PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Předsednictvo spolku tvoří publicista Václav Fiala, režisér Michal Lieberzeit a architekt Daniel Špička.“

„Koncert byl koncipován jako hudební akademie – mozaika instrumentálních i vokálních čísel.“

„V programu se vystřídali mladí pěvci Lucie Vagenknechtová, Daniel Klánský a Josef Kovačič.“

Spolek Mozarteum Praga hodlá vytvořit v Praze Mozartovo muzeum a postavit skladateli v metropoli pomník, organizovat mezinárodní interpretační soutěž a pořádat koncerty, tvůrčí dílny, besedy a přednášky i edukativní programy pro školy. Přirozeným centrem pražské mozartovské tradice bývala smíchovská usedlost Bertramka…

„Když máme oslavovat jakéhokoliv velkého skladatele, tak jsem pochopitelně pro.“

„Pro zpěváka mého věku je pěkné být v operním dramatu otcem.“

„Když sleduji jeho program, řekl bych, že je tak trochu workoholik… Ale je to nesmírně inspirující!“

„Mo-zar-to-vy-na-ro-ze-ni-ny,“ slabikuje obrovský nápis nad jevištěm Stavovského divadla Plácido Domingo. Druhou polovinu světelného plakátu zaplňuje jeho vlastní jméno. „Does it mean Mozart´s Birthday?“ ptá se anglicky a za pár vteřin navazuje s tázavým úsměvem: „Would be the same Do-min-go-vy-na-ro-ze-ni-ny…?“ Je těsně po poslední zkoušce na dnešní večerní koncert, který v Praze diriguje, a štábem lidí kolem něj je vyčleněno pár minut na rozhovor pro portál KlasikaPlus.

„Figarova svatba tehdy v roce 2006 vyzněla jako bolestně existenciální propletenec mezilidských, hodně i erotických vztahů.“

„Velké divadlo s výrazným režijním vkladem, úžasným Harnoncourtovým hudebním nastudováním a s obsazením opravdu ze světa snů.“

„Anna Netrebko na sebe nestrhávala pozornost, s ostatními sloužila hvězdnému kolektivnímu představení.“

Mozartova Figarova svatba existuje k poslechu v mnoha a mnoha nahrávkách. Gramofonové společnosti zachycují představy o ideální interpretaci geniálního díla, jak s nimi přicházejí generace dirigentů a pěvců i režisérů. Vybíráme jedinečný snímek, který vznikl jako živý záznam salcburské inscenace v mozartovském jubilejním roce 2006, kdy bylo možné na festivalu vidět všech jeho 22 operních děl. Za konkrétní podobou „Figarky“ stál tehdy po vizuální a divadelní stránce Claus Guth a hudebně Nikolaus Harnoncourt.

„Předzpívání do Semperoper probíhalo jako každé jiné, i včetně toho obligátního ‚děkujeme, na shledanou‘.“

„V Salcburku jsem vlastně dospěla, našla samu sebe, urovnala si hodnoty a zjistila, jaké jsou mé životní priority.“

„Je to pro mě veliká čest a zodpovědnost, stát na jevišti po boku tak významného umělce, jako je právě Plácido Domingo!“

Poslední rozhovor jsem s mezzosopranistkou Štěpánkou Pučálkovou vedl v červnu roku 2016. Tenkrát bylo zajímavé si s ní povídat hlavně o jejích studiích, které absolvovala v salcburském Mozarteu, a také o prvních zkušenostech s operními scénami v Rakousku, Itálii, Slovensku a čerstvě i u nás, konkrétně v produkcích Státní opery Praha. Dnes už je všechno jinak: Štěpánka se coby sólistka zabydlela v ansámblu Semperovy opery v Drážďanech. A tam se jí daří!…

„Krenkovu operu ´Jonny vyhrává´ jsme v Praze od roku 1927 neviděli a neslyšeli.“

„Máme možnost si zase o něco konkrétněji uvědomit, jakou dynamiku a atmosféru roky po první světové válce měly.“

„Výhrou bylo angažování dirigenta, který s touto operou – na rozdíl od všech ostatních účastníků projektu – měl už zkušenost.“

„Drábkova inscenace námět ani hudbu nepopírá. Je invenční a baví.“

Roztančená Evropa okouzlená nadále zidealizovanou, nicméně přece jen dosažitelnější Amerikou, nadšená novým životním stylem, moderní technikou, uměleckou svobodou, novými druhy zábavy… Evropa dvacátých let, v níž bezstarostným lidem na saxofon, na banjo a na housle hraje extrovertní černošský muzikant. Evropa, v níž se sváří staré s novým a v níž se jeden introvertní lokální skladatel zrovna snaží v Alpách vypořádat s vlastním životem. To je Ernst Krenek a jeho devadesát let stará opera Jonny spielt auf, nyní Národním divadlem od čtvrteční premiéry ve zdařilé podobě uváděná jako Jonny vyhrává.

