PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Dramatické akordy, kontrasty plného zvuku a jemných ozvěn, dialog pravé a levé ruky, který se v leckterých místech stáčí až do půtek, snivost a křehkost, jež se však záhy vyjevují jako zdánlivé, to vše Matouš Zukal přednesl s nadhledem a naprostou jistotou.“

„De Falla sedí jejímu naturelu i hlasu, Kůstková byla oslnivá i oslňující, niterná, její hlas zněl jemněji, citověji, s temperamentem ztvárnila jednotlivé písně, kterým však dodala veškerou tíhu života.“

„Z klaviatury se stále neslo něco zajímavého, překvapivého. Za takového Schumanna by se nemusel stydět ani zralý maestro!“

Koncert v Sále Martinů na pražské HAMU, který se konal v pondělí 16. ledna a na němž vystoupili sopranistka Kristýna Kůstková a klavírista Matouš Zukal, nesl sice podtitul „k nedožitým 96. narozeninám Zuzany Růžičkové“, ale de facto oficiálně zahájil řadu koncertů, které se v průběhu letošního roku uskuteční u příležitosti 100. výročí narození jejího manžela Viktora Kalabise, významného hudebního skladatele.

„Velký obdiv patří hráčům za naprosto přesnou rytmickou souhru i v komplikovaných synkopovaných místech, kterých jsou Martinů skladby plné, a které jim dodávají onu lehkost a hravost.“

„Petr Nouzovský dokázal vytvořit natolik vřelý, a přesto znělý pianissimový tón, že mi až bylo líto, když věta skončila.“

„A když éterická pianissima působila tak, že už tišeji zahrát nejdou, oba hráči ještě ubrali.“

Pro svůj první koncert v novém roce ve středu 4. ledna se spojily Český spolek pro komorní hudbu a festival Dny Bohuslava Martinů, aby ve Dvořákově síni Rudolfina uvedly, celkem tři, komorní díla G. Mahlera, B. Martinů a O. Messiaena. Interprety nebylo existující komorní těleso, ale přední češti sólisté. Klavírista Martin Kasík, klarinetista Irvin Venyš, houslisté Milan Al-Ashab a Roman Patočka, violisté Jiří Pinkas a Karel Untermüller, a violoncellisté Petr Nouzovský a Mikael Ericsson.

„Generace dirigentů, kteří jsou dnes na vrcholu, vystudovala na AMU. Jakub Hrůša, Tomáš Hanus, Jakub Klecker a ještě i já, všichni pocházíme z moravské metropole a šli jsme do Prahy za možnostmi, které AMU poskytovala.“

„Především vím, že nikdy nesmím orchestr podceňovat. Hráči poznají hned, jak je dirigent připraven a taky jak slyší. Poznám, kdy mne zkouší a kdy si dělají legraci, nebo naopak mlží.“

„Mám rád nová prostředí a kolektivy a rád poznávám jejich specifika, která jsou dána jednak krajem, kde orchestr působí, a samozřejmě hlavně lidmi, kteří tu hrají.“

Robert Kružík je dirigent, který vzešel z brněnského hudebního prostředí a přes své mládí se už stačil etablovat u několika divadel a orchestrů. Všude překvapuje svým nadhledem, precizností a spolehlivými uměleckými výkony.

„Hlas Lucie Rozsnyó v této písni zněl, jako by zpívala v podstatě jen pro sebe, vytvářela více barvu, která se pojila s flétnou, než aby přinášela svébytnou entitu.“

„Musím uznat, že teprve v těchto písních mě Lucie Rozsnyó naplno přesvědčila, že dokáže prodat, co v ní je.“

„Skoro by se dalo říct, že na druhou polovinu přišly tři daleko sebevědomější interpretky, začaly vyprávět příběhy a okouzlovat posluchače o mnoho širší paletou barev.“

V rámci festivalu České doteky hudby se 18. prosince dopoledne uskutečnilo na Novoměstské radnici „Nedělní milostné komorní matiné“ s anglickým názvem „Love Stories“. Interpretkami koncertu bylo brněnské ISHA trio ve složení sopránu Lucie Rozsnyó, flétny Kristiny Vaculové a klavíru Sáry Medkové. Ačkoliv by se z názvu mohlo zdát, že bude program orientovaný na zahraniční autory, opak byl pravdou.

„Krčkova symfonie je ukotvena konvenčněji, ale zachycuje a vyjadřuje svůj vlastní svět, dostatečně odpoutaný od jinde a jindy slyšeného.“

„Leonidas Kavakos se ujal Martinů bezchybně, s nadhledem a s chutí, pevným tónem, který je nezbytný.“

„Hrůša řídil zrale, jako velká autorita, ale zůstává v něm nadále i kus kluka.“

Prosincový návrat Jakuba Hrůši před Českou filharmonii byl svátkem. Koncertní program sestavený z děl tří českých autorů měl světové parametry. Janáčkova Sinfonietta dostala neslýchanou porci energie, Druhý houslový koncert Bohuslava Martinů velkolepost. A k tomu zazněla v premiéře působivá Sedmá symfonie Jaroslava Krčka.

„Nabízí se otázka, zda hudební publikum nezpohodlnělo a pasivně nečeká, že výběr toho, co bude poslouchat, za něj provedou jiní – managementy orchestrů, dramaturgové…“

„Ve třetí větě Allegro con brio hráli oba umělci s obrovským technickým i emocionálním nasazením a byli kongeniálními tlumočníky myšlenek skladatele.“

„Obsahově silnou, technicky náročnou Kalabisovu píseň ztvárnil Robin Červinek velice působivě, výrazově i technicky přesvědčivě.“

Neokázalý, ale kvalitní festival Dny Bohuslava Martinů se v těchto dnech v Praze koná už poosmadvacáté. Vedle osvědčených sólistů a souborů dává příležitost i mladým hudebníkům. V Galerii HAMU Lichtenštejnského paláce se v sobotu 10. prosince představili loňští vítězové Soutěže Nadace Bohuslava Martinů barytonista Robin Červinek a violoncellista Vilém Vlček. Spolu s nimi vystoupili sopranistka Ivana Pavlů a violoncellista Adam Klánský.

