Archeologická opera, postapokalyptická fantasy, která kombinuje lidový a klasický zpěv s fyzickým divadlem, tancem, unikátními hudebními nástroji a filmovými dotáčkami. Takové je dílo Černobyldorf tvůrců Romana Grygoriva, Ilji Razumeika z kyjevské Opera Aperta, jež se nazývá „laboratoří pro současnou operu“. Představení se uskuteční 17. března v Divadle Komedie.

Potomci lidí, kteří přežili řadu katastrof, existují v post-společnosti, ve světě po konci kapitalismu, opery i filozofie. Putují kolem rozvalin jaderných elektráren, kostelů, divadel nebo muzeí. Zkouší oživit rituály z dávných dob a znovu tak stvořit zaniklou civilizaci.

Hudební jazyk archeologické opery kombinuje mikrotonální stupnice a harmonie, experimenty s předpřipravenými hudebními nástroji či živou elektroniku. Zároveň se v opeře objeví tradiční nástroje, jako je například ukrajinská bandura, drnkací 64strunný nástroj. Vokální materiál představení je založen na výzkumu ukrajinského vícehlasého folklóru (včetně archivovaných písní ze zničených vesnic Polissia v Černobylské zóně) a mimojiné pokročilých zpěvních technikách.

Projekt Opera Aperta vyrostl z Arts Council England, projektu zaměřeného na text/obraz/zvuk. Opera Aperta rozšiřuje jeho tvůrčí parametry a iniciuje několik nových projektů, které zkoumají vztah mezi žánry, texty a přístupy k hudbě, zvuku a obrazu. Opera Aperta má dvojí význam: překládá se jako „otevřené dílo“, čímž odkazuje na slavnou knihu tohoto titulu od Umberta Eca. To je relevantní ve vztahu k druhům partitur, děl, spolupráce a libret, se kterými Opera Aperta pracuje. Dalším významem je pocit otevřenosti ve vztahu k samotné „opeře“ jako žánru. Jde o návrat k základům opery: intermediálnímu vztahu mezi textem, obrazem, hlasem a zvukem a zájmem o klasické i moderní a současné texty s elementárním přístupem k materiálům.

Foto: Facebook projektu

Facebook X E-mail WhatsApp