PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„S radostí a vděčností se stále vnímám na začátku svojí cesty.“

„Příběh Milady Horákové je natolik silný, že při zamýšlení se nad ním nelze narazit na dno té hloubky.“

„Postupně jsem si na kompozice vyvinula natolik silný subjektivní názor s tak niternými prožitky, že vlastní tvorba byla už jen otázkou času.“

Pianistka a skladatelka Nikol Bóková se právě nachází uprostřed podzimní koncertní šňůry, která ji mimo jiné zavede do Šumperka. Její skladba Her Country, volně inspirovaná Smetanovou Mou vlastí, tam 30. září zakončí festival Klášterní hudební slavnosti. Portálu KlasikaPlus.cz umělkyně prozradila, jakou roli hraje v Her Country Milada Horáková nebo jak se do poslední části cyklu dostalo japonské haiku.

„Berliozova programní hudba vyžaduje plné mistrovství. A toho se jí dostalo.“

„Je typem interpreta, který je osamoceně ponořen ve svém světě a díky kombinaci psychických i manuálních dispozic je schopen zaujmout jako výjimečný a jedinečný.“

„Chvílemi až jakoby ležérní způsob řízení tělesa v kontrastu s dokonale přesnými reakcemi sekcí prozrazoval, že se převážná část práce musela odehrát už při zkouškách.“

Záskoky mohou být příležitostí pro překvapivé debuty, nebo pro nečekaná hodnotná a zralá setkání. Charles Dutoit patří do druhé kategorie. Nebýt zdravotní indispozice šéfdirigenta Semjona Byčkova, neměli bychom šanci legendárního, za pár dní už osmaosmdesátiletého dirigenta v Praze v těchto měsících zažít. S Českou filharmonií otevřel neplánovaně sezónu právě on, spolu s mladým pianistou Daniilem Trifonovem. Dvořákem a Berliozem. A bylo co poslouchat.

„Vodička a Petr se zaměřili na jemné dynamické odstíny a kontrastní přechody mezi lyrickými momenty a výrazněji prokreslenými frázemi. Martin Kasík nebyl pouze statickou oporou, ale aktivním partnerem.“

„Vzájemná souhra The Tria je výjimečná; je očividné, že se jedná o trojici, která si důvěřuje.“

„Posluchači odměnili interprety ovacemi ve stoje a vysloužili si tak ne jeden, ale rovnou dva přídavky.“

S koncem září se pomalu blíží také zakončení Svatováclavského hudebního festivalu. Večer 25. září se v koncertním sále Fakulty umění Ostravské univerzity odehrál úžasný koncert v podání renomovaného uskupení The Trio, které tvoří houslista Jiří Vodička, violoncellista Václav Petr a klavírista Martin Kasík. Trojice nabídla pestrý program složený z děl významných českých skladatelů Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů a Bedřicha Smetany a publikum mělo možnost prožít hudební večer plný hlubokých emocí i suverénní technické brilance.

„Vavříny ověnčený soubor Quartetto di Cremona je mimochodem všeobecně známý z vysílání rozhlasových stanic po celém světě.“

„Spojená kvarteta, a obě zaslouží nejvyšší pocty, hrála jako jeden stabilní ansámbl.“

„Poslední skladbou koncertu byla živě legendární Serenáda Es dur Antonína Dvořáka.“

V roce 2022 zahájil festival Dvořákova Praha ve své komorní řadě velkolepé provedení kompletu smyčcových kvartetů Antonína Dvořáka. Po třech letech pod kurátorským vedením souboru Pavel Haas Quartet se cyklus uzavřel galakoncertem za účasti šesti smyčcových kvartet. Program tvořily skladby Petra Iljiče Čajkovského, Felixe Mendelssohna-Bartholdyho a Antonína Dvořáka v instrumentálně gradovaném obsazení od sextetu přes oktet k serenádovému komorním ansámblu. Stalo se tak ve Dvořákově síni Rudolfina 23. září a večer přinesl mimořádný hudební zážitek.

„Výtečným nápadem bylo pozvání talentovaného basisty Jana Hnyka, byl zjevnou dominantou večera.“

„Šéfdirigent David Švec imponoval od počátku dirigentským přehledem, temperamentem, touhou interpretačně vykřesat z hudebního večera maximum možného.“

„Mile působilo uvedení dnes skoro zapomenutého Viléma Blodka.“

Pro zahájení sezóny 2024/25 zvolilo vedení Opery Jihočeského divadla 23. září v sále Metropolu koncertní program. V duchu pokračování Roku české hudby zazněly operní ouvertury, sbory z tvorby českých klasiků i drobné orchestrální skladby. Podstatným hostem večera byl talentovaný mladý basista Jan Hnyk, orchestr opery vedl šéfdirigent David Švec, operní sbor připravil Martin Veselý.

„Publikum bylo svědkem úzkého napojení a vzájemného porozumění obou sólistů v souhře.“

„Dva klavíry samozřejmě nemohou plně nahradit charakter a velikost zvuku orchestru, ale tempové a výrazové obrysy hudby mohou přesto vystihnout poměrně přesně. A to se dělo.“

„Šlo o fyzicky i umělecky imponující výkon.“

Mladoboleslavský cyklus Rok na čtyři doby vzdal hold Roku české hudby uvedením Smetanovy Mé vlasti. V sále Muzea Škoda Auto zahráli 24. září šestici symfonických básní na dva klavíry Slávka Vernerová a Miroslav Sekera. Spolehlivě, obdivuhodně a velmi muzikálně.

