KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Příbramský festival Antonína Dvořáka vzdal hold Václavu Havlovi

Závěrečný program Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram si vzal do názvu třicáté výročí nástupu Václava Havla do funkce prvního českého prezidenta. K mottu 54. ročníku středočeské hudební přehlídky, které znělo Moudro v nás, se připomínka tří desetiletí samostatné České republiky a jejího nejvyššího představitele, oceňovaného ve světě jako myslitele, hodila velmi dobře. A tak první červnový večer v příbramském Divadle Antonína Dvořáka vhodně propojil pomaleji plynoucí hudbu s podnětnými myšlenkami o krizi spirituality, o odpovědnosti a svědomí i o morálce a politice.

Číst dál…

Plzeňská filharmonie se v nové sezóně připojí k oslavám Smetanova výročí

Pět abonentních koncertních řad, k tomu mimořádnou koncertní řadu nazvanou Historické reflexe a komorní řadu Kruh přátel hudby – to vše nabídne v příští sezoňě Plzeňská filharmonie. Novinky budou v podobě mecenášského klubu nebo studentského last minute „Na fildu za stovku“. Ty mají cílit na všechny posluchačské generace. Šéfdirigentem zůstává Chuhei Iwasaki. Klasické abonentní…

Číst dál…

Úspěch ukrajinských a domácích umělců ve světové premiéře na Pražském jaru

„V čele komorního orchestru PKF – Prague Philharmonia jako protagonistka večera stanula ukrajinská dirigentka Oksana Lyniv.“

„Bylo potěšením sledovat, jak dirigentka ten rozeklaný monument bezpečně vede a usměrňuje jednoduchými, přehlednými gesty, bez zbytečné exaltace.“

„Právě ve vygradovaných partiích se projevila síla elektrizujících gest Oksany Lyniv, a to nejen v porozumivé reakci interpretů – zápal se dokázal přenést i na publikum.“

Koncerty Pražského jara jsou mnohdy různým způsobem dramaturgicky tematizované. Ačkoliv v tomto případě to nebylo výslovně zdůrazněno, večerní koncert v neděli 28. května v Rudolfinu z podstatné části náležel ukrajinským umělcům, ukrajinské kultuře a potažmo Ukrajině jako takové. V čele komorního orchestru PKF – Prague Philharmonia jako protagonistka večera stanula ukrajinská dirigentka Oksana Lyniv. S pražskými filharmoniky je ostatně dobře obeznámena, společně účinkovali v Praze už v roce 2015.

Číst dál…

Na Dvořákově Vysoké účinkovali laureáti pěvecké soutěže v Karlových Varech

„Rozptyl stylů byl na koncertě pozoruhodný. Zahrnoval belcantové árie z děl Belliniho i Donizettiho, díla Mozarta a Beethovena, dál přes Pucciniho až po tvorbu Richarda Strausse a klavírní připomínku Bohuslava Martinů. Z české tvorby byl zastoupen dvěma pěveckými ukázkami Antonín Dvořák, jednou árií Bedřich Smetana.“

„První polovina koncertu se nesla v duchu Ludwiga van Beethovena. Zazněl písňový cyklus ‚Vzdálené milé‘ v podání barytonisty Radka Martince. Klavírista Tomáš Pindór večer uvedl Beethovenovou Sonátou D dur, což vytvořilo stylově sourodou plochu.“

„Písňové koncerty jsou dnes vzácností, jakousi lahůdkou pro minoritní publikum. Oba mladí pěvci – Radek Martinec a Marie Schmidtová – projevili vzácný cit pro interpretaci písňové tvorby. Na Vysoké bych ale očekával trochu větší míru koncentrace právě na rozsáhlou vokální tvorbu Antonína Dvořáka.“

Letošní ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram spěje k závěru své jarní části. Již tradičně jsou zváni také laureáti Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech, kteří vystupují přímo na Vysoké u Příbramě, v novorenesanční budově zámečku, který nechal postavit v roce 1878 Dvořákův švagr, hrabě Václav Kounic. 28. května 2023 dostali šanci mladí pěvci, sopranistka Marie Schmidtová a barytonista Radek Martinec za klavírního doprovodu Tomáše Pindóra. O atraktivitě koncertu talentovaných zpěváků svědčí zajímavá skutečnost, že byl vyprodán dlouho dopředu. Byl věnován památce Antonína Dvořáka III., který se velmi zajímal právě o koncerty mladých adeptů operního umění; na tyto koncerty se nejvíce těšil.

