PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Má vlast je titulem, který si myslíme, že známe nazpaměť od dětství, ale kdykoli tento cyklus znovu slyšíme, nacházíme v něm nové a nové polohy a podněty.“

„Že má dirigent respekt a důvěru hudebníků, bylo znát od prvních tónů, které se Festivalovou halou rozezněly.“

„Devízou Netopilova provedení jsou pečlivě vystavěné dynamické efekty, tvořené náhlými kontrasty jednotlivých ploch.“

Šestašedesátý ročník festivalu Smetanova Litomyšl je v tuto chvíli u konce. V sobotu 6. července se letos naposledy rozezněla Festivalová hala tóny mistra, který v tomto městě poprvé zakřičel na svět. Jeho ikonický cyklus symfonických básní Má vlast zazněl v provedení partnerského orchestru festivalu, tedy České filharmonie, pod taktovkou dirigenta Tomáše Netopila. Zakončení důstojné, efektní i emotivní. 

„Benda krátké texty proložil obdivuhodně ilustrativní hudbou, i přes omezené instrumentální možnosti dokáže sugestivně líčit kontrastní emoce.“

„Už to není střídání hudby a slova, dramatická hudba plyne spolu s textem a podkresluje ho, hlas se vzpíná jako plnohodnotný sólový hudební nástroj.“

„Strhující provedení.“

Poslední koncert 12. sezóny cyklu Bacha na Mozarta, který se konal 20. června v brněnském Besedním domě, se potkal s festivalem Concentus Moraviae. Vznikla tak spolupráce, která umožnila realizaci podivuhodného barokního projektu. Melodram Médea Jiřího Antonína Bendy v podání Zuzany Stivínové a Czech Ensemble Baroque dirigoval Tomáš Netopil.

„‚Při působení v Essenu jsem měl vlastní barokní soubor a i nyní, když mi to kalendář dovolí, na housle rád hraji sólově,‘ podotkl Netopil.“

„Barbara Maria Willi přišla s průvodním slovem, jímž přiblížila atmosféru 17. století, jeho hravost a hledání kombinací výrazů a stylů.“

„Efektní árii podala sopranistka Markéta Klaudová se sladkým témbrem, emotivními afekty a především brilantními koloraturami.“

Festival Concentus Moraviae je v plném proudu a jako každým rokem si i letos jeden koncert, jemuž poskytl svou záštitu, vybral hejtman Jihomoravského kraje. Ve středu 12. června to byly Valtice, které hostily projekt Metamorfózy baroka v zámecké jízdárně; vystoupil barokní soubor Collegium Colloredo, sopranistka Markéta Klaudová a Tomáš Netopil. Ten nikoli jako dirigent, ale jako houslista. A navíc hrál na housle barokní.

„Rusalka je nádherně barvitá, v celé operní literatuře nemá obdoby.“

„Nový je fakt, že si Smetanu orchestry chtějí zažít a zahrát i ve svém prostředí, na své domácí půdě, a pak dokonce na mezinárodních festivalech. Před Pražským jarem, nebo po něm.“

„Janáček je pro mě absolutní špičkou ze všech autorů první poloviny dvacátého století.“

Tomáš Netopil, prezident Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka, designovaný šéfdirigent Pražských symfoniků, pravidelný host České filharmonie a mezinárodně rozkročený příslušník silné tuzemské střední generace dirigentů, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz rekapituluje úkoly uplynulých a nadcházejících týdnů. Dotýkají se Prahy, Ostravy, Litomyšle, evropských hudebních center, ale také Austrálie a Spojených států. Hovoří o slavnostních a intenzivních prožitcích Roku české hudby, ať už k němu přicházejí doma, nebo v cizině.

„Rachmaninovova hudba přináší překvapivé konotace.“

„Epilog z baletu Peer Gynt Alfreda Schnittkeho nastoupil po Mahlerovu Adagiettu attacca; dřív než publikum stačilo vůbec nadechnout, natož tleskat.“

„Děsivé ticho začaly z dáli plnit lehounké vokály, třepetající se nějakou dobu v prostoru, aby zase odpluly někam do nebeských výšin, kde je klid a mír.“

Abonentní řada Filharmonie v divadle se uzavřela čtvrtým abonentním koncertem 9. a 10. května. Koncert nazvaný krátce Epilogy nabídl skladby, které skutečně plní účel završení díla; v principu nemají nic společného, ale nakonec vytvořily překvapivě dobře fungující celek. Nejprve Symfonické tance Sergeje Rachmaninova, po přestávce Adagietto z Páté symfonie Gustava Mahlera a jako poslední Epilog z baletu Peer Gynt Alfreda Schnittkeho. To vše se v podání orchestru Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila „vylouplo“ v kouzelný a pohádkový večer.

„V pondělí je na programu přímý přenos Živě ze Studia 1 s podtitulem Bedřich Smetana a jeho následovníci.“

„Ve středu zazní Gurre-Lieder Arnolda Schönberga tak, jak je v Essenu s místní filharmonií a sborem provedl Tomáš Netopil.“

„V neděli poslouchejte v pravidelném operním podvečeru Smetanova Dalibora v poslední velké nahrávce Zdeňka Košlera.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 6. do 12. května?

