8. listopad
Svátek má Bohumír.
2015 – zemřel Andrej Ešpaj, ruský skladatel marijského původu (narodil se 15. května 1925). Byl silně ovlivněn lidovou marijskou hudbou a také slavnými skladateli, jako byli Bartók, Prokofjev, Mjaskovskij a další. V některých dílech má prvky jazzové hudby. Typickými znaky jeho hudby jsou vitálnost, melodičnost a disonantnost. Napsal osm symfonií, tři balety, dvě operety, komorní i klavírní skladby a množství filmové hudby.
1999 – tenorista Andrea Bocelli vydal album Sacred Arias, které se stalo celosvětově nejprodávanějším CD s klasickou hudbou mezi nahrávkami sólových umělců.
1991 – zemřel John Kirkpatrick, americký klavírista a muzikolog (narodil se 18. března 1905), známý především propagací děl Charlese Ivese, Aarona Coplanda a dalších amerických autorů. V roce 1939 byl interpretem prvního kompletního veřejného provedení Ivesovy Concord Sonáty, což byl zlomový bod v obecném uznání skladatele. Byl vedoucím představitelem Společnosti Charlese Ivese a profesorem na Yaleově univerzitě, kde byl kurátorem archivů Charlese Ivese.
1990 – zemřel Wolfgang Schmieder, německý muzikolog (narodil se 29. května 1901). V roce 1950 publikoval BWV, plným jménem Bach-Werke-Verzeichnis (Katalog Bachových děl), soupis hudebních děl Johanna Sebastiana Bacha. Jeho číslování je užíváno odborníky a hudebníky po celém světě. Od dubna 1942 do roku 1963, kdy odešel do důchodu, pracoval jako zvláštní znalec hudby v Městské a univerzitní knihovně na Johann Wolfgang Goethe-Universität.
1980 – narodila se Ana Vidović, chorvatská klasická kytaristka. Její mezinárodní kariéra zahrnuje turné po celém světě, časté recitály i vystoupení s orchestry. Často hraje Bacha, ale také typické kytarové autory, jako jsou Federico Moreno Torroba, Manuel Ponce, Francisco Tárrega a Joaquín Rodrigo. S vystupováním začala v osmi letech. V jedenácti už koncertovala po celém světě a projevovala tak mimořádný talent, že se ve 13 letech stala nejmladší studentkou Hudební akademie v Záhřebu. Už jako zázračné dítě získala řadu cen v mezinárodních soutěžích po celém světě. U kytaristy Manuela Barrueca v roce 2003 absolvovala studium na Peabodyho institutu v Baltimoru v Marylandu.
1974 – zemřel Josef Košulič, hudební pedagog, historik, muzikolog a organizátor uměleckého života (narodil se v roce 1927). Během dvacetiletého působení v čele hudební školy (Lidové školy umění) v Mikulově se stal významnou osobností jihomoravského regionu. l studium hudební vědy v Brně ukončil diplomovou prací o hudebním životě v Mikulově za vlády Dietrichsteinů. V Mikulově také založil Národopisný soubor a žákovskou cimbálovou muziku.
1969 – zemřel Arthur Hedley, anglický muzikolog (narodil se 12. listopadu 1905), životopisec Fryderica Chopina a viceprezident Mezinárodní Chopinovy soutěže.
1963 – zemřel Šimon Jurovský, slovenský skladatel a dirigent (narodil se 8. února 1912). Pracoval ve Slovenském rozhlase, byl ředitelem Slovenského lidového uměleckého kolektivu a od roku 1956 uměleckým šéfem Opery Slovenského národního divadla. Byl autorem baletů, včetně jednoho z prvních slovenských baletů Rytířská balada, autorem zpěvoher i komorní, scénické a filmové hudby.