Číst dál…

ČRo D-dur: Kožená s komorním orchestrem a návštěva u ředitelky Filharmonie Brno

„V úterý stojí za pozornost v 8:29 skladba Petra Ebena Řecký slovník. Odkazuje na jeho mimořádné jazykové nadání, uslyšíme řecká slova pro Hrdost, Ctnost, Dychtivost boje, Lásku – přátelství, Hněv, Smrt, Spor, Bolest, Radost – štěstí.“ „Několik koncertních árií Wolfganga Amadea Mozarta v podání Edity Gruberové. Mimořádná slovenská sopranistka měla bezchybnou techniku…

Číst dál…

Další týden Pražského jara

V týdnu od 22. do 28. května nabídne Mezinárodní hudební festival Pražské jaro další koncerty a doprovodné akce. Z orchestrů vystoupí Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Česká filharmonie, Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu, Klangforum Wien či PKF—Prague Philharmonia. Komorní hudbu zastoupí klavírista Igor Levit a Kukal Quartet s varhaníkem Alešem Bártou. Také je v plánu…

Číst dál…

Ondrej Olos: Jsem v Brně již dvacet let a jsem tu rád

„Bude to možná znít jako klišé, ale opravdu mám nejraději Leoše Janáčka a jeho operu Z mrtvého domu. Dalším mým oblíbencem je Richard Strauss, jehož Salome právě připravujeme. Je to náročná, ale ve finále nejvíc vzrušující práce, a to jak s orchestrem, tak se zpěváky.“

„Jestli má nějaký režisér potřebu sdělit něco z moderní doby moderním způsobem, není myslím lepší cesty, než je nová, moderní opera. Z historického hlediska taky chceme zanechat dějinám hudby vzorky dnešní doby.“

„Musíme si upřesnit, co jsou současní autoři, já bych to období vymezil na posledních sto let. V této poslední době existovala spousta skvělých skladatelů, které ještě vůbec neznáme a kteří propadli sítem dějin zcela nezaslouženě. Takový Otakar Jeremiáš, Josef Bohuslav Foerster, Mieczysław Weinberg, nebo brněnský František Gregor Emmert, Alois Piňos, Arnošt Parsch… je tu spousta krásné hudby, na kterou by se nemělo zapomínat.“

Ondrej Olos je dirigentem Janáčkovy opery a je pověstný svojí důkladností a pečlivostí. Patří ke střední generaci dirigentů, kteří prošli brněnskou JAMU a kterým se daří prosazovat nejen v domácím prostředí. Působí v souboru již dvacet let a stojí za nastudováním většiny operních titulů, i když ne vždy jako hlavní dirigent. Je to on, na kterého se mohou hudebníci i pěvci vždy spolehnout a který vytváří stabilní a bezpečné klima v souboru.

Číst dál…

ČRo D-dur: Daniel Harding, návštěva u Martiny Jankové a Tannhäuser k wagnerovskému výročí

„Večerní program opět patří atraktivní nabídce koncertů z Eurorádia. Čeká nás Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu, stejně jako na Pražském jaru, a dirigentka Joana Malwitz.“ „Ve čtvrtek zazní nahrávka zcela výjimečná proto, že jde vůbec o první nahrávku Magdaleny Kožené z počátku 90. let.“ „Vzhledem k tomu, že 22. května 1813 se v Lipsku narodil Richard Wagner,…

Číst dál…

ČRo D-dur: Interpreti Pražského jara, hradecký koncert pro Ukrajinu i čeští skladatelé ve Vídni

„Hlavní blok věnovaný interpretům letošního Pražského jara ovšem začíná ve středu od 20:00.“ „Mladší dvojče Beethovenovy „Deváté“ zazní v pondělí v 22:41. Jedná se o Symfonii č. 2 „Chvalozpěv“ Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, která vznikla na zakázku v roce 1840 u příležitosti 400. výročí vynálezu knihtisku Johannem Gutenbergem.“ „Víkendové dopoledne s českými mistry, kteří dosáhli světového věhlasu: Leopold…

Číst dál…

Publikace 75 let Pražského jara a CD Gold Edition IV.