„Skladba Raduj se III vznikla na objednávku České filharmonie a v roce 2021 ji premiéroval Jakub Hrůša.“

„Stěžejní skladbou večera byla Glagolská mše Leoše Janáčka.“

„Dirigent Tomáš Netopil se chopil interpretace s energií a jistotou a dal dílu švih.“

Velikonoční festival v Brně se v neděli 7. dubna uzavřel posledním koncertem. Filharmonie Brno s dirigentem Tomášem Netopilem uzavřeli cyklus devíti koncertů, které zněly brněnskými chrámy.

Ve středu večer poslouchejte blok nazvaný Tomáš Netopil v Essenu a Jakub Hrůša v Bamberku.“

„Ve čtvrtek jsou bohatě zastoupeny skladby věnované jaru.“

„V neděli je na programu Händelova opera Xerxes v zajímavé nahrávce, která rozhodně není historicky poučená. Natočil ji v Bavorském rozhlase Rafael Kubelík.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Hudbu vybírají a přibližují konkrétní lidé. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Protože je pro portál KlasikaPlus.cz stanice s hudebním názvem synonymem pro „samou hudbu“, tak pravidelně nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 18. do 24. března?

„Skutr Rusalke ponecháva nadprirodzené aj rozprávkové aspekty.“

„Kreácia, ktorú na prvej premiére vytvorila Kateřina Kněžíková, bola podľa mňa po všetkých stránkach mimoriadna.“

„Tomáš Netopil viedol orchester skôr k lyrickému pojatiu, v ktorom sa detaily nestrácali pod nánosmi prehnaného výrazu.“

Sólistka stojí na forbíne, v rukách drží svietiacu „návnadu“: jeden z režijných leitmotívov inscenácie, s jej „Bůh tě pomiluj“ sa zaťahuje opona – a Národní divadlo má novú Rusalku. Záver je pre toto naštudovanie vlastne veľmi príznačným. Hudobne aj scénicky sa vyhýba pátosu, zostáva tajomne symbolický, akcentuje rozhodnutia postavy. A tak, ako celé tri hodiny predtým, je jedným z jeho nosných elementov samotná Kateřina Kněžíková.

„Podľa Roberta Jindry to bol takisto jeden zo zámerov – ukázať to, ako Smetanu spieva súčasná generácia.“

„Koncert k pocte Bedřicha Smetany asi nemôže končiť inak, než Libušiným Proroctvím, ktoré sa v sobotu stalo silným vyvrcholením koncertu.“

„Každý tón od Petra Kellnera mal svoje presné miesto a pre mňa bol spevák jedným z tých, u ktorých som si naozaj priala, aby spievali čo najdlhšie.“

Dvojsté výročie narodenia niekoho tak nedoceniteľne významného, ako Bedřicha Smetany, sa automaticky musí spájať s celou plejádou názorov, predstáv a odporúčaní na to, ako by oslavy mali prebehnúť. Presne v deň skladateľovho narodenia ponúklo svoj narodeninový koncept Národní divadlo v Prahe. V ambicióznom galakoncerte,…

„Hudba bude znít česká i světová, v širokém spektru od Bedřicha Smetany po Jiřího Šlitra, od baroka po jazz.“

„Vedle všech osmi Smetanových oper zazní i další opery – Janáčkova Její pastorkyňa a Quo vadis od Sylvie Bodorové.“

„Program doplní také odlehčená představení, například hudební kabaret Jonáš a tingl-tangl či brněnská novinka s názvem Hurvínek prodává nevěstu.“

Všech osm oper Bedřicha Smetany uvede letos v létě Národní festival Smetanova Litomyšl. Ve své historii tak učiní podobně kompaktně poprvé. Šestašedesátý ročník je navíc s padesáti koncertními a operními programy a desítkami dalších akcí a s měsíčním rozvrhem nejrozsáhlejším od vzniku přehlídky. Ta se ve skladatelově rodišti koná od roku 1946 a v Roce české hudby 2024 zaujímá klíčové místo v oslavách jeho dvoustého jubilea.

„Za postupným uvedením několika Janáčkových děl stojí v Amsterdamu Američanka Karina Canellakis, která je od roku 2019 šéfdirigentkou Filharmonického orchestru Nizozemského rozhlasu.“

„Příhody lišky Bystroušky ve městech San Francisco, Berkeley a Mountain View má v plánu Pocket Opera, profesionální společnost cíleně propagující uvádění oper v angličtině, spolu s objevováním méně známých děl.“

„Festival Janáček Brno začíná 1. listopadu premiérou Výletů páně Broučkových. Režisérem bude Robert Carsen, Matěje Broučka ztvární britský tenorista Nicky Spence.“

Janáčkovy opery zažívají další období úspěšného tažení Evropou i Amerikou. A v Roce české hudby 2024 je ještě výrazněji hrají i tuzemská divadla. Její pastorkyňa je na programech v Německu i v Praze, Příhody lišky Bystroušky v Ostravě i v Kanadě a v Kalifornii….

Designovaný šéfdirigent Pražských symfoniků Tomáš Netopil v blízkém zahraničí představí nejen české hudební klenoty. S Dolnorakouským orchestrem hudebních umělců a houslistkou Alenou Baevou vystoupí 27. a 28. ledna ve Velkém sále vídeňského Musikvereinu a 29. ledna ve Festivalovém domě v rovněž rakouském městě St. Pölten.