V bazilice Navštívení Panny Marie v Milevsku se v neděli odpoledne uskuteční výjimečné provedení kantáty Leoše Janáčka Otčenáš, které dílu vrátí jeden z jeho původních rozměrů: scénické ztvárnění jednotlivých veršů modlitby. Jde o unikátní dílo. Mezi nemnoha Janáčkovými díly komponovanými na duchovní texty se krčí ve stínu slavné Glagolské mše, přesto ale podobně jako tato kompozice patří i Otčenáš mezi klenoty české sborové hudby. Podstatnou okolností je, že Janáček psal dílo jako zvláštní formu scénické hudby: na premiéře v Brně v roce 1901 doprovázela tato kompozice sérii živých obrazů ilustrujících jednotlivé verše modlitby Otčenáš. Tyto živé obrazy, dnes dávno zapomenutý statický jevištní projev, byly inspirovány sérií maleb polského malíře Józefa Męciny-Krzesze. Janáčka vedly k hudebně osobitému, sociálně vyhrocenému výkladu modlitby. Po brněnské premiéře se drtivá většina dalších provedení Otčenáše obešla už bez živých obrazů nebo jiného vizuálního doprovodu hudby. Původní rozměr se nyní kantátě rozhodli vrátit sbormistři Ludmila Bajerová a Vít Novotný, kteří ji nastudovali se svými pěveckými sbory L’Asenzio a Imbus a provedou ji ve spolupráci s tanečnicí Terezou Indrákovou, tenoristou Ondřejem Benkem, varhaníkem Ondřejem Valentou a harfistkou Bronislavou Klablenovou.