PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Mladá islandská mezzosopranistka Arnheiður Eiríksdóttir je do role Oktaviána obsazena ideálně.“

„Také finský basista Timo Riihonen se setkal se svou rolí poprvé – a je v inscenaci jako baron Ochs druhým skvěle obsazeným sólistou.“

„Lyrické pasáže, vyzpívané zkušeným komponistou v melodice sólových partů i v orchestru k nesmírné intenzitě.“

Pražské Národní divadlo sáhlo ke světové operní klasice. Straussova Růžového kavalíra inscenovalo v podobě, která je lehce dotvořeným remakem dávného projektu berlínské Komické opery. Inscenace, která měla ve čtvrtek premiéru ve Státní opeře, bude u publika sklízet body tradičně pojatou, ale nápaditou režií, která si je vědoma, že jde o veselohru. Hlavní role byly obsazeny silně a hudební nastudování má pevné obrysy. Orchestr nicméně mezinárodních parametrů nedosahuje.

„Dle webových stránek Aerofilms zhlédlo u nás operní přenosy z MET už přes čtyři sta tisíc diváků.“

„Prostředky na svůj provoz si musí MET v drtivé většině sama vydělat, případně získat od sponzorů. Zájem o maximální zaplnění sálu je tedy enormní.“

„I letos uvede Metropolitní opera dvě opery současných amerických skladatelů: Kevina Putse a Terence Blancharda.“

Je tomu už šestnáct let, co se milovníkům opery objevil nový fenomén: přenosy operních představení do kin po celém světě. Zasloužil se o to v pořadí šestnáctý generální manažer Metropolitní opery Peter Gelb, který se jím stal 1. srpna 2006 jako nástupce Josepha Volpeho. Gelb, který má smlouvu zatím prodlouženou do roku 2027, přišel s řadou inovací v provozování opery nejprestižnější operní scénou světa. Klíčové bylo spuštění projektu The MET: Live in HD hned při jeho nástupu.

„Straussova komická opera Růžový kavalír patří k mým oblíbeným, často jsem ji dirigoval, což bylo pro jednání důležité.“

„Orchestr Státní opery mne opravdu překvapil, velmi se mi líbí. V tělese je silný potenciál.“

„Nejhezčí společný projekt, který jsme na sklonku sezóny zrealizovali s Bělehradskou a Dortmundskou filharmonií, byl ‚Beethoven maraton‘.“

Ve Státní opeře debutuje významný německý dirigent Gabriel Feltz, který hudebně nastudoval komickou operu Růžový kavalír Richarda Strausse. Pražské divadlo uvádí proslulé dílo jako remake původní úspěšné inscenace berlínské Komické opery režiséra Andrease Homokiho, současného intendanta Opery v Curychu, se scénou Franka Philippa Schlößmanna a kostýmy Gideona Daveyho. Premiéra se koná 24. listopadu 2022. Gabriel Feltz, který je v současnosti generálním hudebním ředitelem Dortmundské opery a šéfdirigentem Dortmundské a Bělehradské filharmonie, poskytl u příležitosti svého pražského hostování pro portál KlasikaPlus.cz rozhovor.

„Poplatkový ráj pro Straussovy nakladatele skončil a teď ho můžeme hrát zadarmo. To je velká změna, ale muselo se změnit i něco jiného, totiž všeobecný vztah k tomuto autorovi.“

„Strauss to nemyslel tak docela vážně: měl smysl pro humor a publikum chtěl ohromit i pobavit.“

„To je má jediná výhrada k jinak povedené inscenaci Salome, vysoce stylizované ve své krvavosti a zvrácenosti.“

Richard Strauss vstal z mrtvých. Najednou je ho všude plno. Jeho Alpskou symfonií loni končil sezónu SOČR, Česká filharmonie s ní letošní sezónu otevřela. Ve Filharmonii Hradec Králové hřměl Zarathustra,  ve Státní opeře v Praze chystají Růžového kavalíra, na YouTube byla zavěšena nová Elektra z Ženevy, Clevelandský orchestr přivezl na Dvořákovu Prahu čistě jen straussovský program a v pařížské Bastille mají novou inscenaci Salome. O ní později… Kde se vzal takový náhlý kolektivní nárůst zájmu o pozdního romantika u evropských dramaturgů?

