PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Horký, letní večer s velice příjemnou a uvolněnou atmosférou zahájila cembalistka Adéla Motlová.“

„Závěr večera patřil houslistce Alžbětě Kolčavové a Pavle Markové u klavíru. S naprostou precizností a samozřejmostí houslistka předvedla Variace na originální téma Henryka Wieniawského, které jsou známé pro svou technickou náročnost a lyrickou krásu.“

„I když koncert nesl podtitul ‚Budoucí mistři‘, výkony nesly jasné známky mistrnosti už teď.“

Letní hudební akademie Kroměříž, jejíž součástí je festival Hudební Kroměříž, pokračovala v úterý 22. srpna druhým koncertem vybraných studentů. Frekventanti v Kroměříži získávají zkušenosti od špičkových umělců, kterými jsou Michaela Fukačová, Fedor Rudin, Pavel Nikl, Ivo Kahánek a další. Program večera v sále kina Nadsklepí dostál svému podtitulu Budoucí mistři.

„Dokonale vymodelované, věcnější, přesto působivé a sváteční provedení v tuzemsku milovaného díla, které je v rámci desítek či stovek zhudebnění stejného textu jedinečné a nádherné.“

„Pěvci byli v sólech každý výrazně ´svůj´, přesto působili a zněli dohromady vyrovnaně a krásně.“

„´Festival s geniem loci´, aby byl sám sebou, potřebuje auditorium na zámku jako nenahraditelnou podmínku.“

K festivalu Smetanova Litomyšl tradičně patří hudba českých klasiků a velká vokálně-instrumentální koncertní díla. Tedy i Dvořákova kantáta Stabat Mater, vzácný příklad duchovní tvorby. Váže se textem k velikonočním svátkům, ale zaznít může i kdykoli jindy, zvláště pokud je provedena tak, jak ji připravil dirigent Tomáš Netopil – nikoli jako primárně smuteční skladbu, ale jako kultivovanou, důstojnou, k rozjasněnému konci směřující sváteční a krásnou hudbu.

„V hledišti bylo slyšet vše velmi podrobně, ale celkového zvuku bylo méně, než by bylo ideální.“

„Kirill Gerstein je spíše introvert, přinejmenším oproti českému pianistovi Lukáši Vondráčkovi…“

„I když se nejedná o nejznámější a nejoblíbenější hudbu v Dvořákově odkazu, dokázal jí Netopil dát maximum zajímavosti a předat ji jako něco, co přináší potěšení a co stojí za to poslouchat.“

Národní festival Smetanova Litomyšl letos musí improvizovat. Zámek se opravuje, velké koncerty se přesunuly do sportovní haly. Ten zahajovací ve čtvrtek potvrdil, že je to pragmaticky možné řešení. Ani lehké nenápadné dozvučení sice nemohlo úplně odstranit suchost akustiky, také atmosféru zámeckého nádvoří a okolních prostranství nic nenahradí, ale iluze, že se zase až tak moc nezměnilo, byla docela silná. Přijela Česká filharmonie a Tomáš Netopil energicky a muzikálně nabídl hudbu klasiků Smetany a Dvořáka a s nimi Sergeje Rachmaninova.

„Problémem bylo a je, že málokterá skladba, snad jen s výjimkou Novosvětské, by se dala na takto zvýrazněném místě opakovat každý rok. Beethovenova Devátá ano.“

„Emocí, které k hudbě patří primárně a snad i neoddělitelně, bylo během festivalu přítomno dost.“

„O mimořádné otevření festivalu se postaral hned 12. května Orchestr Velšské národní opery z Cardiffu se svým šéfdirigentem Tomášem Hanusem. Jejich Má vlast byla opravdu Smetanova.“

Po třinácti letech uzavřela Pražské jaro zase jednou Beethovenova Devátá. Lepší završení festivalu, který se během tří týdnů dennodenně pohybuje mezi národním a mezinárodním rozměrem, zatím nikdo nevymyslel. Jaký byl 2. června v Obecním domě poslední večer s Českou filharmonií, Pražským filharmonickým sborem a Christophem Eschenbachem? A jaký byl celý osmasedmdesátý ročník, který 12. května na stejném místě otevřel Tomáš Hanus s orchestrem Velšské národní opery?

„Orchestr ozdobil zahájení festivalu stylovým, muzikálním a angažovaným provedením ikonického díla, které má v jeho pojetí jedinečnou zvukovou a výrazovou podobu.“

„Eroica vyzněla výrazně duálně. Rázná sforzata střídaly elegantní odtahy a kličky, naléhavou zaťatost a bojovnost finesy téměř salonní.“

„Provedení bylo průsečíkem mocného potenciálu tělesa a vůle dirigenta, z jehož strany směřovalo do výsledné podoby pochopení pro historicky poučený přístup i zkušenost s moderními tělesy.“

Nenápadný, ale zcela zásadní koncert se uskutečnil v úterý v Kroměříži. Proslulý vídeňský orchestr dobových nástrojů Concentus musicus Wien zahrál ve Sněmovním sále zámku Beethovenovu symfonii Eroica, a to za řízení Tomáše Netopila. Jihomoravský festival Concentus Moraviae začal opravdu prestižním, umělecky špičkovým způsobem.