1961 – zemřel Hugo Kraus, operetní herec, divadelní režisér a divadelní ředitel (narodil se 28. února 1894). Byl členem Divadla na Vinohradech, Arény v Praze na Smíchově, Uranie, Tylova divadla Na Fidlovačce, Vinohradské zpěvohry a Městského divadla v Kladně. V roce 1929 vstoupil do Velké operety, kde působil nejen jako herec, ale v letech 1929–1934 jako obchodní tajemník a mezi lety 1934–1945 také jako ředitel. Po válce se stal ředitelem Komické zpěvohry v Karlíně, kde se snažil zavést klasickou operetu, ale po únorovém převratu v roce 1948 byl odvolán.
1948 – narodil se Vlastislav Matoušek, etnomuzikolog, pedagog a skladatel, proslulý jako hráč na tradiční japonskou bambusovou flétnu šakuhači. Hru na ni studoval v Tokiu a v Ósace. Vyučoval etnomuzikologii a další hudebně-teoretické disciplíny na AMU a na Ústavu hudební vědy na Karlově univerzitě. Se svým souborem Ensemble 108 Hz uváděl experimentální soudobou hudbu a vlastní kompozice, s Jiřím Mazánkem a Karlem Babuljakem založil skupinu Relaxace, jejíž nejdůležitější inspirací byla indická klasická hudba. Od 80. let působil v alternativní rockové skupině Máma Bubo, v 90. letech hrál v souborech Zvláštní vydání s Janem Burianem, Před vaším letopočtem a Yamabu. Roku 2016 se stal frontmanem kapely Yamabushi, ve které aplikoval postupy etnické hudby a moderní klasiky do rockové estetiky.
1924 – zemřel Sergej Michajlovič Ljapunov, ruský skladatel (narodil se 30. listopadu 1859). Byl přitahován spíše národními hudebními prvky než kosmopolitními tendencemi Čajkovského a Sergeje Tanějeva. V roce 1885 proto odešel do Petrohradu a stal se horlivým příznivcem skupiny skladatelů Mocná hrstka. V celém jeho skladatelském díle se projevuje Balakirevův vliv. Sbíral, publikoval a aranžoval stovky lidových písní. Měl úspěchy také jako koncertní klavírista. Vystřídal Nikolaje Rimského-Korsakova ve funkci ředitele Imperiálního orchestru, stal se ředitelem Bezplatné hudební školy a profesorem petrohradské konzervatoře. Po bolševické revoluci emigroval do Paříže.
1908 – zemřel Victorien Sardou, francouzský dramatik (narodil se 7. září 1831), jehož hry se staly předlohami oper: Patrie! (Émile Paladilhe, 1886), Fedora (Umberto Giordano, 1898), Tosca (Giacomo Puccini, 1900), Madame Sans-Gêne (Umberto Giordano, 1915), Gismonda (Henry Février, 1919).
1892 – narodil se Bohumír Halouzka, varhaník, sbormnistr, skladatel a pedagog (zemřel 8. května 1983). Ve Vídni byl žákem Josefa Bohuslava Foerstera a Franze Schrekera. Stal se tam varhaníkem českého kostela, učil hudbu a vedl česká pěvecká sdružení. Po první světové válce působil v Týně nad Vltavou a v Táboře. Po druhé světové válce se stal ředitelem hudební školy a učitelem zpěvu v Ústí nad Labem. Od roku 1949 žil v Praze.
