Ministerstvo kultury má podle aktuálně představeného návrhu státního rozpočtu v příštím roce hospodařit s 18,6 miliardy korun, tedy o miliardu více než letos. Ministr Oto Klempíř chce část peněz využít na podporu živého umění, památkové péče i zvýšení platů pracovníků v kultuře. Kabinet zároveň odložil projednání nové Státní kulturní politiky, proti níž se v posledních týdnech postavila část kulturní obce. Ta zareagovala kriticky i na avizované navýšení rozpočtu, které považuje za nedostatečné.

Rozpočet Ministerstva kultury by se měl v příštím roce zvýšit ze současných 17,6 na 18,6 miliardy korun. Oznámil to ministr kultury Oto Klempíř s tím, že vyšší výdaje umožní posílit podporu živého umění a investice do památek. Současně by se změna platových tabulek ve veřejné sféře měla od ledna promítnout také do odměňování zaměstnanců v kultuře. Výsledná částka je však nižší než rozpočtový požadavek, který ministr v létě předkládal. Podle zástupců odborů a zaměstnavatelů tehdy usiloval až o 21 miliard korun. Ministerstvo kultury by tak mělo získat zhruba o 3,4 miliardy méně, než původně požadovalo. Pro srovnání, v roce 2025 hospodařil resort s rekordními 21,52 miliardy korun, do této částky se však výrazně promítly prostředky z Národního plánu obnovy.

Klempíř označuje za své priority především živou kulturu a organizace přímo řízené ministerstvem. Vládní programové prohlášení zároveň počítá se zlepšením odměňování pracovníků v kultuře a s posílením veřejné podpory památkové péče. V budoucnu má vzniknout také víceletý finanční plán pro obnovu památek, výstavbu kulturní infrastruktury a rozvoj příspěvkových organizací.

Vedle rozpočtu ministerstvo řeší také budoucí strategické směřování české kultury. Vláda v pondělí neprojednala novou Státní kulturní politiku na období 2026 až 2029, kterou připravil Klempířův resort. Podle ministra na její projednání nezbyl při zkráceném jednání kabinetu čas. Premiér Andrej Babiš zároveň uvedl, že se chce před dalším projednáváním sejít se zástupci kulturního sektoru. 

Právě způsob přípravy dokumentu vyvolal v kulturní obci značnou kritiku. Přibližně šest stovek umělců a kulturních organizací už dříve podepsalo otevřený dopis, v němž požadovali stažení návrhu a návrat k předchozí Státní kulturní politice 2026–2030+, schválené loni vládou Petra Fialy. Kritici současnému dokumentu vytýkají především nedostatečné zapojení odborné veřejnosti a podle některých připomínek také přílišnou obecnost a chybějící konkrétní kroky. O sporu ohledně ministrem navrženého materiálu portál KlasikaPlus.cz informoval ZDE.

Klempíř výhrady odmítá a argumentuje tím, že odpovědnost za státní kulturní politiku nese ministerstvo a vláda, nikoli profesní organizace. Jeho návrh má podle něj stát především na konkrétních investicích, legislativních změnách a rozpočtových prioritách, jejichž plnění by se mělo každoročně vyhodnocovat.

Předchozí strategie schválená v říjnu 2025 počítá mimo jiné s lepšími podmínkami pro kulturní a kreativní sektor, posílením odolnosti kulturních institucí a zlepšením odměňování v kultuře. Nová koncepce naopak podle Klempířova resortu chápe kulturu především jako investici do vzdělané a soudržné společnosti a klade důraz na důstojnější odměňování pracovníků. O podobě strategického dokumentu tak bude vláda ještě jednat.

Navrhované zvýšení rozpočtu ministerstva kultury na příští rok o zhruba miliardu korun podle zástupců kulturní obce neznamená zásadní obrat v dlouhodobě podfinancovaném sektoru. Část navrhované sumy pro kulturní sektor totiž tvoří církevní náhrady a příspěvky církvím. Po jejich odečtení by na samotnou kulturu připadalo přibližně 14,8 miliardy korun. Odborníci zároveň upozorňují, že letošní rozpočet byl proti předchozímu roku výrazně krácen, takže plánovaný růst z velké části pouze napravuje předchozí propad.

Otazníky vyvolává také to, kolik z navýšení skutečně zbude na rozvoj kulturní nabídky. Výdaje na příspěvkové organizace ministerstva mají vzrůst o více než miliardu na 9,59 miliardy korun, zatímco podpora kulturních služeb a živé kultury se zvýší jen o 100 milionů na 1,25 miliardy. Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů přitom požaduje výraznější posílení podpory profesionálních souborů a divadel. Další část nových prostředků navíc může pohltit plánované zvýšení platových tarifů od ledna 2027. Rozpočtový návrh tak podle kritiků zatím neřeší nahromaděný vnitřní dluh české kultury, ale spíše zmírňuje jeho další prohlubování.

Facebook X E-mail WhatsApp