PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Není pravdivé tvrzení, že u nás plně otevřel cestu k poznávání tvorby Martinů teprve rok 1989. Důkazem je i tato kompletní nahrávka opery Hry o Marii.“

„Jde o velké celovečerní operní dílo, budící svou koncepcí hned z několika důvodů obdiv.“

„Nahrávku Jiřího Bělohlávka právem zařazujeme do fiktivního zlatého fondu Supraphonu.“

Hry o Marii jsou fenomenálním operním dílem Bohuslava Martinů, jehož výročí jsme si připomínali v posledních dvou letech. Formou nahrávky však toto dílo před téměř čtyřmi dekádami nezvěčnil nikdo menší než Jiří Bělohlávek. Právě k jeho nedožitým pětasedmdesátinám se sluší tuto nahrávku připomenout.

„Což o to, ta parta mladých muzikantů by byla nesporně báječná,“ vypálil na mě bez okolků, „ale copak je vhodné, abych se upsal vojákům?“

„Tentam je pochybující, váhavý, opatrný Jiří Bělohlávek z minulých let! Tady se představuje rozhodný, ctižádostivý mistr taktovky.“

„Říkává se, že každý je nahraditelný, někteří jsou ale nezapomenutelní; o Jiřím Bělohlávkovi to platí bezezbytku.“

Ve vzpomínkách na Jiřího Bělohlávka bývá zmiňován protiklad, který vystihoval jeho přístup k životu: „Povahou introvert, povoláním extrovert,“ zněl například 1. června 2017, den po dirigentově úmrtí, titulek na webu ČT 24. Bylo to docela trefné. Nikoli však úplné. Na to, aby tak stručná definice platila, byl Jiří, který by dnes býval oslavil pětasedmdesát, ve skutečnosti mnohem komplikovanější, mnohovrstevnatější osobností.

„Václav Talich mladého Martinů znal jako orchestrálního hráče, v budoucnu jej měl poznat i jako skladatele.“

„Martinů Kubelíkovi věnoval své Fresky Piera della Francesca. Kubelík je spolu s Vídeňskými filharmoniky provedl ve světové premiéře v létě 1956.“

„Jiří Bělohlávek měl úžasnou schopnost dokázat v díle nalézt hloubku a vnitřní sílu a ty pak přenést na hráče orchestru.“

I když se provádění orchestrálních či jevištních děl Bohuslava Martinů věnovala řada výborných umělců, označení „martinůovský dirigent“ si dovolím přiřknout pouze několika z nich. Kritériem této volby je pochopitelně především mimořádný umělecký vklad těchto interpretů v rámci uvádění skladeb Martinů a ve většině případů také vztahy se skladatelem nejen na profesionální, ale též osobní úrovni. Zajímavým bonusem navíc je fakt, že u všech těchto dirigentů si letos budeme připomínat kulaté výročí narození či úmrtí.

„V tuto chvíli plánujeme natočit vybrané premiéry i oblíbené tituly z našeho stávajícího repertoáru.“

„V období nejistoty a nejasností jsme si vytvořili vlastní režim, vlastní program, a nyní jsme schopni zareagovat na nařízení či uvolnění dané situace v podstatě okamžitě.“

„Naší nadějí je, že se brzy uvidíme, že už brzo navštívíte naše divadlo a že naše snažení bude mít konečně smysl – stanout před vámi a hrát.“

Ředitel Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni Martin Otava neztrácí ani v těchto dnech naději na znovuotevření divadel veřejnosti. Jeho nadšení z každodenní práce v divadle, kde se nyní dvoufázově zkouší a hrají se večerní představení, je přímo nakažlivé. O situaci v plzeňském divadle a o dalších plánech mluví v následujícím rozhovoru.

„Petru Polívkovi, zkušenému manažerovi, se podařilo skoro nemožné – situaci v rozhádaném orchestru uklidnil. Orchestr personálně stabilizoval, omladil, dal mu jasnou koncepci.“

„Člověk by si řekl, že se představitelům města dmou prsa pýchou, jaký to mají skvělý prostředek k propagaci Karlových Varů. Nedmou.“

„Pokud by měl ředitel Polívka splnit zadání vedení města, musel by část hudebníků propustit. Zbyl by nám lázeňský orchestr.“

Když Otto Nicolai v roce 1842 založil Vídeňské filharmoniky, v Karlových Varech už sedm let existovalo sezónní hudební těleso, které obšťastňovalo hudbou lázeňské hosty. Od roku 1875 se proměnilo ve stálý orchestr s rozsáhlým symfonickým repertoárem – Karlovarský symfonický orchestr. Kromě Západočeského symfonického orchestru v Mariánských Lázních se mu žádný jiný tuzemský orchestr nepřetržitou délkou trvání nemůže rovnat. Vždyť i náš nejslavnější orchestr, Česká filharmonie, byl založen teprve o dvacet let později.

„Orchestr má obrovskou historii a přežil časy podstatně náročnější než je nynější období – světové války, období komunismu, mnohé finanční krize…“

„Karlovarský symfonický orchestr má blízké propojení i s tuzemskou nejstarší vzdělávací institucí – s Pražskou konzervatoří.“

​„Fungování orchestru je nyní zajištěno kvalitním a erudovaným způsobem a jakékoliv jeho narušení je nežádoucí.“

Záměr města Karlovy Vary jednat 23. února o výběrovém řízení na místo ředitele Karlovarského symfonického orchestru, stejně jako ředitele Kanceláře architektury města, vyvolal nesouhlasné reakce mezi politiky a občany i na sociálních sítích. Lidé podepisují petici proti uvažovanému odvolání ředitele orchestru Petra Polívky, který patrně odmítá přistoupit na finanční a personální redukce. Za hudební veřejnost se přidal také ředitel pražské konzervatoře Petr Čech, který primátorku Andreu Pfeffer Ferklovou vyzval, aby takové kroky ještě důkladně zvážila. Měly by podle něj devastující důsledky.