1890 – zemřel César Franck, francouzský skladatel, varhaník, klavírista a pedagog (narodil se 10. prosince 1822), původem Belgičan. Mezi jeho učitele patřil Antonín Rejcha. Přes třicet let byl varhaníkem v novogotickém pařížském kostele sv. Klotyldy, kde byl nový třímanuálový nástroj postavený Aristidem Cavaillé-Collem. Dvě desetiletí byl profesorem varhanní hry a improvizace na konzervatoři a až na konci života plně uznaným skladatelem. Je autorem skvělé varhanní hudby, ale také velkých duchovních děl, několika zdařilých komorních skladeb a jedné jediné, zato velmi oblíbené symfonie. Napsal několik skladeb, které se dostaly do standardního klasického repertoáru. Úspěchem se stala zejména Houslová sonáta, svatební dar pro belgického houslistu Eugèna Ysaÿeho… Jeho odkaz je rozmanitý. Pařížští varhaníci se inspirovali jeho improvizačními schopnostmi, byl průkopníkem velkolepých děl pro varhany, které pak komponovali Widor a Vierne. Jako symfonik ovlivnil Debussyho a Ravela. A jeho orchestrální díla vykazují mistrovskou kombinaci zakořenění v německých a ve francouzských hudebních tradicích…Profesorem na pařížské konzervatoři se stal v roce 1872. Mezi jeho žáky patřili Ernest Chausson, Vincent d’Indy, Henri Duparc, Guillaume Lekeu, Albert Renaud, Charles Tournemire, Gabriel Pierné a Louis Vierne.
1883 – narodil se Arnold Bax, anglický skladatel a básník (zemřel 3. října 1953). Zkomponoval téměř čtyři stovky skladeb, mezi jinými sedm symfonií, houslový koncert, koncert pro violoncello, několik symfonických básní, písně, klavírní skladby i komorní hudbu. Je také autorem hudby k filmu Oliver Twist režiséra Davida Leana z roku 1948. V roce 1937 získal šlechtický titul a po smrti Sira Walforda Daviese byl jmenován jeho nástupcem ve funkci Master of the King’s Music. Mezi jeho povinnosti patřilo řídit dvorní orchestr a komponovat příležitostnou hudbu. V této funkci zkomponoval např. pochod ke korunovaci královny Alžběty II.
1877 – narodil se Bohumír Pokorný, skladatel, ředitel kůru a folklorista (zemřel 13. března 1968). Studoval tři roky na Varhanické škole v Brně ve třídě Leoše Janáčka. Po ukončení studií přijal místo ředitele kůru v Jaroměřicích nad Rokytnou a poté odešel do Telče, kde působil jako ředitel kůru padesát let. Aktivně se podílel na tamním kulturním dění. Jako sbormistr spolku Smetana nastudoval i operu Hubička. Učil hudbu na gymnáziu a působil rovněž jako soukromý učitel.
1873 – premiéru měla opera Il mercante di Venezia (Kupec benátský), kterou Ciro Pinsuti, skladatel působící v itálii a v Londýně, zkomponoval na libreto vycházející ze Shakespearovy hry The Merchant of Venice. Premiéra se uskutečnila v boloňském Teatro Comunale.
1873 – narodil se Adolf Piskáček, skladatel, sbormistr a spisovatel (zemřel 7. června 1919). Byl dirigentem Akademického orchestru a sbormistrem pěveckého sdružení Lyra. Vyučoval hudbu na středních školách a po Karlu Kovařovicovi se stal ředitelem Pivodova hudebního ústavu. V letech 1903–1911 byl sbormistrem pražského Hlaholu, pod jeho vedením soubor uváděl největší díla světového oratorního repertoáru. Hudebními referáty přispíval do denních listů i odborných časopisů. Vydal polo-beletristické kapitoly o české hudbě Světla na horách a román Smířené bolesti. Pro své literární práce používal pseudonym Jan Hořec. Napsal rozbor Smetanovy Mé vlasti, vydaný roku 1934 v Urbánkově nakladatelství. V závěru života se od něho pražská vlastenecká společnost distancovala, když se zúčastnil soutěže, kterou vypsala Česká akademie věd a umění na prorakouskou vlasteneckou píseň. Napsal čtyři opery, jeden balet, tři kantáty a několik orchestrálních i komorních skladeb. Složil nebo upravil řadu písní a sborů. Harmonizoval třeba moravské lidové písně ze sbírky Leoše Janáčka. Jeho sbory, zejména na texty Petra Bezruče, bývaly často na repertoáru amatérských sborových těles. Komponoval i duchovní hudbu a klavírní skladby a vypracoval také řadu klavírních výtahů a úprav. Otec byl varhaníkem a bratr Rudolf se stal známým operetním skladatelem.