Historii mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro od jeho počátku až po poslední dva „covidové ročníky“ 2020 a 2021 sleduje nová kniha nazvaná 75 let Pražského jara editorky Svatavy Barančicové. Nejpodrobněji, coby určité navázání na předchozí publikaci Antonína Matznera 60 Pražských jar, se kolektiv autorů věnuje posledním patnácti ročníkům festivalu, které popisuje…

Číst dál…

Pohledem Jiřího Vejvody (48)
Hudba pro cellistu, který se stal králem.
Korunovační koncert z Windsoru 7. května večer na ČT art

„Korunovační koncert bude průřezem hudebními žánry, okořeněným zdravicemi celebrit; klasická hudba, i když v menšině, také zazní.“

„Mnohem větší porci klasiky naservíruje divákům už o den dříve, 6. května, samotný korunovační obřad.“

„Hudební dramaturgie obou událostí je nutně kompromisem mezi uměním a diplomacií.“

Musel to být uprostřed těžkého, celosvětově násilného roku zábavný pohled. Psal se osmašedesátý s jeho studentskými bouřemi, které málem smetly Paříž, a s demonstracemi proti válce ve Vietnamu, zahlcujícími Washington. Zavražděni byli Martin Luther King a Robert Kennedy, do dějin vstoupil náš 21. srpen…

Číst dál…

ČRo D-dur: Barenboim z Berlína a víkendové výročí Johannesa Brahmse

„Dvořákův kvintet obsahuje jeho dvě charakteristické věty, jednak pomalou Dumku, jednu z nejkrásnějších pomalých vět komorní hudby, a také český tanec Furiant.“ „Středa večer pravidelně patří Evropské vysílací unii a tentokrát koncertu Berlínských filharmoniků… zazní Requiem Giuseppe Verdiho pod taktovkou Daniela Barenboima.“ „Hudba Johannesa Brahmse vždy hudební svět dělila na dva nesmiřitelné tábory,…

Číst dál…

Jiří Vodička s Filharmonii Hradec Králové

Ve čtvrtek 27. dubna vystoupí jako sólista večera v Mendelssohnově Koncertu e moll s Filharmonií Hradec Králové houslista Jiří Vodička. K orchestru se vrací po dvou letech. Koncert, který orámuje Weberova předehra k opeře Čarostřelec a Wagnerova předehra a Isoldina smrt z lásky z opery Tristan a Isolda, povede šéfdirigent FHK Kaspar Zehnder. Mendelssohnův Houslový koncert e moll, op. 64 vznikal…

Číst dál…

ČRo D-dur: Klavírní dokonalost a Návštěva v Národní knihovně

„Zimerman je pověstný perfekcionista a každé jeho provedení se dá považovat za vzorové, vládne neuvěřitelnou technikou, vkusem a smyslem pro styl. Rafał Blechacz se snaží jít v jeho stopách.“ „Připomeneme zlaté období houslisty Václava Hudečka a jeho podání Brahmsova Houslového koncertu s Orchestrem FOK a Jiřím Bělohlávkem coby šéfdirigentem.“ „Velmi zajímavý dramaturgický moment se objeví v úterý,…

Číst dál…

Růžový kavalír z Met

„Robert Carsen je jedním z nejlepších operních režisérů současného divadla.“

„Již v Salcburku přesunul Carsen děj opery z roku 1740 do období krátce před 1. světovou válkou, poslední dějství v hostinci ve vídeňském Prátru umístil do jakéhosi luxusního bordelu.“

„Přenos Růžového kavalíra z MET v programu Live in HD opět dokumentoval, že Metropolitní opera v New Yorku stále patří k tomu nejlepšímu, co ve světě opery můžeme dnes vidět.“

Je tomu již více než 112 let, kdy poprvé v drážďanské Semperově opeře zazněla pátá opera Richarda Strausse Růžový kavalír. Po prvotinách Guntram a Ohně zmar našel Strauss svůj vlastní osobitý kompoziční styl v operách Salome (1905) a Elektra (1909), celovečerních jednoaktovkách, které měly také premiéru v Drážďanech a které okamžitě postavily svého tvůrce na piedestal jednoho z nejúspěšnějších a nejžádanějších operních autorů své doby. Strauss byl po těchto premiérách považován za nejlepšího současného skladatele. Rosenkavalier se teď objevil 15. dubna v rámci projektu The MET: Live in HD v celosvětovém přímém přenosu z newyorské Metropolitní opery – a tím pádem v programu společnosti Aerofilms i v tuzemských kinech. 

