Dnes od 19:00 hodin v teplickém Zahradním domě a zítra ve stejný čas v olomouckém Vlastivědném muzeu uvede soubor Musica Florea se svými hosty Petrou Matějovou na kladívkový klavír a hornisty Janou Švadlenkovou a Jiřím Tarantíkem skladby Jana Křtitele Vaňhala a jeho přátel. Pod vedením uměleckého vedoucího souboru Marka Štryncla zazní Vaňhalovy Sinfonie f moll a c moll, Concerto in D pro hammerklavier a orchestr Leopolda Koželuha a Sonata pro dva lesní rohy a smyčce Františka Ignáce Tůmy. Ve čtvrtek a v pátek přiveze soubor na Mezinárodní hudební festival Český Krumlov operu-balet Terpsichoré Georga Friedricha Händela, které bude předcházet pastorální pot-pourri ze slavných skladeb A. Campry, J. B. Lullyho, J. F. Rebela a jiných autorů. Představení se budou po oba dny konat od 19:30 hodin v unikátním Barokním divadle a sólistkami budou sopranistka Irena Troupová a altistka Dagmar Šašková. Dalšími pěvci na pódiu budou Sylva Čmugrová, Alena Hellerová, Eliška Minářová, Václav Buršík a Josef Kovačič. Baletní ztvárnění postavy Terpischoré bude v rukou Lenky Kantorové v alternaci s Blankou Ferjentsikovou Wernerovou. Dále bude tančit soubor Hartig Ensemble ve složení Michaela Bartlová, Barbora Fišerová, Anna Slaninová, Václav Krajc a Miroslav Stehlík. Umělecká vedoucí tanečního souboru Helena Kazárová je zároveň režisérkou představení. Kostýmy vytvořil Roman Šolc. „G. F. Händel žil a tvořil v době, která byla nazývána stoletím tance – snad nikdy předtím ani potom netvořila instrumentální hudba s tancem tak úzké spojení jako právě v 18. století. Tehdy hudební skladby vznikaly podle rytmických vzorců zejména francouzských tanců, které se tančily jak na plesích, tak i v divadle. Manifestem různorodosti těchto forem se stala v roce 1715 premiérovaná Rebelova skladba Les caractères de la danse – na skromné hudební ploše devíti minut je tu představeno jedenáct oblíbených barokních tanců z plesového i divadelního repertoáru, každý je vycizelovanou miniaturou. Taneční mistři 18. století vytvářeli často nové plesové tance také na oblíbené operní melodie, které zazněly předtím v divadle, a jednodušší divadelní tance se stávaly módními jako předtančení na plesích. Tak se v celé Evropě vytvořila kosmopolitní taneční kultura vysoké úrovně, k čemuž přispěl i tiskem šířený grafický zápis choreografií, tzv. Beauchamp-Feuilletova notace. V našem představení bychom chtěli – shodně s Händelovou ideou – přiblížit tento stále svěží a fascinující svět krásných melodií a bohatých rytmů v rámci pastorálních výjevů, kterým kraluje múza tance Terpsichora (tehdy personifikovaná tanečnicí Marií Sallé), múza milostných písní Erató (původně ji zpívala Anna Maria Strada) a v druhé polovině večera přijde vše prověřit i sám Apollón (při premiéře roku 1734 jej ztělesnil slavný Giovanni Carestini). Krásný výlet do barokní Arkádie!“ Tolik o vývoji tance a své opeře-baletu uvádějí její představitelé.

Facebook X E-mail WhatsApp