„Nejméně dva roky už je zavřeno – bez jasného slova, proč – a dokdy tomu tak bude.“

„Brzké prohlášení Bertramky za národní kulturní památku by mělo logicky být i zájmem Mozartovy obce.“

„Uvědomuje si vůbec spolek, že ho tahle památka svým mezinárodním i národním významem přesahuje, že není jen jeho?“

Pražská Bertramka, místo spojené od osmnáctého století s mozartovskými tradicemi Prahy, by se mohla letos stát národní kulturní památkou. To je k nedělním Mozartovým narozeninám dobrá zpráva. Psali jsme už v AktuálněPlus: Konečně. Ministerstvo kultury vidí takový status jako výhodu a pomoc pro případ jakýchkoli problémů. Ať už by problémy měl majitel s potřebnými financemi, nebo naopak stát s majitelem kvůli nedostatečné péči o objekt.

„Nedobrá doba pro operu. Divadla vybírají tituly, které přivedou publikum. Takže jen těžko někde uvidíte Berga, Korngolda, Stravinského, Křenka…“

„To, co Křenek komponoval, byla středoevropská představa o jazzu. Proč ne. Udělal to velmi dobře.“

„Pokud byste se mě zeptal, po jakém místě na světě se mi stýská, pak řeknu, že po Buenos Aires.“

Národní divadlo poprvé od pražské premiéry, která se odehrála před devíti desetiletími, nastudovalo nyní opět operu Jonny vyhrává, v originále Jonny spielt auf. Napsal ji rakouský skladatel s českými kořeny Ernst Křenek, respektive Krenek (1900–1991). Autor sám přiznával, že šlo o jeho největší úspěch. Hned po světové premiéře v Lipsku operu ve stejném roce 1927 za řízení Alexandera Zemlinského uvedlo v Praze Nové německé divadlo…

„Naše děti potřebují cestovat. Ne proto, aby viděly pozlátko, ale aby pochopily, že zlepší svůj život jedině tehdy, když se dokážou vymanit ze svého prostředí.“

„Romská kultura není zapomenutá, je krásná a silná.“

„Jako jedno z témat konference jsem zvolil roli hudby při překonávání překážek.“

V Belfastu dnes začíná výroční konference Asociace britských orchestrů. Na slavnostním zahájení vystoupí také členové České filharmonie a dětský pěvecký sbor pod vedením Idy Kelarové. Pořadatelé konference tak uskutečňují myšlenku, kterou Česká filharmonie realizuje s romskou mládeží už šestým rokem – a to, že hudba je mostem mezi lidmi a cestou porozumění. Na programu budou také workshopy, které propojí děti z Čhavorenge s místními dětmi různého vyznání i etnického původu.

„I tento koncert Smetanova tria byl vyváženě postavený, interpretačně vyrovnaný, hojně navštívený a náležitě oceněný.“

„Arenskij? Máme asi sklon tento okruh autorů trochu podceňovat.“

„Soubor působí i po další změně u houslového pultu pevně, semknutě a sehraně.“

Smetanovo trio hraje už devět měsíců v obsazení z jedné třetiny obměněném. S pianistkou Jitkou Čechovou a s violoncellistou Janem Páleníčkem vystupuje houslista Radim Kresta. Soudě podle jejich pondělního koncertu pro Český spolek pro komorní hudbu, fungují dohromady velmi pěkně, dobře. 

„Lidem, kteří chodí na varhanní koncerty, moderní varhanní hudba většinou nepřipadá nezajímavá či nesrozumitelná.“

 „Eben býval častým interpretem svých varhanních opusů, většinou se ovšem jednalo ještě spíše o improvizace. Ale nezaznamenal jsem, že by někdy koncertně provedl třeba Nedělní hudbu či Laudes.“

„Potkávám interpretace, jaké se zrodily zdánlivě bez kontinuity, nepřejímají vyzkoušené a zažité postupy, ale zároveň se mi zdá, že míří k podstatě věci.“

Varhanní tvorba významného českého hudebního skladatele Petra Ebena, jehož nedožitých devadesátých narozenin vzpomínáme právě dnes, 22. ledna, patří k tomu nejdůležitějšímu, čím obohatilo české umělecké prostředí ve druhé polovině dvacátého století kulturní svět. Nebo upřesněme: obohatilo tu výseč evropské a světové kultury, jež se vztahuje ke křesťanským kořenům. – Varhaník a profesor AMU Jaroslav Tůma uvažuje o tradici provádění Ebenových varhanních děl a o výchozích parametrech jejich interpretace. Ebenovy opusy se mu už stávají klasikou, něčím, co bude patřit do repertoáru varhan zřejmě už napořád.