„Horký, letní večer s velice příjemnou a uvolněnou atmosférou zahájila cembalistka Adéla Motlová.“

„Závěr večera patřil houslistce Alžbětě Kolčavové a Pavle Markové u klavíru. S naprostou precizností a samozřejmostí houslistka předvedla Variace na originální téma Henryka Wieniawského, které jsou známé pro svou technickou náročnost a lyrickou krásu.“

„I když koncert nesl podtitul ‚Budoucí mistři‘, výkony nesly jasné známky mistrnosti už teď.“

Letní hudební akademie Kroměříž, jejíž součástí je festival Hudební Kroměříž, pokračovala v úterý 22. srpna druhým koncertem vybraných studentů. Frekventanti v Kroměříži získávají zkušenosti od špičkových umělců, kterými jsou Michaela Fukačová, Fedor Rudin, Pavel Nikl, Ivo Kahánek a další. Program večera v sále kina Nadsklepí dostál svému podtitulu Budoucí mistři.

Horký, letní večer s velice příjemnou a uvolněnou atmosférou zahájila cembalistka Adéla Motlová skladbami J. J. Frobergera a J. S. Bacha. Frobergerova Toccata III G dur svým volným, rozvážným nástupem dala vyniknout nádhernému zvuku cembala. V rychlejších bězích i akordických změnách, které střídaly jemnější pasáže, předvedla Motlová velice procítěný výkon. V Bachově Francouzské suitě Es dur BWV 815 prokázala naprostou kontrolu nad nástrojem a dokonalou znalost skladby, demonstrovala náležitou péči o každý tón. Noty měla před sebou snad jen pro jistotu. Ve velmi rychlém závěru Allemande došlo i na malinkou chybičku, nad kterou interpretka sama sympaticky pousmála. Ve skočném Courante předvedla lehkost, preciznost a překvapivě profesionální uvolněnost.

Romance f moll, op. 11 Antonína Dvořáka se ujala houslistka Marie Baboráková za klavírní spolupráce Pavly Markové. Velmi sebejistý přednes s nádherným, plným tónem, širokými, pevně znějícími vibraty a jasně znějícími výškami skvěle doplnil jemný zvuk klavíru. Baboráková předvedla pěknou práci s dynamikou a gradační cit. Za zmínku také stojí náležitým způsobem vyznívající trylky, vynikající, intonačně přesná hra i v těch nejvyšších pasážích a rytmicky precizní hra v rychlých bězích.

Dvojici dam následoval houslista Arnau Petřivalský za doprovodu Márie Vaitové. V technicky náročné skladbě Bedřicha Smetany Z domoviny – duo pro housle a klavír zaujal zejména velmi vyzrálým, sebejistým přednesem a přesností i velkých melodických skoků. Závažně znějící druhá část skladby s výstupem na dlouho držený vysoký tón, který Petřivalský zahrál nonšalantně a s grácií, následně přechází do jemnějšího, vznešenějšího motivu, jenž následuje dramatický zvrat s pizzicaty a crescendo dynamikou – propracováno do nejmenších detailů. Za výkon sklidil po zásluze silné ovace.

Druhé věty Lento – allegro molto kontemplativního a elegického Violoncellového koncertu e moll, op. 85 Edwarda Elgara se za klavírního doprovodu Moniky Bažantové Vavříkové velmi zdatně chopil Josef Matěj Švec. Věta začíná prudkým dynamickým zesílením a pizzicato akordy, po nichž violoncello zahraje motiv, který nastiňuje hlavní děj v části allegro molto. Výrazně působí místy disharmonické souzvuky a až atonálně znějící kadence. Ty jsou střídány hravými, melodickými běhy a vzestupnými stupnicemi ve velmi technicky náročných šestnáctinových tremolech. Rozmanitou skladbu interpretoval Švec velice přesvědčivě a ukázal svou technickou zdatnost i výrazovou variabilitu.

Pátou skladbou večera byla Sonáta A dur Césara Francka, z níž zaznělo Allegreto ben moderato a Allegro v podání houslisty Jakuba Křivánka; doprovázela opět Mária Vaitová. Zpočátku jemná, romanticky znějící skladba s až nadčasově bluesovou či jazzovou melancholickou atmosférou se ve druhé části dostává s velmi dramatickým doprovodem klavíru do stejně tak dramatického motivu houslí. Cikánské, orientální stupnice s místy disonantním charakterem manifestují Franckovo harmonické bohatství. Křivánkovi proudil tělem každý tón této vášnivé, divoké a technicky velmi náročné skladby; jeho přednes byl velmi procítěný. V až závratně rychlých bězích předvedl naprosto precizní výkon. Strhující výstup.

Jako předposlední na pódiu stanula violoncellistka Magdaléna Žmolíková, aby společně s klavíristkou Monikou Bažantovou Vavříkovou interpretovala skutečně pozoruhodnou skladbu Niccola Paganiniho Variace na jedné struně na Rossiniho téma. Právě hra pouze na jedné struně je pointou celé skladby, která je tak mnohem těžší, než by musela být. Žmolíková předvedla vynikající rytmizaci, nádhernou barvu tónu a plná, široká vibrata. Maximální soustředěnost věnovala obtížným flažoletovým pasážím; rytmicky i dynamicky perfektní byla taktéž v souhře s klavírem. Vysoké teploty v sále zapříčinily některé flažoletové nepřesnosti v druhé části skladby – s lehkou známkou frustrace si violoncellistka následně otírala pot do svých šatů. Avšak i přes výskyt této nepatrné nedokonalosti, které však nevznikly vinou violoncellistky, šlo o famózní interpretaci náročné skladby.

Závěr večera patřil houslistce Alžbětě Kolčavové a Pavle Markové u klavíru. S naprostou precizností a samozřejmostí houslistka předvedla Variace na originální téma, op. 15 Henryka Wieniawského, které jsou známé pro svou technickou náročnost a lyrickou krásu. Kolčavová dala znát ohromující technickou zručnost spojenou s výjimečným hudebním citem. Její provedení bylo plné živých a rychlých pasáží, kde hravě zvládla náročné rychlé běhy a arpeggia, přinášející do skladby dynamiku a energii. V lyričtějších okamžicích dokázala houslistka zazářit s jasným tónem a hlubokým emocionálním vyjádřením.

V horkém, letním večeru jsme byli svědky vznešených interpretací, které spojily virtuozitu s bohatstvím prožitku. Každý z mladých umělců dokázal svým projevem přinést do sálu jedinečnou energii, krásu tónu a cit pro interpretaci. I když koncert nesl podtitul „Budoucí mistři“, výkony nesly jasné známky mistrnosti již teď. Festival Hudební Kroměříž dnes vyvrcholí koncertem Budoucí mistři III. s účastí Komorního smyčcového orchestru pod vedením Tomáše Netopila, který uvede skladby houslisty a skladatele Jiřího Pavlici. 

Foto: Facebook / LHAK