Číst dál…

V Husově sboru překvapili Boulanger i Dinicu v provedení Jana Talicha a Moravské filharmonie Olomouc

„Po krátké pauze sólových houslí, kdy Talich pouze dirigoval, přichází velmi plačtivě a truchlivě znějící mollová expozice, kterou zahrál s mimořádným procítěním, následovaná reprízou hlavního tématu s velmi výrazným glissandem na konci.“

„Zřetelně se do ní promítly romské kořeny skladatele, ztělesněné cikánskými stupnicemi, výraznou rytmikou a akordy v pizzicatu violoncell, které evokují vybrnkávaní klasické kytary.“

„Tesklivý motiv, který velmi přesně nesou, zejména zvukově silná cella za doprovodu viol utvářejí pocit, jako bychom se ocitli na konci války, v rozbombardovaném městě, kde však zdánlivě problikává světlo naděje života, a to i toho kulturního.“

Předposlední koncert sezóny 22/23 Moravské filharmonie Olomouc, který se nevšedně konal v kostele Církve československé husitské v pondělí 17. dubna, nabídl výjimečný program. Byl složen ze skladeb Wolfganga Amadea Mozarta, Richarda Strausse, ale i méně všedních Georgese Boulangera a Grigorașe Ionică Dinicu. Vše proběhlo v podání komorního ansámblu MfO pod uměleckým vedením houslisty Jana Talicha.

Číst dál…

Vídeňská Státní opera v příští sezóně i s našimi pěvci

Nejvýznamnější rakouský operní stánek zveřejnil program pro příští sezónu. Nabídne celkem šest operních premiér, a to Pucciniho triptych Plášť, Sestru Angeliku a Gianni Schicchiho v režii Tatjany Gürbacy v hudebním nastudování Philippa Jordana, Ligetiho Le grand macabre v režii Jana Lauwerse pod taktovkou Pabla Herase-Casada, dále to bude Pucciniho slavný titul Turandot, který bude výsledkem…

Číst dál…

ČRo D-dur: Česká kvarteta a Gardinerovy osmdesátiny

„Dvořák na nové supraphonské nahrávce Pavel Haas Quartetu s Borisem Giltburgem.“ „Bude možné slyšet unikátní mladistvou nahrávku Magdaleny Kožené v oratoriu Jana Dismase Zelenky Kajícníci u hrobu Vykupitelova.“ „Víkendové dopolední programy budou patřit Gardinerovi. V sobotu se začíná připomínkou jeho operetních snímků, ale důležitější bude samozřejmě Bach.“ Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku,…

Číst dál…

Růžový kavalír z MET i v tuzemských kinech

Opera Růžový kavalír se řadí mezi nejoblíbenější tituly Richarda Strausse. Z díla se ihned po premiéře v Královské opeře v Drážďanech stala klasika, k níž se operní domy vracejí s jistotou. Růžový kavalír přenese diváky do idealizovaného a mytologizovaného světa šlechtické Vídně poloviny osmnáctého století. Mezinárodními pěvci nabitou inscenaci si v přímém přenosu z Metropolitní opery budou diváci…

Číst dál…

Jakub Hrůša zpět u Staatskapelle Dresden

„Tentokrát si auditorium v drážďanské Semperoper vyslechlo hudbu, která je přece jen zvuku Staatskapelle Dresden bližší.“

„Neznamenalo to však, že by barva orchestru v méně vášnivém provedení ztrácela na lesku, naopak.“

„Hrůša nám představil skladbu nikoliv za pomoci okázalých gest, drzosti a exhibicionismu, ale elegancí, delikátností a promyšleností.“

Dirigent Jakub Hrůša se po necelých dvou letech vrátil k pultu Sächsische Staatskapelle Dresden. V rámci mimořádného koncertu o Bílé sobotě, 8. dubna 2023, vynikajícím způsobem uvedl Straussovu báseň Don Juan a Berliozovu Fantastickou symfonii.

