Metropolitní opera v New Yorku dnes slaví 135 let. Slavnou scénu otevřela 22. října 1883 opera Charlese Gounoda Faust a Markétka. Od té doby se MET vypracovala mezi nejuznávanější operní domy světa. Pro pěvce není možná vyšší mety, než vystupovat právě tam. Podnětem k vybudování nového operního stánku v New Yorku byl nedostatek místa v malém divadle na rohu 14. ulice a Irving Place, kde se zpěvohry do té doby hrály. A věci vzaly rychlý spád. Bohatí obchodníci rozhodli v dubnu 1880 a v říjnu 1883 už zněla z budovy na Broadwayi a 39. ulici hudba. O vynikající pověst MET se postarali takoví velikáni jako Arturo Toscanini a Gustav Mahler, George Szell nebo český exulant Rafael Kubelík. Metropolitní opera zažila řadu premiér významných skladeb operního repertoáru. Pro Ameriku objevila mimo jiné Richarda Wagnera, poprvé v USA vyslechla Musorgského Borise Godunova nebo Pucciniho Turandot. Původní divadlo bylo strženo v roce 1967. Od 16. září 1966 se hraje v nové budově, stojící severněji, v areálu Lincolnova centra – tam, kde se Broadway kříží se 64. ulicí. Divadlo s téměř čtyřmi tisíci míst patří mezi největší na světě. Budova dodnes působí velmi moderně. Proskleným průčelím je zvenčí vidět na dvě mimořádně rozměrné, hudbou inspirované malby Marca Chagalla… V prosinci 2006 zahájila MET sérii přímých satelitních přenosů do různých kin do mnoha zemí, včetně ČR. Nesmazatelnou stopu zanechali v MET i pěvci českého původu. Ema Destinnová prosadila v Americe Bedřicha Smetanu, Karel Burian byl mnohdy oceňován více než jeho současník Caruso. Jarmila Novotná zase zpívala ve 40. letech při prvním pravidelném sobotním rozhlasovém vysílání z MET. Tři roky tam hostovala Ludmila Dvořáková, zpívala tam Eva Urbanová či Eva Randová. V roce 2003 v MET debutovala mezzosopranistka Magdalena Kožená, o rok později dirigent Jiří Bělohlávek a v roce 2015 barytonista Adam Plachetka.

Facebook X E-mail WhatsApp