PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Ředitelka Ivana Leidlová vyjádřila úspěchy pěveckých kurzů výstižně: ‚Je zde nádherná atmosféra. Pozvání přijali lektoři, jejichž entuziasmus je přímo nakažlivý.‘“

„Pro velké pódium zámecké stodoly bylo připraveno scénické provedení árií, duetů i ansámblových výstupů z Mozartových oper.“

„Pavla Hubáčková byla pravou mozartovskou pěvkyní v každém výstupu, Eva Hartová připomněla oduševnělostí prodchnutým hlasem Jarmilu Novotnou.“

Festival Jarmily Novotné pokračoval na zámku v Litni u Berouna v sobotu 7. září Závěrečným koncertem již jedenáctého ročníku Pěveckých a interpretačních kurzů, které vedli opět vynikající lektoři rozvíjející talenty českých i zahraničních adeptů. Ředitelka Zámku Liteň Ivana Leidlová, pořádající masterclass od počátku, vyjádřila úspěchy pěveckých kurzů výstižně: „Je zde nádherná atmosféra. Pozvání přijali lektoři, jejichž entuziasmus je přímo nakažlivý.“

„Hudební estetiku je třeba datovat jako tu před Hanslickem a po něm.“

„Hanslick zjištění následně zhušťuje do slavné a mnohokrát citované definice, že podstata hudby tkví v pohybujících se znějících formách, přičemž formami jsou zde míněny právě ony vztahy mezi slyšenými tóny.“

„Trnem v oku mu byli skladatelé, kteří s revoluční vervou prolamovali hranice mezi hudbou a dramatem, hudbou a příběhem, hudbou a praktickým životem.“

Eduard Hanslick, rakouský hudební kritik a estetik, je jednou z nejvýznamnějších osobností hudební kultury 19. století. Jeho přísně analytický přístup k hodnocení hudebních děl, kritický ostrovtip, jímž útočil na nejednoho z nedotknutelných velikánů hudebních dějin, jeho neobyčejná znalost hudebně historické a teoretické problematiky a v neposlední řadě i nekonečně obětavá láska k hudbě z něj učinila mnohostrannou a neustále připomínanou figuru, jejíž intelektuální a spisovatelské výkony je zapotřebí stále zohledňovat při posuzování současných skladatelských projevů.

„Zatímco Bachovy skladby byly podány s pokorou a úctou ke géniovi, další část koncertu již spěla k fantazijnímu provedení.“

„Poté přišel vrcholný bod večera, improvizace varhaníka na témata Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka.“

„Výsledkem byl ohňostroj barev. Varhaník se projevil ohnivý gejzír nezadržitelné hudební invence.“

V pondělí 9. září se konal další, již třetí koncert Mezinárodního varhanního festivalu v Olomouci. Jako interpret a improvizátor vystoupil italský varhaník Giampaolo Di Rosa. Vedle děl Bachových a Beethovenových zazněla i improvizace na témata českých skladatelů Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka a na závěr i na vlastní téma varhaníka. Varhany u sv. Mořice tak prošly zkouškou ohněm.

„Dramatický talent a kompoziční jistota mladého Smetany dokážou strhnout.“

„Švédské symfonické básně by se mohly hrát častěji.“

„Osudová má znít trochu slavnostně, ale tady se pořád běželo dopředu…“

Jeden z dramaturgicky nejzajímavějších koncertů letošní Dvořákovy Prahy se odehrál v pondělí 9. září. Bamberské symfoniky znovu řídil Jakub Hrůša a nabídl „švédské“ symfonické básně Bedřicha Smetany a Beethovenovu Osudovou symfonii. Mladý Smetana měl velkolepý účinek, dobře známého Beethovena naopak oslabilo zvolené rychlé tempo.

„První ze dvou částí koncertu byla věnována tvorbě duchovní, druhá hudbě světské.“

„Pěvcův hluboký ponor do textu, jeho výrazová schopnost měnit afekty a neomylná pěvecká technika opět zanechaly ohromující dojem.“ 

„Bruno de Sá projevil svůj vrozený temperament.“

Bayreuthský festival barokní opery vstoupil počínaje 5. zářím do svého pátého ročníku. Jeho nedílnou součástí jsou sólové recitály, pořádané buď v evangelickém kostele sv. Jiří, v kostele zámeckém anebo přímo v Markraběcím operním domě. A právě zde, v tomto reprezentativním a akusticky nejpříhodnějším prostředí, vystupují současné hvězdy vokální barokní hudby provázené renomovanými soubory. V loňském roce to byli německo-rumunský kontratenorista Valer Sabadus a německý tenorista Daniel Behle, v letošním roce se této cti dostalo Jakubovi Józefu Orlińskému (6. září) a rakousko-anglické sopranistce Anně Prohaska (14. září). Toužebně očekávaný polský kontratenorista však náhle onemocněl, organizátoři tak promptně našli náhradu v mužském sopranistovi Brunovi de Sá.