Číst dál…

Jonas Kaufmann poprvé jako Tannhäuser na Osterfestspiele Salzburg 2023

 „Velikonoce 2023 s sebou přinášejí nový začátek. Chceme navázat na zavedenou tradici hledáním nových možností, jak náš festival učinit ještě výjimečnějším.“

„V centru našeho hledání bude letos postava Tannhäusera. Hrdiny ztraceného a svedeného, ale také poctivě hledajícího sebe sama.“

„Svět Richarda Wagnera, nejradikálnějšího hudebního inovátora v dějinách, pro nás bude novou startovní čarou i laboratoří zároveň, a to v opeře, na koncertech, v tanečních projektech i v elektronické hudbě.“

Chceme navázat na zavedenou tradici hledáním nových možností, jak náš festival učinit ještě výjimečnějším… Tolik ukázka z uvítacího textu programu salcburského Velikonočního festivalu 2023, který se uskutečnil od 1. do 10. dubna. Autorem těchto slov je festivalový intendant Nikolaus Bachler. Výroky o „novém začátku“ jsou skutečně namístě. Co však překvapí, je skutečnost, že se pan ředitel prakticky neobtěžuje s vysvětlením, proč vlastně k jakési nové éře festivalu vůbec dochází. Řekněme si to tedy ve stručnosti alespoň my.

Číst dál…

Pohledem Jiřího Vejvody (46)
Všude zima, jen v Pardubicích jaro…
Zahajovací koncert festivalu ovládl Daniel Matejča

„Oba záhy odjeli na Západ a nikdy se už do Sovětského svazu natrvalo nevrátili. Zato Prokofjev podlehl v roce 1936 stesku po domově. A na své ženě, španělské pěvkyni Lině, si vynutil návrat.“

„O tom všem jsme si s Danielem Matejčou, který brzy oslaví osmnáctiny, vyprávěli v šatně před jeho vystoupením. Tedy, pokud se ovšem nerozehrával a nesoustředil dechovým cvičením.“

„Svérázný zážitek slibuje také provedení Goldbergových variací v rondokubistickém krematoriu, navrženém před sto lety architektem Pavlem Janákem.“

Zahajovací koncert Pardubického hudebního jara se uskutečnil 5. dubna v Sukově síni, pojmenované po skladateli se vztahem k městu a jeho hudbě. Na Škaredou středu. V sále ovšem nebylo diváka, který by se tvářil zakaboněně. Leitmotivem příjemného večera byly dvě okolnosti. Neobvykle vsadil na zvukovou převahu dechových nástrojů nad smyčcovými…

Číst dál…

Jakub Hrůša se Staatskapelle Dresden

V drážďanské Semperově opeře přichystali speciální koncerty, které se budou konat v sobotu 8. dubna od devatenácti hodin a v neděli 9. dubna od jedenácti hodin dopoledne. Staatskapelle Dresden hudebně povede Jakub Hrůša a na programu budou symfonická báseň Don Juan, op. 20 Richarda Strausse a Fantastická symfonie, op. 14 Hectora Berlioze. Koncerty se konají…

Číst dál…

Filharmonická setkání Clemense Hellsberga

„Je zajímavé, jak emeritní předseda Vídeňských filharmoniků Clemens Hellsberg prostřednictvím odborných textů akcentuje humanistickou linii.“

„Přínosné jsou jeho eseje s ohlédnutím do rakouské hudební historie.“ 

„Jeho retrospektivy jsou analytické s historickým kontextem a výrazně také ovlivněné osobními, kolegiálními či institucionálními vztahy.“

Emeritní předseda Vídeňských filharmoniků Clemens Hellsberg, který je členem umělecké rady Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, připravuje v současnosti třetí díl ze série knih Philharmonische Begegnungen / Die Welt der Wiener Philharmoniker als Mosaik / Filharmonická setkání. Svět Vídeňských filharmoniků jako mozaika. Publikace vyjde na podzim. Předchozí dva díly Hellsbergových knih jsou přínosné, i když zahrnují četné jeho veřejné proslovy, přednášky a již otištěné odborné statě.

