Hráčka na starší klávesové nástroje Alena Hönigová chystá pokračování koncertního cyklu Příběh kláves umění a krásných nauk. V roce 2026 nahlédne do života českých umělců 18. a 19. století na Loiře, Seině, Dunaji a Berounce. První díl dalšího ročníku cyklu zvaný Lachnith a Mozart na Seině se uskuteční 15. ledna na nové adrese, a to v barokních prostorách KC Velký mlýn v Libni na Praze 8.

Třetí ročník cyklu koncertů provázených slovem nahlíží do života českých hudebníků 18. a 19. století a propojuje jejich tvorbu pro klávesové nástroje s tehdejším kulturním životem. Zatímco se v prvním ročníku setkávaly osobnosti let 1784–1824 v Praze, druhý ročník sledoval jejich působení v Bayreuthu, Berlíně, Paříži, Londýně a Vídni let 1785–1825. Nadcházející řada, pořádaná v kulturním centru Velký mlýn na soutoku Rokytky a Vltavy sleduje hudbu a osudy českých umělců na Loiře, Seině, Dunaji a Berounce. Půjde spíše o příběhy protkané hudbou než o klasické koncerty, třebaže hudba tvoří nepoměrně větší část obsahu.

Poprvé se příznivci cyklu sejdou ve čtvrtek 15. ledna a zvolené téma zní Lachnith a Mozart na Seině. Wolfgang Amadeus Mozart přiblížit patrně nepotřebuje, zato Ludwig Wenzel Lachnitt, také Louis-Wenceslas nebo Venceslav Lachnith (1746–1820) byl hudební skladatel a hornista pocházející z Čech. Natrvalo zřejmě přesídlil do Paříže až po roce 1780. Léta Velké francouzské revoluce 1788–1799 prožil v exilu, ale v roce 1801 se vrátil a až do roku 1816 byl korepetitorem pařížské opery. Zkomponoval mnoho symfonických a komorních děl, ale známým se stal díky své operní tvorbě. Jeho první opera L‘heureuse réconciliation (Šťastné smíření, 1785) byla sice po hudební stránce vynikající, ale údajně doplatila na slabé libreto. Provedena byla pouze dvakrát. Největší úspěch tak autor sklidil s pasticciem na základě Mozartovy Kouzelné flétny. Původní operu přepracoval, mluvené dialogy nahradil recitativy, zařadil árie i z jiných Mozartových oper, a dokonce i jednu Haydnovu symfonii. Pod názvem Les mystères d‘Isis se pak v Paříži hrála pětadvacet let. Autorův cíl, seznámit pařížské obecenstvo s Mozartovým operním stylem, tak splnila. Hector Berlioz se o této kompilaci vyjádřil jako o „ubohé směsi“, obecenstvo však bylo jiného názoru.

Další díl koncertního cyklu Příběh kláves umění a krásných nauk se uskuteční ve čtvrtek 19. března a nese název Dusík a Candeille na Loiře. I v tomto případě vystoupí organizátorka, též interpretka a průvodkyně koncertní řady Alena Hönigová, která vystudovala cembalo na Akademii múzických umění v Praze u Giedrė Lukšaitė-Mrázkové a Zuzany Růžičkové a generálbas u Václava Lukse. V letech 1999–2004 pokračovala ve studiu cembala a fortepiana na Schole Cantorum Basiliensis u Andrea Marcona a Edoarda Torbianelliho. Hönigová se specializuje na premiérové nahrávky hudby 17.–19. století v duchu historicky poučené interpretace. Roku 2011 založila vydavatelství staré hudby Koramant Records (Basilej, CH). Od té doby publikovala řadu CD, jejichž zveřejnění předchází rozsáhlý výzkum (F. T. Fröhlich, J. L. Dusík, N. Jommelli, J. J. Rösler). Alena Hönigová je autorkou řady vysílání pro Český rozhlas Vltava o barokní hudbě nebo hudebnících Lobkowiczké kapely. Hudební nahrávky zveřejnila u vydavatelství Koramant Records, Schweizer Radio, Český rozhlas, Edition du Nopal (FR), Pan Classics (CH) nebo Ars Musici (DE).

Nedávná je její nahrávka a edice Röslerových písní s českými překlady ve spolupráci s básníkem a spisovatelem Petrem Koudelkou. Výrazně se Hönigová v minulém roce také angažovala v připomínce významného, dvoustého výročí úmrtí skladatele, tzv. „českého Beethovena“ Jana Václava Huga Voříška (1791–1825), jak KlasikaPlus.cz upozorňovala například ZDE.

Foto: archiv KlasikyPlus, velkymlyn.cz

Facebook X E-mail WhatsApp