1850 – narodil se Karel Komzák mladší, skladatel, houslista, violista a dirigent (zemřel 23. dubna 1905). Celkem napsal okolo tří set skladeb, desítky polek, pochodů, valčíků, lidovou operu Edelweiss, operetu David a Goliáš nebo Mužské sbory pro Wiener Männergesang-Verein. V roce 1886 byl říšským válečným ministerstvem pověřen úpravou a novou instrumentací rakouské státní hymny, Haydnovy skladby Zachovej nám, Hospodine. 20. dubna 1890 zazněla v premiéře s Komzákovým orchestrem, byla schválena, vydána tiskem a oficiálně zavedena. Začal jako kapelník, jeho vojenská kapela si získala pověst nejlepší vídeňské vojenské hudby. Koncertovala i u císařského dvora. Komzákovy valčíky ovládaly po mnoho let spolu se skladbami Johanna Strausse a Karla Michaela Ziehrera vídeňské taneční zábavy. Při léčbě převzal lázeňský orchestr v letovisku Baden u Vídně. Pod jeho vedením získal záhy vynikající pověst. V roce 1904 dokonce podnikl cestu do Spojených států na světovou výstavu konanou tehdy v St. Louis. Koncerty měly mimořádný úspěch, posledního se zúčastnilo na 10.000 lidí.
1841 – narodil se Eugen Gura, německý operní pěvec (zemřel 26. srpna 1906), umělec českého původu, oslavovaný mezinárodně jako interpret wagnerovských rolí i německých písní. Byl sólistou operních souborů v Lipsku a Hamburku a v roce 1876 se podílel na historickém prvním kompletním provedení Wagnerova Prstenu Nibelungova v Bayreuthu, kde 17. srpna ve světové premiéře opery Soumrak bohů ztvárnil roli Gunthera. Oslavován byl i za interpretaci postavy Hanse Sachse ve Wagnerově opeře Mistři pěvci norimberští – v Londýně roku 1882 bylo jeho ztvárnění role vnímáno jako přelomové.
1695 – zemřel Giovanni Paolo Colonna, italský skladatel, varhaník, varhanář a pedagog (narodil se 16. června 1637). Byl varhaníkem baziliky San Petronio v Bologni a sloužil významným členům dvorů ve Ferraře, Parmě, Modeně a Florencii. Stal se zakládajícím členem a prezidentem Accademia Filarmonica di Bologna. Jeho duchovní hudba odráží důstojný styl římských církevních kantát Giacoma Carissimiho. Mezi Colonnovy žáky patřili violoncellista a skladatel Giovanni Bononcini a jeho mladší bratr Antonio Maria Bononcini.
1599 – zemřel Francisco Guerrero, španělský skladatel a katolický kněz (narodil se asi roku 1528). Působil zejména jako zpěvák v sevillské katedrále. Několik sbírek své hudby vydal i v v zahraničí. Kromě mší, motet a pašijí napsal i řadu světských písní a instrumentálních skladeb. Dokázal v hudbě zachytit velkou rozmanitost nálad. Stylisticky preferoval homofonii a zapamatovatelné, zpívatelné verše. Jeho hudba zůstala populární po staletí, zejména v katedrálách v Latinské Americe. V roce 1590 vydal knihu o dobrodružné návštěvě Jeruzaléma a Svaté země.
*********
A VĚDĚLI JSTE, ŽE v tento den také…
1980 – byla slavnostně zprovozněna dálnice D2 na úseku Brno – Bratislava
1895 – Wilhelm Conrad Röntgen objevil záření, které prostupuje živou tkání a umožňuje vytvářet snímky kostí
1620 – v bitvě na Bílé hoře u Prahy bylo poraženo české stavovské protestantské vojsko a vlády v českých zemích se ujal katolík Ferdinand II. Štýrský