Konzervatoř a Vyšší odborná škola Jaroslava Ježka má mezi pražskými hudebními školami pevné místo, příznačná je pro ni otevřenost k novým uměleckým směrům. Pod pedagogickým vedením uměleckých osobností se posluchačům otevírá obzor světa jazzu, popu, rocku, muzikálu a dalších žánrů. Je přirozené, že SOČR, flexibilní těleso otevřené žánrovým výletům, nabízí nejlepším ze studentů školy možnost sólového vystoupení. Nastudování takového programu se chopil Robert Kružík, šéfdirigent Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín a stálý hostující dirigent Filharmonie Brno. Akce se koná 24. dubna v Betlémské kapli. O čtyři dny později je v kalendáři SOČRu místo také pro komorní koncert flétnové skupiny orchestru, která se představí ve Studiu 1. 

Frekventant Ježkovy konzervatoře Jan Skorunka se zaměřuje převážně na populární hudbu, ale rád překračuje hranice žánrů. Je autorem, kterému není cizí scénická hudba nebo jazz, a dokonce ani soudobá vážná hudba. Vedle skladatelské profese je také aktivním interpretem, multiinstrumentalistou. Na Konzervatoři Jaroslava Ježka je v šestém ročníku a Symfonická věta, která zazní úvodem koncertu 24. dubna, je jeho absolventskou prací. Oblíbený Dvořákův Mazurek pro housle a orchestr e moll, op. 49 zazní bezprostředně poté a sólový part přednese Jan Pavlas. Hudebních základů se mu dostalo na ZUŠ Chotěboř. Jeho profesní dráha se však nejprve ubírala technickým směrem. Po gymnáziu v Chotěboři absolvoval Fakultu informatiky a managementu na Univerzitě Hradec Králové, kde získal inženýrský titul. Za studií ho však nejvíc bavilo hraní v univerzitním orchestru. Proto se následně přihlásil do třídy Marka Ference na Konzervatoři Jaroslava Ježka, kterou bude letos absolvovat. Jeho hudební aktivity zahrnují občasné působení v orchestrech, včetně České studentské filharmonie. Dalším bodem programu se stane první věta Koncertu pro flétnu a orchestr č. 7 e moll Françoise Devienna (1759–1803). Sólistkou bude Monika Čermáková. Její hudební cesta začala v ZUŠ Bedřicha Smetany v Novém Městě nad Metují a ZUŠ Náchod, kde se věnovala hře na příčnou flétnu a na klavír. Následovaly dva roky studia na Janáčkově konzervatoři v Ostravě, odkud přestoupila do Prahy na Konzervatoř Jaroslava Ježka. Tam zdokonaluje svou hru na flétnu pod vedením Maria Mesanyho, prvního flétnisty SOČRu. První věty Beethovenova Koncertu pro klavír a orchestr č. 1 C dur, op. 15 se poté chopí Jan Tetour. Je umělcem, který se pohybuje na pomezí klasické a jazzové hudby. Studuje na Konzervatoři Jaroslava Ježka, kde se formuje pod vedením významných umělců a pedagogů, konkrétně Kristiny Kasíkové v interpretaci hudby klasické a Jiřího Neužila v oblasti hudby jazzové. Daniel Žižka je zpěvák a skladatel i herec známý z televizních seriálů, z muzikálu Čas růží nebo z divadelních rolí v Činoherním klubu. Zazpívá Sondheimův hit Losing My Ming a Garnerovu píseň Misty a poté, jako předposlední číslo koncertu, představí také skladbu 23:23, což je první single z jeho nadcházejícího debutového EP. V rámci studia skladby dostal Žižka možnost zaranžovat pod vedením Tomáše Sýkory svou píseň pro orchestr. Rapsodii v modrém George Gershwina zazní na konec v sólovém pojetí Matyáše Pappa. Ten studuje druhým rokem na Konzervatoři Jaroslava Ježka pod vedením Iriny Parker (klasický klavír) a Víta Křišťana (jazzová interpretace). Zúčastnil se stipendijního programu MenART, v rámci kterého vystoupil i na festivalu Smetanova Litomyšl.

Flétna, coby královský nástroj, ale také nástroj pastýřů, jeden z nestarších nástrojů v historii lidstva.  „Jediný z rodiny dechových nástrojů, do kterého stačí jen dýchnout a vznikne tón. Žádný třtinový plátek, žádný nátrubek ani jiná pomocná zařízení na tvorbu tónu,“ podotýká produkce orchestru. Protagonisté večera Helena Ludvíková, Anna Talácková, Dana Hegerová, Robert Heger a Mario Mesany nechají nahlédnout, jaký je rozdíl mezi tím „jen tak si zapískat“ a tvorbou „ušlechtilého a krásného flétnového tónu“. Konkrétní repertoár jejich koncertu není zveřejněn.

Foto: Vojtěch Havlík, Khalil Baalbaki

Facebook X E-mail WhatsApp