Číst dál…

Skvělý výkon hobojisty Lukáše Pavlíčka v Mariánských Lázních

„Dramaturgicky byl koncert připraven tak, aby na něm zazněla díla skladatelů tří stylových období. V úvodu to byla v komorním obsazení třívětá nerozměrná Symfonie C dur, Wq 174, H. 649 Carla Philippa Emanuela Bacha, kterou dirigent večera Martin Peschík v souladu s dobovou interpretační praxí řídil od cembala.“

„Náročný part Straussova hobojového koncertu přednesl Lukáš Pavlíček plným, kultivovaným tónem, s technickou brilancí a v mnoha dynamických odstínech. Interpret se vyhýbal zbytečným pohybovým efektům, na pódiu působil naopak velmi skromným dojmem.Za svůj mimořádný výkon sklidil ve zcela zaplněném koncertním sále bouřlivé ovace.“

„Mnohem více zkušeností má tamější orchestr s hudbou Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Tento představitel raného romantismu bývá hrán v Mariánských lázních často a vždy s nemalým úspěchem. Pod Peschíkovým vedením podal orchestr v Symfonii č. 1, c moll, op. 11 velmi dobrý výkon, a to v plném soustředění na dirigenta, který dal v tempovém a dynamickém rozvržení této kompozici skladatelova mládí vše, co jí náleží.“

Abonentní cyklus Západočeského symfonického orchestru 2022/23 se pomalu chýlí ke konci. Kromě slavnostních koncertů připravilo toto těleso ve společenském domě Casino pro své posluchače celkem patnáct koncertů, z nichž na zbývající tři se v jarních měsících můžeme ještě těšit. Pohostinsky v nich dosud vystoupila a ještě vystoupí řada interpretů, jednak oněch posluchačům dobře známých, jednak těch, kteří stojí teprve na začátku své umělecké dráhy. Mezi ně patří i hobojista Lukáš Pavlíček. Jako sólista se 31. března představil v náročném Koncertě pro hoboj a malý orchestr D dur, AV 144 Richarda Strausse a po zásluze za svůj výkon sklidil bouřlivé ovace.

Číst dál…

ČRo D-dur: Velikonoce s klasikou. Od Bacha po Pendereckého

„I když existují snímky Matoušových pašijí s velkými sbory, vybíráme originální snímek Paula McCreeshe, ve kterém zpívá sborové scény jen osm zpěváků.“ „Jasné velikonoční téma má také víkendová Návštěva u evangelické farářky Anny Pokorné.“ „Ve středečním programu nelze přehlédnout záznam pondělního koncertu SOČRu a jeden z nejodvážnějších dramaturgických počinů nového šéfdirigenta Patra Popelky –…

Číst dál…

Dva večery v berlínské Státní opeře Pod lipami

„Obě inscenace se hrály před vyprodaným hledištěm za velkého zájmu berlínského operního publika.“

„V Berlíně se rozhodli pro tradiční zakončení Turandot Francem Alfanem s Toscaniniho škrty.“

„Romeo Castelucci se soustředil svou scénou (vlastní návrh) a vedením postav spíš na duševní pocit opuštěnosti Daphne, což nevlídná zimní krajina jen podtrhuje.“

V německé metropoli Berlíně mají milovníci opery k dispozici tři operní divadla. Nedávno zcela zrekonstruovanou Stání operu Pod lipami, Německou operu (v bývalém Západním Berlíně) a na rekonstrukci čekající Komickou operu, proslavenou působením Waltera Felsensteina nebo Barrie Koskyho. Přestože se repertoár operních scén, zejména v nejhranějších titulech protíná, každé divadlo je vyprofilované a přináší také opery (v případě Komické opery i operety a muzikály), které se jinde nevidí. Dne 17. a 18. března 2023 se v berlínské Státní opeře Pod lipami hrály opery Turandot Giacoma Pucciniho a Daphne Richarda Strausse. Jedná se o poměrně nové inscenace. Turandot měla premiéru 18. června 2022 a Daphne 19. února letošního roku. Obě inscenace se hrály před vyprodaným hledištěm za velkého zájmu berlínského operního publika.