„Pro Vídeňské filharmoniky je – spolu s červnovým Koncertem letní noci ze Schönbrunnu – jedním ze dvou nejostřeji sledovaných počinů každé sezóny.“

„Jak tráví nynější, poměrně neklidný čas rakouský dirigent Franz Welser-Möst, který pozdvihne na Nový rok taktovku potřetí během uplynulého tuctu let?“

„Během této sezóny se Jakubu Hrůšovi s jeho třinácti koncerty v čele Vídeňských filharmoniků nevyrovnají ani Riccardo Muti, Daniel Barenboim, Andris Nelsons či Christian Thielemann.“

Pokud by se našel mezi žurnalisty neználek, pověstný kandrdas, který by se v propagačním oddělení Vídeňských filharmoniků zeptal, zda orchestr opět odehraje svůj Novoroční koncert, dostal by udivenou odpověď ve stylu: „Matiné? Jak by ne!“ Vždyť toto defilé valčíků, polek či kvapíků, okořeněné o předehry z operet, se už dávno stalo v metropoli na Dunaji, ale díky televizním a rozhlasovým přenosům i ve světě, tradicí. Zdánlivě zahájenou před třiaosmdesáti lety, v počátcích druhé světové války. I když určit přesný počátek není úplně jednoduché.

„Villazón vystupuje trochu jako klaun, ale ne na úkor zpěvu, který je do krve prožitý a pravdivý.“

„Mladá Američanka má jistou techniku s jasnými výškami, průrazný univerzálně znějící zdravý hlas i dostatek sebevědomí pro uvolněné hraní.“

„Tenorista vemlouvavě stále něco sděluje, ať už chce v té chvíli pohnout, nebo pobavit.“

Agentura Nachtigall Artists přiváží pro své pěvecké koncerty jak hvězdy a stálice, tak nové objevy. Ve středu se v Rudolfinu potkaly oba světy. Mexický tenorista Rolando Villazón, letošní padesátník, vystoupil v Praze už poněkolikáté. Mladá americká sopranistka Emily Pogorelć poprvé. Slavným pěvcem, proslulým také mimořádnými schopnostmi pro navazování kontaktu s publikem, se nenechala zahanbit. Operní a operetní program doprovázený orchestrem PKF-Prague Philharmonia vyvrcholil opravdu dlouhou sérií přídavků a nadšením v auditoriu.

„Od té doby jde Nombulelo od vítězství v jedné mezinárodní soutěži k druhé.“

„Níže položené písně lépe odpovídaly hlasovému fondu pěvkyně, a tak zmizely ostré tóny, soprán se zakulatil, vyniklo frázování.“

„Po přestávce ovšem následoval přímo gejzír belcanta.“

Spolek přátel hudebních talentů představuje každý rok v koncertním cyklu Talenty světové opery vítěze velkých mezinárodních soutěží. Díky tomuto cyklu máme možnost poznat umělce, jejichž kariéra sice teprve začíná, ale kteří už mají jisté mezinárodní renomé. V letošním roce to je obzvlášť zajímavá umělkyně. Vždyť kdy se nám podaří slyšet belcanto z úst pěvkyně z Jihoafrické republiky… V Praze vystoupila 9. října Nombulelo Yende.

„Valčíkové melodie dirigent Iván Fischer lehce krátil, takže spíše než tanečně působily akademicky.“

„Sólisté Wenzel Fuchs i fagotista Stefan Schweigert Duett-Concertino Richarda Strausse interpretovali s brilancí, hravostí, jemností a zpěvností.“

„Do čtvrté věty Mahlerovy První symfonie dostal dirigent Iván Fischer vnitřní gradaci s velkými tahy ostrých kontur.“

Velký sál Filharmonie v Berlíně byl minulý týden vyprodán na třech abonentních koncertech světoznámého orchestru pod taktovkou proslulého maďarského dirigenta Ivána Fischera. Dlouholetí sóloví hráči Berlínských filharmoniků, klarinetista Wenzel Fuchs a fagotista Stefan Schweigert, s brilancí a hravostí excelovali v provedení vzácně uváděné skladby Duett-Concertino Richarda Strausse. Velmi citlivě koncipovaný program nabídl návštěvníkům skladby současníků – Gustava Mahlera a Richarda Strausse.

