Rezidenčním souborem letošního Festivalu Oude Muziek Utrecht je Ensemble Castelkorn, soubor vedený houslistou Josefem Žákem, který se dlouhodobě zaměřuje na hudební dědictví střední Evropy. V trojici koncertů těleso na přední evropské starohudební přehlídce vedle barokní hudby z českých a moravských pramenů uvede také Janáčkovy úpravy moravských lidových písní. V programu Stopy Moravy se Ensemble Castelkorn 3. září představí společně se sopranistkou Hanou Blažíkovou.

Ensemble Castelkorn se na letošním ročníku Festival Oude Muziek Utrecht zhostí role rezidenčního souboru. Jeho tři koncerty, které jsou naplánovány na 3., 5. a 6. září v sále Hertz kulturního komplexu TivoliVredenburg, nabídnou různé pohledy na hudební tradice střední Evropy. Společným jmenovatelem je především práce s repertoárem, který vznikal na území dnešního Česka a v širším středoevropském prostoru.

Úvodní koncert nazvaný Stopy Moravy spojí svět moravských lidových písní Leoše Janáčka s hudbou Heinricha Ignaze Franze Bibera. Osu programu utvoří Janáčkovy písně Keď si já zaspievam, Šafářova dcera, Muzikanti, Vzkázání, Zdálo se mi nebo Psaníčko (Kdybych byla vtáčkem) proložené Biberovými instrumentálními skladbami. Janáček při svých sběratelských aktivitách zapisoval moravské lidové písně s důrazem na jejich přirozenou podobu, rytmus a melodickou charakteristiku. Ensemble Castelkorn vychází z jeho úprav, současně je však převádí do vlastního interpretačního jazyka. Výraznou roli v tomto pojetí má vokální umění sopranistky Hany Blažíkové, kterou doprovodí osmičlenný instrumentální ansámbl. Biberova hudba podle pořadatelů vytváří prostor, pohyb a kontrast k Janáčkovým melodiím a umožňuje původní materiál nahlédnout z nové perspektivy.

Pro Ensemble Castelkorn nejde o první setkání s hudebním dědictvím Moravy. Soubor založil v roce 2016 v Paříži český houslista Josef Žák a jeho hlavním badatelským i interpretačním zdrojem je hudební sbírka olomouckého biskupa Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu uložená v Kroměříži. Rozsáhlý archiv patří k nejvýznamnějším pramenům hudby sedmnáctého století ve střední Evropě a obsahuje díla domácích i zahraničních skladatelů. Právě jejich vzájemné vlivy a kontakty jsou jedním z témat, jimž se soubor věnuje.

Druhý utrechtský koncert, nazvaný Schmelzerovo hřiště, se 5. září zaměří na tvorbu vídeňského skladatele Johanna Heinricha Schmelzera. Program sestavený z baletních a tanečních čísel, sonát, gig a passacaglií představí hudbu spojenou s prostředím vídeňského dvora. Schmelzerova hudba bude podle konceptu festivalu vnímána nejen jako doprovod k tanci, ale také jako svébytný jazyk gest, rytmů a společenské komunikace. Ensemble Castelkorn se v tomto případě obejde bez pěveckého sólisty a vystoupí v pětičlenném obsazení.

Rezidenční působení souboru uzavře 6. září program Jemná oddanost, v němž se k Ensemble Castelkorn připojí belgická sopranistka Céline Scheen. Těžištěm koncertu bude hudební život barokní Kroměříže a jeho výrazná orientace na italskou hudbu. Zazní díla Giovanniho Legrenziho, Pietra Andrey Zianiho, Tarquinia Meruly, Antonia Bertaliho či Ignazia Donatiho, stejně jako tvorba Pavla Josefa Vejvanovského. Program tak ukáže, jak silně byly moravské hudební kruhy v sedmnáctém století propojeny s italskou tvorbou.

Dramaturgie tří rezidenčních koncertů zároveň odpovídá letošnímu tématu festivalu, které se soustředí na lidský hlas a jeho nejrůznější podoby. Vedle tradičního pěveckého repertoáru se pořadatelé zaměřují také na méně očekávané způsoby, jimiž se hlas a lidská přítomnost v hudbě mohou odrážet. Ensemble Castelkorn si za svou práci získal pozornost také nahrávkou Labyrinth Garden, za kterou v roce 2024 obdržel ocenění Zlatá ladička. Soubor pravidelně vystupuje na významných festivalech staré hudby ve Francii i dalších evropských zemích. 

Foto: archiv pořadatele, archiv KlasikaPlus.cz, Facebook Ensemble Castelkorn

Facebook X E-mail WhatsApp