Závěr května bude v Komorní filharmonii Pardubice patřit klavíru. Na třech koncertech ve dnech 27. až 29. května vystoupí v Sukově síni Domu hudby klavírista Adam Skoumal, jenž se pardubickému publiku představí v roli sólisty i skladatele. Těleso bude v tanečně laděných skladbách řídit Łukasz Borowicz, umělecký ředitel Poznaňské filharmonie.

Trojici večerů s názvem Roztančený klavír otevře v Pardubicích oblíbený Mozartův Klavírní koncert č. 23 A dur, dílo zádumčivé i vznešené. Sólovou část večera dotvoří skladba Corsaresca určená sólovému klavíru s doprovodem komorního orchestru. Tu zkomponoval klavírista Adam Skoumal, jenž se ujme i interpretace obou klavírních děl. „Corsaresca pro klavír a orchestr byla napsaná na zakázku italského festivalu klasické hudby v Bentivogliu v roce 2014, kde jsem ji také premiéroval. Tématem festivalu bylo moře a od toho se také odvíjí název skladby. Corsaresca byla původně napsaná pro klavír a smyčce, v roce 2023 jsem se ale rozhodl dílo revidovat a vznikla v podstatě nová skladba s využitím starších témat a se změněným obsazením, tentokrát rozšířeným o flétnu, klarinety, fagoty a horny,“ uvedl ke kompozici Skoumal.

Adam Skoumal je zavedeným klavíristou, který sólově vystoupil s většinou českých orchestrů, představil se rovněž se Slovenskou filharmonií, Bamberskými symfoniky a dalšími evropskými orchestry. Neznámým není ani pro tuzemské festivalové publikum a současně podnikl i četná zahraniční vystoupení s orchestrem pražského Národního divadla. Jeho kariéru skladatele odstartovala úspěšná účast v soutěži Pražského jara v roce 1998, na kterou navázaly premiéry několika koncertantních děl v provedení tuzemských těles uvedené na domácích i zahraničních festivalech. Na Pražské jaro se Skoumal vrátil v roce 2009, a to s orchestrální verzí skladby Djinnia pro housle a klavír se sólistou Jiřím Vodičkou v nastudování Jiřího Bělohlávka, o pět let později festival premiéroval Skoumalův Houslový koncert se sólistou Romanem Patočkou. V poslední době spolupracuje Skoumal zejména s houslistou Milanem Al-Ashhabem. Na svém kontě má řadu umístění z interpretačních i klavírních soutěží a od roku 2012 své zkušenosti předávám studentům Pražské konzervatoře v oborech klavír a komorní hra. 

Popřestávkový, čistě orchestrální program uvede v Pardubicích trojici děl od komponistů dvacátého století, Wojciecha Kilara a Zoltána Kodályho. Jejích folklórem inspirovaná díla nezapřou taneční charakter. Vedle Kilarovy Orawy pro patnáct strunných nástrojů zazní Kodályho Tance z Marosszéku a Tance z Galanty. Kodály, stejně jako jeho krajan a přítel Bartók, věnoval mnoho času sběru a úpravám lidové hudby. Šest použitých melodií v prvních Tancích nasbíral v Marosszeku, městečku v oblasti Szekely ve východním Maďarsku. Lidové zdroje těchto tanců jsou sedmihradské a pocházejí z doby před několika staletími. Tance z Galanty naopak vycházejí spíše z cikánského folkloru. Kodály je zkomponoval na objednávku Budapešťské filharmonie, která skladateli v roce 1933 zadala přípravu skladby k osmdesátému výročí svého založení. Sám těleso Kodály posléze na premiéře i řídil. 

V Pardubicích se vedení tamní komorní filharmonie ujme světově etablovaný a českému publiku důvěrně známý polský dirigent Łukasz Borowicz, jenž aktuálně zastává post uměleckého ředitele a šéfdirigenta u Poznaňských filharmoniků a je i hlavním hostujícím dirigentem Krakovské filharmonie. 

Foto: z archivu A. Skoumala, Facebook filharmonie, Katarzyna Zalewska