„Tomáš Netopil se symfonií, kterou dirigoval zpaměti, doslova protančil, ovšem s velkou pozorností, přehlednými gesty a dokonalou znalostí všech detailů této skladby.“

„Z pastorálního charakteru první věty vyzařovaly radostnost, velká energie a jistota smyčců, které precizně vyhrály fráze s až fyzicky prožívaným nádechem před koncem každé z nich.“

„Zimmermannovy úchvatně jemné vysoké tóny, křehký závěr, měkké dechy v orchestru, to vše vyznělo velmi působivě s aspirací na jednu z nejkrásnějších volných vět houslových koncertů.“

Tomáš Netopil završuje své desetileté působení v Essenu. Jakou má tento symfonický a operní orchestr kvalitu, společně ukázali v pátek 19. května na Pražském jaru. Uvedli Dvořákovu „Pátou“; v pražskojarní premiéře Houslového koncertu Edwarda Elgara se zaskvěl Frank Peter Zimmermann.

„Máme naplánováno si všímat skladatelů a kompozic dosud spíše opomíjených, přesto však zajímavých. V této souvislosti si i pokládáme otázku, kdo všechno tvoří pojem česká hudba, kdo jsou vlastně čeští skladatelé? Jsou to i ti, kteří se narodili na území dnešní České republiky ale život prožili jinde?“

„V této souvislosti bych ráda vyzdvihla koncert z děl málo uváděných autorů, na kterém zazní Jarní symfonie Jana Nováka spolu s Novým žalmem Antonína Rejchy, který zazní pravděpodobně v premiéře. Zde se v sobě pojí dvě myšlenky, pocta české hudbě a také koncepční péče o méně uváděné, avšak vynikající autory.“

„Rok 2024 by se mohl zapsat do historie brněnské kultury jako počátek nové éry – rok, kdy se začalo stavět Janáčkovo kulturní centrum. Mé velké přání je, aby se tento plán stal skutečností a abychom si užili hudbu z pódia světových parametrů v některé z nejbližších sezón. (Markéta Vaňková, primátorka Města Brna v Katalogu sezóny 2023/24.)“

Marie Kučerová je ředitelkou Filharmonie Brno již deset let. Za tu dobu se jí podařilo dostat brněnskou filharmonii do povědomí evropské i světové veřejnosti a získat větší návštěvnost brněnského publika zajímavou dramaturgií. Pro nadcházející sezónu již filharmonie dramaturgii odtajnila a proto jsem se s ní nad programy koncertů sešla. Současně mne zajímalo, jak vypadá příprava na stavbu nového koncertního sálu.

„Náš vztah s Essenskými filharmoniky je opravdu krásný, zdravý a sympatický.“

„Deset let v Essenu je dlouhá doba, rozloučení nelze jen tak přejít.“

„Bude to bezesporu nová, důležitá a velmi intenzivní etapa. Doba, kdy budu více cestovat a hostovat.“

Tomáš Netopil bude řídit 30. května v Kroměříži při otevření zrekonstruovaného Sněmovního sálu Arcibiskupského zámku proslulý vídeňský orchestr dobových nástrojů Concentus Musicus Wien. Beethovenova Eroica tam v jejich podání současně zahájí 28. ročník jihomoravského festivalu Concentus Moraviae. Předtím se Tomáš Netopil také objeví za dirigentským pultem orchestru Essener Philharmoniker 19. května na festivalu Pražské jaro, kde zahrají Dvořákovu Pátou symfonii a s Frankem Peterem Zimmermannem Elgarův Houslový koncert. A v červnu diriguje podvakrát Českou filharmonii při zahájení Smetanovy Litomyšle…

„Viděli jsme šest necelých půlhodinových portrétů našich dirigentů.“

„Jednotlivé díly se od sebe nelišily příliš svým zpracováním, ale především tím, že každý z portrétovaných dirigentů je nezaměnitelnou osobností.“

„Nezbývá než doufat, že Česká televize na svůj šestidílný záslužný cyklus v budoucnu naváže a připraví další dirigentské profily.“

Od 25. ledna do 1. března odvysílala Česká televize šestidílný dokumentární cyklus o našich dirigentských osobnostech, a sice pod jednoduchým názvem Dirigenti. Viděli jsme portréty umělců různých zaměření: od specialisty na historicky poučenou interpretaci staré hudby přes dirigenty zabývající se operou až po dirigenty působící především v zahraničí. Režie byla svěřena šesti režisérům (Markéta Ekrt Vílková, Miroslav Janek, Jakub Sommer, Petra Všelichová, Šimon Šafránek, Slobodanka Radun), kteří vytvořili velice zdařilé portréty daných osobností, v nichž jsme mohli nahlédnout i do soukromí a podívat se na jejich dirigentskou práci u nás i v zahraničí.