Rok české hudby je inspirací i pro mladé interprety. Svůj projekt si u této příležitosti připravila houslistka Tereza Horáková s klavíristou Matoušem Zukalem. Na dvojici koncertů v Praze a Brně nabídnou dialog české hudby různých stylových období včetně soudobých kompozic. Představí i novinku Jana Ryanta Dřízala, kterou dvojici autor věnoval.

Pro spojení klasických děl české hudební literatury s tvorbou renomovaných současných skladatelů se rozhodla houslistka Tereza Horáková spolu s klavíristou Matoušem Zukalem. Společně uvedou díla Bedřicha Smetany, Josefa Suka a Leoše Janáčka, doplněná o kompozice Pavla Zemka Nováka a zcela novou skladbu Jana Ryanta Dřízala. Interpreti, kteří patří k výrazným osobnostem mladé hudební generace, naplánovali dvojici koncertů. První se uskuteční 26. listopadu v barokním refektáři Emauzského kláštera v Praze, druhý o dva dny později v brněnském Konventu Milosrdných bratří. Oba začnou v devatenáct hodin.

V juxtapozici na obou koncertech shodně zazní známé opusy, Smetanova dueta Z domoviny, Čtyři kusy pro housle a klavír Josefa Suka, Janáčkovy skladby V mlhách a Sonáta pro housle a klavír, s novodobými díly. Ty bude reprezentovat novinka z dílny Jana Ryanta Dřízala nazvaná Chaccone. „Chaconne je původní barokní forma, ve které se zvolené téma dále variuje a vzniká tak celý řetězec hudebních asociací. V mých dvaceti čtyřech variacích jsem rozvíjel možnosti krátkého rytmického (tanečního) schématu, jež zazní hned v úvodu skladby a na jehož podkladě celá kompozice probíhá. Pokusil jsem se vytvořit plynulý a soudržný hudební tok, kde jedna variace již předznamenává druhou,“ uvedl ke svému opusu věnovanému zmíněným interpretům Jan Ryant Dřízal.   

Druhou skladbou soudobého českého klasického repertoáru bude Fantasie Unisono pro housle a klavír Pavla Zemka Nováka, s nímž portál KlasikaPlus.cz uveřejnil v letošním roce rozhovor.  Kompozice demonstruje autorovu hlubokou úctu k české hudební tradici a zároveň odvahu hledat nové cesty hudebního vyjádření. Zemkův charakteristický styl spočívá v práci s unisonem, což skladbě dodává unikátní zvukovou podobu. Pětivětá kompozice sjednocená tempovým označením presto představuje výzvu pro interprety i posluchače.

Projekt mladých interpretů si klade za cíl zdůraznit kontinuitu české hudební tvorby napříč třemi stoletími a otevřít prostor pro diskusi o jejím dalším směřování, který vrcholící Rok české hudby nabízí.

Foto: archiv T. Horákové. V. Havlík

Facebook X E-mail WhatsApp