PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Předehra v Brně se Brňanům mohla zdát podivná, ale po důkladnějším zamyšlení je nutné krok označit za logický.“

„Dvořákova symfonická báseň Holoubek má pro Brno speciální podtón. V Besedním domě se konala světová premiéra dirigoval ji právě Leoš Janáček.“

„Čtveřice mužských sborů je z roku 1885 a autor je dedikoval ‚Slovutnému pánu, panu Antonínu Dvořákovi na důkaz neobmezené úcty‘.“

Dvořákova Praha je festival, jehož sedmnáctý ročník bude zahájen 6. září v Rudolfinu. Předehrou se mu stal koncert 31. srpna v Besedním domě v Brně. Dvořákova Praha tak zahájila již podvanácté výpravou Po stopách Antonína Dvořáka do míst, která byla pro jeho tvorbu nějakým způsobem významná. V Brně šlo především o přátelství s Leošem Janáčkem, které dalo náplň odpolednímu setkání s hudbou. Filharmonii Brno a Český filharmonický sbor Brno spolu se sólisty Jaroslavem Březinou, Romanem Hozou a Pavlínou Švestkovou dirigoval Robert Kružík.

„Dirigentský projev Jakuba Kydlíčka je velmi energický.“

„Dramaturgickým vrcholem se stalo provedení Braniborského koncertu č. 2 F dur Johanna Sebastiana Bacha.“

„Sólisté byli nadšení krásným prostředím sálu.“

Na sklonku prázdnin 29. srpna se v rámci spolupráce Hudebního festivalu J. C. F. Fischera s Karlovarským symfonickým orchestrem v Atriu Císařských lázních uskutečnil koncert, který nepochybně patřil k mimořádným hudebním událostem v kontextu celých Čech. Své umění nabídl i trumpetista světového renomé Reinhold Friedrich.

„Nejintenzivnější hudební prožitek s sebou přinesla poslední témata, bolestný vzlyk Šárky a závěrečné krveprolití symbolizované opět bezchybně artikulovanými pasážemi.“

„Exponovala rovněž mladá Srbka až agresivní gradací, díky níž strhujícím způsobem předznamenala kontrastní návrat úvodního tématu.“

„Z Bouškové mluvila především upřímnost, skromnost a pokora a v neposlední řadě také láska k hudbě.“

Do Karlovy Studánky v Jeseníkách zavítala v předposlední srpnový den Jana Boušková, mistryně harfového řemesla. V rámci festivalu Klášterní hudební slavnosti tam spolu se svou talentovanou studentkou Minjou Stojanović uvedla skladby od Smetany a Dvořáka v transkripci pro dvě harfy. „Obyčejná“ díla tak získala nevšední kvalitu. Brilance a technická zdatnost umělkyň na pozadí éterického hudebního vyjádření podtrhla eleganci jejich nástroje, jehož zvuk svou nebývalou něžností zcela korespondoval s přírodou horského okolí.

„Všechno, co může posluchači pomoct zážitek mu zpříjemnit, musíme použít.“

„Mám-li co sdělit, je ještě lepší, můžu-li to sdělit zajímavě, poutavě. Vlastně to udělat musím! Klidně i udělat v jistém smyslu ‚show‘.“

„Pro vyjádření žádané emoce se může někdy hodit třeba i rejstřík jiného charakteru, než byl předepsán…“

Ve čtvrtek 29. srpna byl hostem festivalu u sv. Jakuba varhaník vídeňské katedrály sv. Štěpána Konstantin Reymaier. Je pozoruhodnou osobností světa hudby, varhaníkem s hlubokými znalostmi o stavbě varhan a jako kněz i osobou hluboce duchovní.

„Příběh o tajuplném kapitánovi pojala režisérka Florentine Klepper z perspektivy Senty, kterou ztělesňují Senty hned dvě.“

„Role Ascania se skvěle zhostila Štěpánka Pučálková. Pouze označení ‚kalhotová‘ je v tomto případě nepřesná, protože je oblečená jako robot.“

„Barbora Horáková Joly připravila nápaditou a vtipnou inscenaci.“

Rtuť teploměru se v centru Florencie na Labi, jak se Drážďanům přezdívá, vyšplhala na pětatřicet stupňů Celsia. V okolí Semperovy opery je navíc hodně dusno kvůli horkým hlavám účastníků jednoho z posledních předvolebních mítinků. V podvečer se sice vzduch už netetelí, vzrušením a radostí se ale nejspíš chvěje nejeden návštěvník mířící přes Divadelní náměstí do jednoho z nejkrásnějších divadel v Německu. Semperova opera totiž společně s orchestrem a sborem Staatskapelle zahajuje novou sezónu 2024/2025, navíc s novým uměleckým vedením a ještě před prvními koncerty pod taktovkou Daniela Gattiho uvedla dvě atraktivní operní představení.