„Lisa Batiashvili – ani stopa po čemkoli vnějškovém, ani trocha nadbytečné virtuózní okázalosti.“

„Oč menší, opravdu stylové, bylo obsazení orchestru v Beethovenovi, o to větší těleso pak nastoupilo po přestávce k provedení druhé skladby večera.“

„Ve zvukomalbě je proti plátnu Straussovy Alpské symfonie Smetanova Vltava miniaturou…“

Česká filharmonie otevřela 127. sezónu zdařilým, hudebně hodnotným způsobem: dvěma velkými díly a s dvěma významnými umělci. Šéfdirigent Semjon Byčkov je pražskému publiku dobře znám. Houslistka Lisa Batiashvili sice v Praze už jednou účinkovala, ale jen ve streamu v době pandemie. A tak nyní s filharmoniky vystoupila poprvé standardně, před plným sálem. Po Beethovenově Houslovém koncertu přišla na řadu Straussova Alpská symfonie. Dva monumenty německé hudby – a opravdu krásně zahrané.

„Královéhradecká filharmonie se úkolu ujala se zjevným nadšením a potřebnou dávkou zdravé živelnosti. Ostatně právě interpretace pozdně romantických děl tomuto tělesu opravdu svědčí.“

„Brilantní technika Victorie Vassilenko respektovala stylovou čistotu, přičemž zvuk velkého křídla Petrof vyžadoval i odpovídající větší zvuk orchestru.“

„Provedení bylo strhující, barevné, energické, plné napětí. Filharmonie Hradec Králové i ve své 45. sezóně stále působí svěže, hraje s očividným nadšením. Lepší vstup do nové sezóny si ani nelze představit.“

V posledních letech se stalo už téměř pravidlem, že program jednotlivých koncertů abonentních řad je sestavován dle určitého dramaturgického konceptu, čemuž pak odpovídá i společné motto celého programu. Nejinak tomu bylo i na zahajovacím koncertu takzvané „Bílé řady“, tedy velkého symfonického cyklu Filharmonie Hradec Králové ve čtvrtek 15. 9. 2022 v přívětivém koncertním sále tohoto tělesa, pod vedením jeho šéfdirigenta Kaspara Zehndera. Jako sólistka večera vystoupila bulharská klavíristka Victoria Vassilenko.

„Rok ve Stuttgartu byl opravdu velmi přínosný.“

„Hrát s takovým obrovským orchestrem a ještě v Rudolfinu, takovou zkušenost nemám.“

„Letos jsme se snažili dát prostor jiným. Opravdu to nemusí být tak, že bychom s Lukášem Dvořákem oba každý rok museli na festivalu hrát.“

Festival Varhanní Vysočina nabízí od 18. září do 6. listopadu pět recitálů – v Polné, Želivě, Obyčtově, Moravských Budějovicích a Humpolci – a k nim v Jihlavě bonusový šestý orchestrální koncert. Pořadatelem je spolek Život pro varhany, za kterým stojí mladý varhaník Alfred Habermann, pražský student, původem z Vysočiny. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje záměr přehlídky, ale také svá současná studia a koncertní plány. A soutěžní zážitky. V druhém zářijovém týdnu byl totiž k zastižení v Brně. Na soutěži nesoucí jméno Leoše Janáčka.