Číst dál…

Výjimečný vhled do historie a zákulisí Vídeňských filharmoniků

„Čtenáře působivě provádí i centrem rakouské metropole, především jejími architektonickými dominantami a hvězdami na chodnících města s vročeními skladatelů a hudebních umělců, kteří jsou spjatí s historií slavného orchestru.“

„Z dobové historie upozorňuje např. na tvorbu Richarda Wagnera, Gustava Mahlera, Antona Brucknera, Johannese Brahmse a Richarda Strausse, jejichž díla orchestr zařadil do svého repertoáru a uváděl některá z nich rovněž pod jejich taktovkou.“

„Velmi srozumitelně dokázal objasnit i specifika typického „vídeňského zvuku“ a přiblížit náročnou profesi hudebníků.“

Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha hostí letos na podzim Vídeňské filharmoniky, které bude ve Dvořákově síni Rudolfina 13. září 2023 řídit proslulý mladý dirigent Jakub Hrůša, sólově vystoupí mimořádný klavírista Igor Levit. Kdo by chtěl již nyní více nahlédnout do zákulisního dění slavného rakouského tělesa, může si s radostí otevřít německou odbornou a popularizační publikaci Das Orchester, das niemals schläft / Orchestr, který nikdy nespí, kterou napsal v roce 2017 významný rakouský rozhlasový a televizní moderátor, dramaturg a publicista Christoph Wagner-Trenkwitz. Publikaci inicioval houslista první sekce tělesa a bývalý předseda orchestru Andreas Großbauer. Knihu zaštítil bývalý spolkový rakouský prezident Heinz Fischer, současný čestný patron Vídeňských filharmoniků.

Číst dál…

Pohledem Jiřího Vejvody (45)
Kulatých desek nekulaté výročí a zničený gramoarchiv Emy Destinnové

„Jak se od pěvkyně, která v posledních letech svého života obývala zámek ve Stráži nad Nežárkou, dostaly desky až do průmyslových Vysočan?“

„Co si tolik zvláštní žena, tak moc zvláštní člověk s tetováním na těle a šrámy na duši, asi přála poslouchat?“

„Snad právě dnes, 25. března, je vhodné si tuto nezmapovanou epizodu z jejího života připomenout.“

Snad kvůli tomu, že se uskutečnilo v den zamilovaných, tedy 14. února, se často připomíná první americké bombardování Prahy roku 1945, které zasáhlo i nárožní budovu, na jejímž místě vyrostl o půlstoletí později Gehryho a Miluničův Tančící dům. Mnohem ničivější a navíc tentokrát nikoli mylný, nýbrž úmyslný byl ovšem nálet v neděli 25. března téhož roku…

Číst dál…

Klasika v souvislostech (49)
Max Reger mezi Bachem a Wagnerem

„Regerův hudební styl spojuje zdánlivě nespojitelné vlivy Bacha a Wagnera do originálního hudebního jazyka, který se dívá dopředu, ale je také nerozlučně spjatý s minulostí.“

„Regerův přístup k duchovní hudbě byl zcela jistě ovlivněn tím, jak obdivoval Bacha, který byl luterán. Současně byl ovšem ovlivněn i tím, že sám pocházel z katolické rodiny a považoval se za stoprocentního katolíka.“

„Jeho renesance a znovuobjevení úplně nepřišly – a je otázkou, zda přijdou, jako přišly třeba u Mahlera a pak i u jiných autorů z přelomu století, třeba Alexandera Zemlinského…“

Napsal mnoho skladeb pro sólový nebo čtyřruční klavír, přes třicet orchestrálních děl, desítky písní a duchovních skladeb, klavírní koncert, několik houslových koncertů, baletní suitu, mnoho a mnoho komorní hudby… a bezmála čtyřicet opusů pro varhany. Max Reger, od jehož narození se připomíná 19. března 2023 rovných 150 let, se přitom v povědomí publika postupně stal maximálně tak komponujícím varhaníkem, ale ještě spíše jen pouhým jménem. Zaslouženě? Neprávem? A proč?

Číst dál…