křižanovský. Zajímavostí je i projekce na velkoplošnou obrazovku z dokumentu Smetanovci režiséra Jaromila Jireše z roku 1998, kterou připravil Jiří Hubač.

A výstava, která koncert doprovází?

Výstava v Bělohlávkově salónku je nedílnou součástí. Využila jsem bohatý archivní materiál i artefakty dokumentující osobní život Jiřího Nováka, a to již od útlého dětství. Zajímavostí je osobní dopis od Václava Neumanna, bývalého člena Smetanovců, nebo otcova legitimace České filharmonie, pod kterou spadalo i Smetanovo kvarteto. K mé velké radosti vás večerem provede moderátorka Jitka Novotná. Celý večer je velkorysým počinem České filharmonie. Poděkování si především zaslouží její vedení, konkrétně ředitel David Mareček. Ten mi bez váhání rovnou nabídl Dvořákovu síň.

…………….

Jiří Novák (1924–2010) se stal primáriem Smetanova kvarteta v roce 1947, když od pultu prvních houslí odešel Václav Neumann, aby se věnoval dirigentské dráze. Zůstal jím až do roku 1989.

O Smetanově kvartetu, o kontextu jeho dnes už legendárního uměleckého působení a také o souborné nahrávce Beethovenových kvartetů čtěte v rubrice SouvislostPlus.

Foto: Petra Hajská a archiv Dagmar Virtové