„K Mahlerovej symfonickej tvorbe má náš dirigentský doyen osobitý vzťah.“

„Umenie orchestrálneho stringenda ovláda Lenárd ako málokto iný.“

V piatok večer, 9. septembra 2022, Veľké koncertné štúdio Slovenského rozhlasu praskalo vo švoch. Na počesť šéfdirigenta SOSR Ondreja Lenárda, ktorý práve v ten deň slávil svoje osemdesiate narodeniny, sa tam uskutočnil koncert s programom, zahrnujúcim jediné dielo – veľkolepú, takmer poldruhahodinovú Symfóniu č. 2 c mol (Vzkriesenie) Gustava Mahlera. Pred vypredaným, prakticky do posledného miesta zaplneným hľadiskom, s výrazne posilneným Symfonickým orchestrom Slovenského rozhlasu spoluúčinkoval Slovenský filharmonický zbor (zbormajster Adam Sedlický) a sólistky Eva Hornyáková (soprán) a Terézia Kružliaková (mezzosoprán). Funkciu koncertného majstra telesa prevzal v dôsledku náhleho ochorenia štatutárneho primária orchestra elitný slovenský huslista Juraj Čižmarovič, v súčasnosti koncertný majster rozhlasového orchestra WDR v Nemecku a zároveň dlhoročný stály koncertný majster wagnerovského festivalového orchestra v Bayreuthe.

„Clevelandští ukázali, co to znamená být počítán mezi pár opravdu nejlepších orchestrů světa.“

„Tři partitury Richarda Strausse v nekompromisně postaveném programu představovaly tři hudební světy propojené do jednoho trojjediného obrazu.“

„Výraz ve suitě, stejně jako v opeře, sahá od opojných gradací po neméně opojná ztišení, od humoru k citovosti, od vzpínajících se valčíkových úryvků k posmutněle roztouženým dlouhým zpěvům.“

Sestavit pohostinské vystoupení pro festival Dvořákova Praha ze tří partitur Richarda Strausse a z ničeho jiného? Mohlo se to předem jevit jako pyšné, nebo jako málo kontrastní a proto ne tak zajímavé, nebo také jako riskantní. Nic z toho se nepotvrdilo. Clevelandský orchestr s šéfdirigentem Franzem Welser-Möstem v neděli ve zcela zaplněném Rudolfinu Straussovou hudbou posluchače nadchl tak jednoznačně, jako už nikdo dlouho předtím.

„Skála vznikla na objednávku ke čtyřicátému výročí tělesa, Martinů a Szell se dobře znali a Clevelandský orchestr uvedl už v roce 1943 v premiéře skladatelovu Druhou symfonii.“

„V roce 1965 byli se Szellem prvním americkým orchestrem, který během jednoho jediného léta zahrál na třech nejslavnějších evropských hudebních festivalech.“

„Také další clevelandští šéfdirigenti pocházeli z Evropy.“

Amsterdam, Berlín, Kolín nad Rýnem, Drážďany, Hamburk, Linec, Lucern a před Vídní i česká metropole, to je plán evropského turné, při kterém zavítá na festival Dvořákova Praha Clevelandský orchestr. Se svým šéfdirigentem Franzem Welser-Möstem v neděli 11. září v Rudolfinu zahraje tři barvité skladby od Richarda Strausse. Těleso založené v roce 1918 a počítané mezi nejlepší nejen v USA, ale i ve světovém měřítku, má ve své historii nemalé stopy spojené s českými zeměmi.

„Charismatická a uvolněná Bellova hra, v níž nezaslechnete faleš tónovou ani výrazovou, byla pro mě vrcholem festivalových sólových vystoupení.“

„Čtvrtá část Lemminkäinenův návrat se zřídka slyšenou orchestrální souhrou, jemnými i sytými barvami nástrojů vyústila v umně vygradované ohnivé finále.“

Hudebními vrcholy na festivalu v estonském Pärnu byly koncerty Estonského festivalového orchestru. Pravda, zdobila je zvučná jména sólistů, ale výkony, jaké podal orchestr především v Páté symfonii Petra Iljiče Čajkovského a pár dnů nato v Sibeliově suitě Lemminkäinen, byly jedním slovem strhující. Velký podíl na tom měl dirigent Paavo Järvi.