Varhany v bazilice Nanebevzetí Panny Marie, která je součástí komplexu premonstrátského Strahovského kláštera v Praze, jsou po několika nevhodných přestavbách a úpravách z osmdesátých let minulého století v kritickém stavu. Jejich rekonstrukci, která je v případě menšího nástroje odhadována na bezmála půl milionu eur, by měla provést německá varhanářská dílna z Walterhausenu. Finance na obnovu by měla z poloviny přinést veřejná sbírka.

Ve strahovské klášterní bazilice jsou dva souznějící varhanní nástroje, malé chórové na chorálním kůru, nyní již nefunkční, a velké varhany na hlavní kruchtě, které jsou již na pokraji životnosti. V době své největší slávy patřily strahovské varhany k největším v zemi a v roce 1787 na něj přijel zahrát i Wolfgang Amadeus Mozart. „Vznikla Strahovská improvizace, která se hraje dodnes,” uvádí Vladimír Roubal, varhanní improvizátor a ředitel chrámové hudby Královské kanonie premonstrátů. 

V současné době probíhá obnova strahovských varhan. „Oba nástroje jsou v nevyhovujícím stavu způsobeném převážně četnými necitlivými přestavbami, zvláště pak úpravami z dob socialismu,” uvedl k projekt obnovy varhan Martin Christian Pšenička, provizor Strahovského kláštera. Obnova strahovských varhan začala stavbou nástroje pro chórové varhany v dílně varhanáře Joachima Stadeho v německém Waltershausenu ve spolupráci s varhanářem a restaurátorem Borisem Mettlerem. Tyto varhanáře Královská kanonie upřednostnila před českými z důvodu vysoké vytíženosti domácích dílen. Malé varhany by měly být zrekonstruovány do konce příštího roku, poté by měla pokračovat rekonstrukce hlavního nástroje.

Současná situace je výsledkem necitlivých úprav z dob minulého režimu, které přinesly mnoho škod a podepsaly se na funkčnosti nástrojů. Varhanní stroje byly v té době prakticky odstraněny a z předchozích stylových období se do dnešních dnů zachovaly pouze barokní varhanní skříně a několik píšťal. Na kvalitě těchto přestaveb se také v nemalé míře podepsal nedostatek finančních prostředků, nekvalitní materiál i neadekvátní památková péče té doby. „Snahou je vrátit varhanám jejich pravý zvuk a na malý kůr v chóru baziliky postavit nástroj, jehož podoba bude v souladu s původní bohatě zdobenou barokní skříní,” upřesnil organolog Štěpán Svoboda, který je odpovědný za správný průběh obnovy nástrojů v bazilice. Barokní skříň čeká rekonstrukce a staví se nový hrací stůl, který se svojí podobou bude blížit původnímu baroknímu nástroji. Nakonec se rozezvučí 1092 nových píšťal rozdělených podle zvukového charakteru do jedenácti rejstříků hlavního stroje, devíti rejstříků pozitivu a čtyř rejstříků pedálů.

Projekt obnovy varhan v klášterní bazilice zajišťuje Královská kanonie premonstrátů na Strahově ve spolupráci s odborníky na historické varhany a restaurátory. Kanonie se z poloviny bude podílet na financování rekonstrukce, která je v případě malého nástroje vyčíslena ve výši čtyř set čtyřiceti pěti tisíc eur. Zbylou část prostředků budou premonstráti shánět pomocí veřejné sbírky, jejíž transparentní účet je zveřejněn na webových stránkách strahovskevarhany.cz. Na podporu projektu pořádají premonstráti také pravidelné varhanní koncerty, a to každou neděli v poledne v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Strahově. Ve středu 18. prosince se navíc uskuteční Vánoční koncert na podporu obnovy varhan, na němž v klášterní bazilice vystoupí chlapecký sbor Pueri gaudentes, klášterní Schola Strahoviensis a strahovský regenschori Vladimír Roubal.

Foto: archiv Premonstrátů