„Letos se po několika letech všechny koncerty odehrají v chrámu svatého Mořice.“

„Rok české hudby se vine jako červená nit celým letošním ročníkem.“

„Jsem přesvědčen, že varhanní festival, který má v Olomouci tradici více než půl století, bude mít v zájmu zachovat i nově vznikající instituce.“

Už za tři dny v Olomouci začíná 56. ročník Mezinárodního varhanního festivalu. Mezi 2. a 16. zářím rozezní Englerovy varhany svatomořický chrám celkem pětkrát a tradičně tak zahájí novou sezonu Moravské filharmonie Olomouc. Dramaturg festivalu Karel Martínek letošní ročník zároveň hráčsky otevírá. Pro portál KlasikaPlus.cz prozradil, na co se posluchači mohou těšit, jaké dárky od něj dostane Bedřich Smetana k narozeninám nebo jak se festival zabydluje zpátky v domovském prostředí kostela sv. Mořice.

„Reymaier působí jako kněz a zároveň titulární varhaník ve vídeňském dómu sv. Štěpána, kde se velkou měrou podílel na podobě tamních monumentálních varhan.“ 

„Třívětá Sonáta h moll, op. 15 slepého varhaníka Josefa Labora, rodáka z českých Hořovic, byla nejpozoruhodnějším číslem programu.“

„Pro vlastní improvizaci Reymaier zvolil úryvek z Matoušova evangelia.“

Kněží i profesionálních varhaníků je celkem dost. Ovšem osobností, které jsou zároveň obojím, je jako šafránu. Konstantin Reymaier, který u sv. Jakuba při Mezinárodním varhanním festivalu Audite Organum hrál jak jinak než s bílým kolárkem v černé košili, do Prahy 29. srpna přivezl hudbu rakouských autorů, se kterými se u nás takřka nesetkáme. Nechyběla ani rozsáhlá improvizace na biblické téma. Jeho nekonvenční a anachronicky sestavený program trval i s přídavkem jednu hodinu a pozoruhodné bylo, že umělec hrál z tabletu s funkcí automatického obracení stran; s tímto se u varhaníků často nesetkáme.

„Z vyjádření Pavla Šporcla vyplývá, že nebyl dopředu informován.“

„Kocianova houslová soutěž byla Šporclovou srdeční záležitostí.“

„Předsedou poroty má být příští rok houslista Leoš Čepický.“

Houslista Pavel Šporcl již nebude součástí Mezinárodní houslové soutěže Jaroslava Kociana. Šporcl působil několik let jako patron soutěže a po odchodu Pavla Hůly se stal také předsedou poroty. Tím však má být příští rok houslista Leoš Čepický. Město Ústí nad Orlicí, které je zřizovatelem soutěže, zprávu o změně zveřejnilo dnes na svých facebookových stránkách. Z vyjádření Pavla Šporcla vyplývá, že nebyl dopředu informován, ani nebyl přizván k projednání změny. Dozvěděl se to jen e-mailem.

„Tentýž orchestr dva dny po sobě a máte pocit, jako když den střídá noc.“

„Opouští nadpřirozené elementy světa kouzel a oproti výkladu Gottfrieda von Straβburga zde absentuje prvek čarovného nápoje jakožto prostředku k zamilování.“

„Těleso promlouvalo jako freudovské podvědomí, zachycovalo hloubku bolesti lidské duše a boj o vlastní bytí tak niterně, jak je to jenom možné.“

Bayreuther Festspiele 26. srpna uvedly nové nastudování Wagnerovy opery Tristan a Isolda. V kontextu bayreuthských poměrů lze novou produkci pod hudebním vedením šéfdirigenta České filharmonie Semjona Byčkova řadit do ranku konzervativních.

„Velká část klasického repertoáru pro violu d’amore pochází z Čech a Moravy.“

„Představa, že na violu d’amore se hraje v podstatě na prázdné struny s několika prstoklady, nemá se skutečností nic společného.“

„Je zábavné sledovat, jak byl v dějinách hudby často ‚zcela zapomenutý nástroj zvaný viola d’amore‘ od počátku devatenáctého století hráči nebo skladateli ‚znovuobjevován‘, ačkoli nikdy nezanikl!“

Jedním ze zahraničních hostů letošních Květnovských hudebních slavností, které následující víkend rozehrají květnovský kostel Navštívení Panny Marie Květnově, bude hráčka na violu d’amore Daniela Braun. Tato vídeňská rodačka, která studovala prestižní umělecké školy v rodném městě, Paříži i Londýně, doktorkou práci věnovala zkoumání zvláštního zvuku violy d’amore prostřednictvím české hudební literatury konce osmnáctého století. Nejen o závěrech, ke kterým dospěla, ale i o nástroji, který je stále neprávem opomíjen a není možné jej ani na vysokoškolské úrovni běžně studovat, ačkoli jeho možnosti považuje za ‚nekonečné‘, hovoří Daniela Braun v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.