„V dnešní době to tak velice často je – zpěvák nejen, že musí být připravený pěvecky, ale zároveň musí mít sám za sebe velmi dobrou představu, co a jak chce hrát. Režiséři to za vás neudělají.“

„V cizině se všichni zajímají především o sebe.“

„Jsou hlasy, které se musí postavit – ten můj je jedním z nich.“

Carmen alias Jolana Slavíková. Česká pěvkyně se zahraničními ambicemi, bývalá sopranistka, nyní mezzo. Příběh absolventky Pražské konzervatoře a frankfurtské Hochschule für Musik, liberecké Evy a v příštích dnech debutantky v Maďarské státní opeře je v mnohém nestandardní, o to zajímavější. Slavnou Habaneru poprvé zpívá na budapešťském jevišti už 12. září.

„O Sedmé symfonii se říkává, že je Písní noci.“

„Noční hudba Mahlerovy Sedmé je lyrickým dopisem manželce Almě.“

„Vizionářské koncepce a zvukové novátorství jeho partitur nenechávají na pochybách, že své představy zaznamenával v Alpách zcela výjimečný umělec.“

Sedmá z devíti dokončených symfonií Gustava Mahlera,  osmdesátiminutový pětivětý monument, bývá nazývána Písní noci. S jednou charakteristikou se však nevystačí, protože její hudební příběh někam směřuje, a to od dramatu k vítězství. Jako jediná z Mahlerových symfonií měla světovou premiéru v Praze. Stalo se tak 19. září roku 1908 a za autorova řízení. V Roce české hudby 2024 se tehdejší spojení česky a německy hovořících hudebníků do jednoho tělesa opakuje. Koncert festivalu Dvořákova Praha pod taktovkou Jakuba Hrůši propojuje v Mahlerově Sedmé 11. září Českou filharmonii a Bamberské symfoniky.

„Sólové pěvecké vstupy potěšily interpretací s použitím rozličných výrazových prvků pro podtrhnutí významu textu.“

„Umělecká vedoucí Nele Vertommen střídala nástroje dokonce několikrát v průběhu jedné skladby.”

„Musica Gloria prokázala smysl pro výstavbu formy.“

Svatováclavský hudební festival připravil posluchačům dne 8. září výjimečný umělecký zážitek. Na podvečerním koncertě se představil belgický hudební ansámbl Musica Gloria s hudbou Georga Friedricha Händela a svou promyšlenou dramaturgií, energií a interpretační autenticitou s jasným směřováním si naprosto podmanil publikum. Mladý vokálně-instrumentální soubor pod vedením dvou uměleckých vedoucích Nele Vertommen a Beniamina Paganiniho tak v Ostravě prozářil jeden z posledních letních podvečerů.

„S Janáčkovou hudbou mě seznámila moje milovaná učitelka Vera Rózsa.“

„Od Jiřího Bělohlávka jsem se dověděla téměř vše. Pracoval se mnou na frázování, jeho významu a stylu. Byl to génius!“

„Pocházím z finského venkova. Jako dcera z farmářské rodiny se rozhodně dokážu s Janáčkovými příběhy a postavami ztotožnit.“

Patří k nejvýraznějším pěvkyním posledních desetiletí. Proslavila se v rolích Beethovena, Pucciniho, Strausse, Wagnera – a samozřejmě Janáčka. V jeho opeře, konkrétně jako Kostelnička v Její pastorkyni, se Karita Mattila konečně představí i v pražském Národním divadle, a to v představeních 11. a 16. září.

„Harfy věštců byly ve svém svůdném souzvuku neomylně působivé.“

„Vltava, populární druhá část cyklu, měla vynikající náladu za precizního provedení jednotlivých nástrojových sekcí.“

„Dirigent Dennis Russell Davies vedl orchestr s mentorským nadhledem a úspornými gesty.“

Mezinárodní hudební festival Lípa Musica zahájil svůj 23. ročník velkolepým koncertem. Pozval Filharmonii Brno s šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem, aby v Kulturním domě Crystal v České Lípě provedla komplet symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany.

„Julia Fischer Hrála krásně plným, oblým a sametovým tónem, a možná i díky svým slovenským kořenům vystihla zvláštní zádumčivost díla.“

„Orchestrálně to bylo v nejlepším slova smyslu vznosné, syrové, přesto dostatečně kantilénové, přednesené v jednom mocném tahu.“

„Hrůša diriguje velmi zřetelně a intenzivně, nikdy však povrchně exaltovaně, je vidět, že ví, co chce, a zjevně to hudebníkům dokáže předat.“

První dny letošní Dvořákovy Prahy jsou ve znamení rezidence Jakuba Hrůši. Ten v jejím rámci diriguje jak Bamberské symfoniky, tak Českou filharmonii. Koncert 7. září v Rudolfinu patřil českému tělesu a představili se rovněž houslistka Julia Fischer, Pražský filharmonický sbor a čtveřice pěvců-sólistů.