„Plánovat teď něco víc jak týden dopředu, je jako střelba na pohyblivý terč.“

„Dělat veristické drama s dvoumetrovými odstupy, s dvacetičlenným sborem zpívajícím na balkóně a se ´salonním´ obsazením orchestru, je jako sex přes webkameru.“

„Dlouhodobě si nedovedu představit, že by se takto dala kultura nadále prezentovat. Pro umělce není nic horšího, než když hledí do prázdného sálu a po posledním tónu zazní pouze ticho.“

Robert Jindra, milovník a znalec operních nahrávek a zkušený operní dirigent, čím dál víc vítaný i ve světě symfonické hudby, je v paměti svými pražskými, ostravskými, bratislavskými a košickými operními inscenacemi, je také podepsán pod deskami Adama Plachetky, včetně té muzikálové. Čeká ho další rozhlasové natáčení, má se v budoucnu víc vracet do pražského Národního divadla a ke Košické filharmonii… 

„Vystačil bych si s romantiky! Pro mě by mohlo být jen 19. století.“

„Písně si můžete dovolit až v nějaké fázi kariéry, kdy už máte jméno a lidé jdou v podstatě na vás.“

„Je tolik nádherných ruských titulů, ale na programu moc nejsou, nebo jen krátce.“

Sotva dozněly tóny pražské premiéry Verdiho opery Rigoletto, ve které zpíval nájemného vraha Sparafucila a která se odehrála pouze v televizi, bez diváků, už obléká kostým Komtura a zkouší další novou inscenaci, tentokrát Mozartova Dona Giovanniho, který má premiéru v březnu ve Stavovském divadle…

„Hned v druhé frázi, kterou už Česká televize doladila, bylo jasné, že v žesťové skupině má Česká studentská filharmonie výraznou oporu, byť některé tóny nebyly zcela sladěné.“

„Marko Ivanović od začátku zářil optimismem a bylo znát, že si s orchestrem velmi dobře rozumí. Skladba Josefa Suka naladila všechny zúčastněné k přesnému frázování, byla odlehčená, čišela z ní obyčejná lidská radost z muzicírování.“

„Konkrétní a zároveň dramatický a „přesbarokně“ romantický. Já bych to nazval syntézou úhozu Buchbindera a Goulda, nebo u našeho Jana Bartoše. Opravdu je v jeho hře něco, co dosud nebylo slyšeno…“

Sobotní přímý přenos koncertu České studentské filharmonie z Rudolfina na ČT art jako poděkování a vyjádření podpory žákům, studentům a všem těm, kteří v těžkých podmínkách pandemie pečují o výchovu a vzdělávání, vyšel pod vedením dirigentů Marka Ivanoviće a Semjona Byčkova na jedničku!

„Den před vyhlášením pátého stupně PES se nám podařilo se Salvátorem uskutečnit streamovaný koncert z Muzea barokních soch v Chrudimi.“

„Jsme malá škola, ale výsledky máme srovnatelné s konzervatořemi v Praze či Brně. Vládne zde takřka rodinná atmosféra.“

„V dramaturgii Chrudimských hudebních pátků dávám důraz na kvalitu a pestrost.“

Hudebník Tomáš Židek je známý snad všem lidem, kteří jsou z Chrudimi či Pardubic a mají něco společného s klasickou hudbou. Je to dirigent, sbormistr, hudební pedagog a varhaník. Žije v Chrudimi, kde vede svůj smíšený pěvecký sbor Salvátor, působí jako regenschori v tamním arciděkanském chrámu, kde řídí sbor chrámový, je šéfem Vysokoškolského uměleckého souboru Pardubice…

„Semjon Byčkov vyjadřuje uznání, ale pak se pouští do podrobné práce. Listuje partiturou, probírá klíčová místa, předzpěvuje, hovoří, znovu iniciuje soustředění… a kvituje, jak napodruhé, maximálně napotřetí zaznívají detaily o poznání lépe.“

„Studentští filharmonici loni Simona Rattlea doslova hltali, byli motivovaní, hráli skvěle a odnesli si nejen zážitek na celý život, ale určitě i řadu důležitých podnětů pro hraní. Semjon Byčkov teď takové impulsy cíleně, laskavě a inspirativně rozdává také.“

„Čím víc víme o životě, čím víc ho objevujeme a poznáváme, tím bohatěji pak naše noty život vyjadřují.“

Sobotní koncert České studentské filharmonie, který bude večer vysílat ČT art, má být vyjádřením podpory a díků všem, kteří statečně, přitom nenápadně a často nepovšimnuti, usilují o to, aby v současném soustředění na zachování zdraví nezapadla nutnost pokračovat i ve vzdělávání…

„Kompozice je v dnešní době důležitější než samotné hraní.“

„Chceme najít takovou barvu, která bude promlouvat k širokému spektru lidí.“

„Upíráme většinu koncentrace na přípravu druhého alba. Chceme natočit demoverze prvních skladeb.“

Daniel Bulatkin je český pianista s ruskými kořeny, o kterém se hovoří jako o největším hudebním talentu posledních let. Přes svůj relativně nízký věk spolupracoval s řadou význačných hudebníků, mezi nimiž nechybí jména Ulf Wakenius, Gergő Borlai, Justin Faulkner, Gary Husband, Tineke Postma či Martin Valihora. Daniel Bulatkin je také zakladatelem nové nadžánrové hudební formace B/Y Organism, která vydala debutové album The New Beginning.