Varhany u svatých Šimona a Judy v Praze utichly. Započala rekonstrukce
V pražském kostele sv. Šimona a Judy se rozběhly práce na kompletním restaurování historických varhan z roku 1724. Nástroj, který podle tradice rozezněli i Mozart či Haydn, by se po opravě měl znovu stát součástí koncertního života hlavního města, který v daném prostoru organizují primárně Pražští symfonikové.

V kostele sv. Šimona a Judy, který je v současné době koncertní síní spravovanou Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK, začalo tento týden restaurování jedněch z nejvzácnějších pražských varhan. Nástroj z dílny varhanáře Leopolda Spiegela čeká kompletní demontáž a oprava. Nástroj byl naposledy opravován pod vedením Vladimíra Šlajcha v devadesátých letech minulého století, v jehož průběhu byly varhany ponechány osudu bez řádné péče. „Během dnešního a zítřejšího dne budeme demontovat píšťaly, táhla, vzdušnice… Zkrátka veškeré vnitřní vybavení převezeme do našich dílen,“ uvedl Marek Vorlíček, vedoucí restaurátorského týmu.
Varhany jsou výjimečné nejen svou konstrukcí, ale i historickým odkazem. Mají dva manuály, pedál a dvacet rejstříků, jejich výzdoba pochází z dílny sochaře Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa. Pamětní deska na kostele připomíná, že se nástroje dotkly ruce hudebních velikánů, mezi nimiž byli i Wolfgang Amadeus Mozart a Joseph Haydn. Nynější práce mají nástroj připravit na pravidelné využívání při koncertech a zajistit jeho dlouhodobou ochranu. Restaurátoři plánují, že potrvají několik měsíců.
Kostel sv. Šimona a Judy má bohatou a složitou historii. Na jeho místě stála původně špitální kaple z poloviny čtrnáctého století. V sedmnáctém století byl přestavěn do podoby kostela v goticko-renesančním stylu. Po bitvě na Bílé hoře jej získal řád Milosrdných bratří. Po roce 1950 byl kostel zestátněn a využíván jako skladiště, což jen zázrakem přežily původní varhany i interiér. Po sametové revoluci se stavba vrátila Milosrdným bratřím, kteří ji předali do správy Pražských symfoniků. V roce 2020 kostel odkoupilo hlavní město a o rok později jej znovu svěřilo orchestru. Ten jej nadále využívá jako koncertní síň pro své komorní řad
Foto: Petr Dyrc
Příspěvky redakce
- Jan Martiník dvakrát v Rekviem
- Smetanovo Tajemství nově na opavské scéně
- VÝHERCI VSTUPENEK:
Svátky hudby slaví pětatřicetiny. S Václavem Hudečkem, mladými talenty i operními hvězdami - Hrůša v Bamberku uvede koncertní Jenůfu s početným českým zastoupením
- Mladí pěvci se utkali v Písňové soutěži Bohuslava Martinů
Více z této rubriky
- Mladí pěvci se utkali v Písňové soutěži Bohuslava Martinů
- Hrůša a Bamberští symfonikové držiteli Ceny německé hudební kritiky za Bohuslava Martinů
- David Radok získá ve Švédsku čestné stipendium za přínos opernímu umění
- Janáčkova nadace ocení Carsena, Heřmana, Mařatku a Radoka
- Ministerstvo kultury chce zrevidovat podporu festivalů. Změny se dotknou i Pražského jara nebo Smetanovy Litomyšle
- Soutěž Gabriely Beňačkové odhalila vítěze. V Jihlavě uspěli pěvci z Japonska, Mexika a Itálie
- Česká hudební rada ocenila Věru Šustíkovou za dlouholetou péči o melodram
- Gramophone Awards 2026 pro Pavel Haas Quartet a Jakuba Hrůšu s Bamberskými symfoniky
- Skladatel Jan Bernátek opanoval soutěž Opus ignotum
- Filharmonie Bohuslava Martinů hledá violoncellisty a hráče na lesní roh