PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Po sérii úspěchů na nejprestižnějších světových pěveckých soutěžích včetně Operalie Plácida Dominga v roce 2024 a Královny Sonji v roce 2025 se americká sopranistka Kathleen O’Mara stále výrazněji prosazuje jako jeden z nejpůsobivějších hlasů své generace. Svůj pražský debut absolvuje 25. ledna 2026 na Novoměstské radnici, kde v jejím podání zazní Čtyři poslední písně Richarda Strausse či písně americké skladatelky Amy Beach. V rozhovoru se vyjadřuje tématům dynamiky kariéry, trémy na soutěžích, úskalí sopránového oboru, ale i k body shamingu a postavení žen v kultuře.

„Naprosto uvěřitelně, na dřeň prožitě, v průsečíku realismu a divadelní stylizace, bez náznaku koncertních klišé.“

„Výsledkem bylo provedení díla neslýchaně poutavým způsobem, vzorovým, nedostižným.“

„V případě obou pěvců i pianisty komplexní umělecký výkon, který momentálně nemá v tomto díle konkurenci.“

Mimořádně intenzivní hodina, která zůstane v paměti na hodně dlouho, asi navždy… S takovým pocitem se neodchází z koncertu zdaleka pokaždé. Zážitek ze sobotního brněnského recitálu tenoristy Nickyho Spence, klavíristy Julia Drakea a mezzosopranistky Václavy Krejčí Houskové takovou sílu měl. Především díky téměř až poloscénickému ztvárnění Janáčkova Zápisníku zmizelého, stejnou měrou skvělého pěvecky i pianisticky.