„Gottlieb Wallisch se zapomenutým a opomíjeným klavírním skladbám věnuje soustavně už řadu let.“
„I Alois Hába podlehl, podobně jako řada jeho současníků, okouzlení jazzem.“
„Vrcholem večera bylo provedení Symfonických variací Wilhelma Grosze.“
Hudební festival Věčná naděje se do českého hudebního života zapsal především tím, že svému publiku nabízí skladby, na které se zapomnělo a se kterými se v běžném koncertním provozu nesetkáme. Zahajovací koncert 9. ročníku tohoto festivalu v Sukově síni Rudolfina 2. února byl v tomto ohledu přímo vzorovou ukázkou. Přední rakouský pianista Gottlieb Wallisch vybral pro své festivalové vystoupení skladby, o jejichž existenci pravděpodobně věděl z posluchačů jen málokdo: Sarabandu a Rytiny Jaromíra Weinbergera, Suitu č. 3 pro levou ruku Erwina Schulhoffa, Čtyři moderní tance, op. 39 Aloise Háby a Symfonické variace, op. 9 Wilhelma Grosze.
7 minut čtení Číst dál…