„Nebylo to zkrátka klavírní trio, které umí společně dýchat, pouze se hudebníci vzájemně dokázali dohodnout, kdo koho právě pouští do dveří.“

„Orchestr doprovázel spíš decentně a v mnoha pasážích to působilo, že ho dirigent tlumí až moc.“

„Celkově ovšem Dvořákova Praha ukázala, že umí postavit řadu svébytných koncertních programů a pozvat ty nejlepší hosty.“

Dvořákova Praha se rozhodla angažovat pro závěrečný koncert Českou studentskou filharmonii a povolala k ní dirigenta Inga Metzmachera. S trojicí mladých zahraničních sólistů 24. září provedla Beethovenův Trojkoncert a pak Dvořákovu Osmou symfonii. Mladí hráli s maximálním nasazením a radostí, ale v dirigentově pojetí jí mohlo být víc.

„Hudba pro mě neznamená jen něco krásného, je to především prostředek pro vnímání věcí, které nemohu uchopit jinými smyslovými orgány.“

„Možná to zní divně, ale inspirují mě velmi staré a nerestaurované nástroje.“

„Zapůsobila na mě profesionalita Johna Malkoviche. Stal se pro mě velkým vzorem.“

Rakouský skladatel a varhaník Franz Danksagmüller je díky svým inovativním projektům, výjimečným varhanním improvizacím a živým elektronickým vystoupením považován za jednu z nejkreativnějších osobností mezinárodní koncertní scény. Hru na varhany, kompozici a elektronickou hudbu studoval ve Vídni, Linci, Saarbrückenu a Paříži. Pedagogicky působí na univerzitě v Lübecku i na Královské akademii v Londýně. V pátek 27. září bude hostem Mezinárodního hudebního festivalu Silberbauerovo hudební Podyjí v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava ve znojemské části Louka.

„Když kytara, tak rovnou španělská hudba.“

„Sestavit takto rafinovaně, vnitřními souvislostmi propletený program nebylo rozhodně snadné.“

„Sympatickým rysem interpretačního výkonu byla přesnost v souhře a po výrazové stránce dobrá orientace v hudbě schumannovského ražení.“

Pojem poznání si zpravidla spojujeme s hledáním něčeho nového, co tu ještě nebylo. Nemusí tomu tak však být vždy. Smysluplně poznávat totiž můžeme i věci staré, o kterých jsme nevěděli nebo jsme si jich prostě dosud nevšimli. Dramaturgie komorního cyklu orchestru Prague Philharmonia právě toto brala v úvahu v začátku své 31. koncertní sezony. Zašla však ještě dál, když vedle poznání neznámého uplatnila ještě dva zajímavé dramaturgické tahy – svoji pozornost soustředila současně na jiné nástroje a na španělskou hudbu.

„Druhá skladba dala název celému cyklu i koncertu. Vychází z literární předlohy Johna Steinbecka, z jeho realistických příběhů se spirituálním přesahem.“

„Závěr koncertu soubor ponechal pro nejzajímavější skladbu večera, dílo skladatele Ondřeje Kyase.“

„Gabriela Tardonová měla celý ansámbl v malíčku své křehké, ale silné osobnosti.“

Téměř patnáct let soubor Ensemble Opera diversa přináší soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V rámci této dramaturgické linie zaznělo již několik světových premiér. Do ní patří i koncert Nebeské pastviny. V pondělí 23. září byli posluchači pozváni na skutečnou hostinu soudobé duchovní hudby v autentickém prostředí brněnského kostela sv. Augustina. Jedna ze skladeb již před deseti lety vznikla k jedinečnému využití právě jeho funkcionalistické chrámové architektury a specifické akustiky.

„Orchestr Academia Allegro Vivo z Rakouska partnersky propojuje dolnorakouský festival Allegro Vivo s festivalem Mahler Jihlava.“

„Dílo Waltera Kaufmanna bylo pro posluchače novinkou.“

„Přídavek ‚Pozdrav z Vídně‘ rakouského skladatele Fritze Kreislera dýchl espritem a noblesou vídeňského valčíku.“

Festival Mahler Jihlava s podtitulem Hudba tisíců se na počest Gustava Mahlera konal od 18. května do 22. září. Byla to důstojná oslava někdejšího jihlavského spoluobčana; město Jihlava je na svého „téměřrodáka“ pyšné. Poslední koncert, který se konal v neděli ve velké gotické síni jihlavské radnice, zněl na vídeňskou notu.

„Propojení zvířat a lidí na jednom jevišti připravovalo nejednu bezesnou noc kostymérům a scénografům.“

„V průběhu hry upletená dlouhá šála paní Revírníkové oddělila čas žití a odcházení.“

„Skutečnými královnami představení byly dvě hlavní protagonistky, Liška Bystrouška Kateřiny Kněžíkové a Zlatohřbítek Václavy Krejčí Houskové.“

Příhody lišky Bystroušky dne 21. září uvedlo Národní divadlo Brno jako jednu ze vzpomínek na jejich premiéru 6. listopadu roku 1924. Současné představení v brněnském Janáčkově divadle se vzácnými hosty, manžely Kateřinou Kněžíkovou v roli Lišky, Adamem Plachetkou v roli Revírníka a jejich dcerou Adélkou v roli Malé Bystroušky, je jednou z repríz původní inscenace z roku 2018.