„Harfy věštců byly ve svém svůdném souzvuku neomylně působivé.“

„Vltava, populární druhá část cyklu, měla vynikající náladu za precizního provedení jednotlivých nástrojových sekcí.“

„Dirigent Dennis Russell Davies vedl orchestr s mentorským nadhledem a úspornými gesty.“

Mezinárodní hudební festival Lípa Musica zahájil svůj 23. ročník velkolepým koncertem. Pozval Filharmonii Brno s šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem, aby v Kulturním domě Crystal v České Lípě provedla komplet symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany.

Zahajovací koncert festivalu uvedl excelentní moderátor Jiří Vejvoda, který postupně přivítal významné osobnosti města, festivalu i kraje. Byli jimi starostka města Česká Lípa Jitka Volfová, ředitel festivalu Lípa Musica, pěvec Martin Prokeš, a především hejtman Libereckého kraje Martin Půta se svou náměstkyní pro resort kultury, památkové péče a cestovního ruchu Květou Vinklátovou. Ti všichni, každý svými slovy, připomněli pořadatelskou přičinlivost, zásluhy a podporu festivalu a jeho význam pro celý kraj. Moderátor večera Jiří Vejvoda sáhl na závěr do dědictví světové pokladnice aforismů, aby ocitoval sentenci filosofa a básníka Friedricha Nietzsche: „Život bez hudby by byl omylem.“ To byl zároveň bonmot věnovaný návštěvníkům, kteří zaplnili sál Kulturního domu Crystal.

Sváteční program cyklu symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast uvedl nesmrtelný harfový motiv Vyšehradu. Harfy věštců byly ve svém svůdném souzvuku neomylně působivé. Terasovité narůstání orchestrálního zvuku vtáhlo publikum do příběhu hradiska, krajiny, jíž vévodí, a národa v mnoha hudebních proměnách. Filharmonie Brno má cyklus Smetanových symfonických básní Má vlast dobře zažitý. V roce 2021 otevírala tímto cyklem svou 66. koncertní sezónu a kromě toho uskutečnil šéfdirigent Dennis Russell Davies se svou paní, pianistkou Maki Namekawou putovní sondu do kraje, který Smetana zhudebnil. Kdo z nás, kteří jsme Mistrovi krajané, se kdy vydal k pramenům Vltavy a prošel místy o kterých hudba pojednává? Davies své putování pak navíc zúročil v koncertním provedení Mé vlasti pro čtyřruční klavír na koncertě, který se v Brně konal dva dny po jeho osmdesátých narozeninách navíc s vizualizací Cori O´Lana, založenou na umělé inteligenci.

Na koncertě v Kulturním domě Crystal v České Lípě orchestr nabídl spolehlivý výkon, musel se ale vypořádat a smířit s dvěma limitujícími okolnostmi. Filharmonie Brno, jejíž domovskou scénou je brněnský Besední dům, má s akustikou různých prostor své zkušenosti. Mezi mnohými domácími a zahraničními sály hrála v únoru loňského roku dokonce v newyorské Carnegie Hall. Festival Lípa Musica si toho je vědom, nicméně výjimečnost souběžných výročí jak Bedřicha Smetany, tak osmdesátin dirigenta Dennise Russella Daviese je dostatečným zdůvodněním konání akce v nutném akustickém nepohodlí. Kromě toho se koncert konal v týdnu zdrcujících veder a z tohoto důvodu byl celý cyklus rozdělen přestávkou.

Vltava, populární druhá část cyklu měla vynikající náladu za precizního provedení jednotlivých nástrojových sekcí. V Šárce se odehrával příkladný mnohovrstevnatý příběh co do tempa, rytmu, lyriky a bouřlivých scén. Vedle znamenité hornové sekce v průběhu prvních tří vět, dřevěných nástrojů v malebném úvodu Vltavy a bicích nástrojů, naplnily fagoty, klarinet a pozouny naprosto spolehlivě své poslání charakteristik. Nástrojová brilance se vkusně zjevila ve dřevech po masívním orchestrálním nástupu v básni Z českých luhů a hájů. Rovněž kontrabasová sekce dokázala být v celém průběhu cyklu vkusně nápadná, jakož i smyčce v plném plénu. Ostatně smyčce zněly v nevlídném akustickém prostoru snad nejpřirozeněji.

Dirigent Dennis Russell Davies vedl orchestr s mentorským nadhledem a úspornými gesty. Nevynechal však žádnou z příležitostí partitury k účastnému gestickému rozpohybování v souladu s dynamikou a tempem hudby. Kromě všech jmenovaných pozitiv je nutno přidat poklonu za opravdu statečný výkon, který filharmonici přiřadili k profesionálně plnohodnotnému provedení Smetanova geniálního cyklu Má vlast. Odezvy publika byly vděčné, místy spontánní.

Foto: Lípa Musica / Martin Špelda