Před padesáti lety, 16. ledna 1969, se na protest proti sovětské okupaci Československa, potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti zapálil na Václavském náměstí v Praze Jan Palach, dvacetiletý student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Na následky popálenin třetího a čtvrtého stupně 19. ledna zemřel. V úterý 22. ledna se v Rudolfinu koná koncert, který symbolicky otevře rok třicátého výročí sametové revoluce. Zazní na něm poprvé po půlstoletí vokální triptych „Poselství. Svědectví o smrti Jana Palacha“ od skladatele Jana Hanuše a básníka Kamila Bednáře. Dílo, které na politicky motivovaný čin výjimečné sebeoběti – jako řada dalších nových skladeb v té době – bezprostředně zareagovalo, mělo premiéru v lednu 1970, a to jen za cenu zamlčení explicitních odkazů na jeho jméno. Od té doby už nebylo nikdy uvedeno; snímek byl navíc v rozhlase během normalizace jako nežádoucí smazán. Na koncertě dále zazní část ze skladby Suita liturgica od Petra Ebena, hudba Alfreda Schnittkeho, Ērikse Ešenvaldse, Antonína Dvořáka a Paula Simona, české středověké zpěvy ke cti svatých Václava, Ludmily a Vojtěcha a varhanní improvizace na nápěv písně Svatý Václave. Na programu se podílejí Pěvecký sbor Pedagogické fakulty UK, Pěvecký sbor Bohemiachor, Schola Gregoriana Pragensis s Davidem Ebenem, varhaník Přemysl Kšica, barytonista Jan Morávek, pianistky Kateřina Dvorská a Denisa Ulmanová a dirigent Vít Novotný. Koncert v rámci Palachova týdne pořádají Pedagogická a Filozofická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se studentským spolkem Agora a Studentskou radou Filozofické fakulty. Palachův pohřeb 25. ledna 1969 byl celonárodní manifestací. Podobně se pak na začátku roku 1989 stal Palachův týden se sérií protestů a nepokojů největším projevem občanského odporu proti totalitnímu režimu od jeho stabilizace na počátku 70. let a tím i prvním signálem blížícího se konce komunistické vlády v Československu.

Facebook X E-mail WhatsApp