„Světová premiéra opery La clemenza di Tito se uskutečnila v Praze roku 1791, a proto má pro nás velký význam, že můžeme dílo ve vaší metropoli provést.“

„Projekt koncertního provedení opery La clemenza di Tito poprvé umožnil spolupráci souboru Il canto di Orfeo a orchestru Les Musiciens du Prince-Monaco.“

„Zcela zvláštní vztah mám k hudbě Leoše Janáčka, zejména k jeho operám, které bych chtěl někdy dirigovat.“

Významný italský dirigent, skladatel a cembalista Gianluca Capuano je zakladatelem souboru Il canto di Orfeo, který se specializuje na interpretaci staré hudby. Před třemi lety se stal hlavním dirigentem světoznámého orchestru Les Musiciens du Prince-Monaco, u jehož zrodu stála slavná italská koloraturní mezzosopranistka Cecilia Bartoli. Obě tělesa měl dirigent řídit 9. prosince 2022 ve Smetanově síni Obecního domu v Praze během koncertního provedení Mozartovy opery La clemenza di Tito s Cecilií Bartoli v roli Sexta. Koncert, kterým mělo vyvrcholit evropské turné, byl však kvůli onemocnění slavné mezzosopranistky zrušen a přesunut na nový termín, který zatím nebyl stanoven. U příležitosti turné a pražského provedení poskytl Gianluca Capuano exkluzivní interview pro portál KlasikaPlus.cz.

„Interpretace byla velmi zaujatá, košatá a usazená.“

„Krásný příklad toho nejlepšího, co je komorní hudba posluchači schopna nabídnout: duchaplnosti, intimity i závažnějšího vzrušení, hravosti, krásy, harmonizujících výměn mezi nástroji…“

„Soubor byl schopen během večera dát výrazně rozdílným dílům přesně to, co každému z nich patří, a navíc to korunoval vyzrálou komorní souhrou.“

Dlouhý a skvělý. Takový byl koncert Bennewitzova kvarteta na Dnech Bohuslava Martinů. V Sále Martinů hrála čtveřice v sobotu Dvořákův Smyčcový kvartet C dur op. 61, Bartókův Čtvrtý smyčcový kvartet a v obnovené premiéře, to znamená v nově revidované verzi, Kvartet č. 1 Bohuslava Martinů. Tři velká díla, všechna tři ve vzácné jednotě dokonalosti a prožitku, závažnosti a nadhledu, ušlechtilosti a emocí.

„Bedřich Smetana, o kterém jste se učili, napsal takovou skladbu o Lomnici a o mně, jmenuje se Z domoviny.“

„Koncert byl určitě pozoruhodnou kulturní událostí, překračující regionální dosah, svým způsobem unikátní pak byla sama trojice vystoupení Ivana Ženatého.“

„Současný Podkrkonošský symfonický orchestr se zrodil v roce 2007 z hráčů některých lomnických formací a má od počátku své sídlo v nedalekých Semilech.“

Kdysi mi Jaroslav Krček v Lomnici nad Popelkou řekl, že velké osobnosti světa hudby se světovou kariérou se vracejí po létech domů. Platí to i pro celou řadu umělců „lomnického hudebního hvězdného nebe“, jak nazývám mimořádnou kumulaci hudebníků narozených tomto v malém podkrkonošském městečku – vedle Ivana Ženatého, jemuž je věnován tento příspěvek, sem patří tamní rodák Jaroslav Šonský, rovněž houslista, hudební pedagog a hudební manažer, žijící ve švédském Norrköpingu (a ovšem nyní i v Praze), bratři Zdeněk a Jiří Zahradníkovi, sopranistky Jana Stehr-Prskavcová a Marie Fajtová a další.

„Benefiční koncerty Institutu Bohuslava Martinů se od počátku svého konání vyznačují angažováním špičkových hráčů a nejinak tomu bylo i letos.“

„Petr Nouzovský, který je právem považován za jednoho z nejlepších současných evropských cellistů, naplnil sál krásným vřelým tónem hýřícím mnoha odstíny.“

„V Burlesce Klementa Slavického se Martin Kasík blýskl svým citem pro rytmizaci a pedalizaci, fráze zněly jak vzedmuté vlny zvolna mizející v moři.“

Nedávno objevená Romance pro housle a klavír Bohuslava Martinů zazněla na benefičním koncertě Institutu Bohuslava Martinů 8. listopadu v pražském Profesním domě. Violoncellista Petr Nouzovský a klavírista Martin Kasík zahráli kromě ní i další díla Martinů a skladby Klementa Slavického a Roberta Schumanna.

„Špidlenův nástroj ve Šporclových rukou zní krásně a orchestr v čele s Tomášem Braunerem se těší výborné formě.“

„Těžko se však odhaduje, jestli si alespoň někteří posluchači z koncertu odnesli v paměti místo, o kterém by mohli prohlásit: To je přeci Kubelík!“

„Čas se opět uvedl v chod díky návratu energie a pohybu na scénu v symfonii Bohuslava Martinů.“

Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK uspořádal ve středu a ve čtvrtek koncerty sestavené z hudby tria českých autorů. Vlajkovou lodí programu se stal Pavlem Šporclem nedávno nahraný a vydaný a tentokrát novodobě naživo premiérovaný První houslový koncert Jana Kubelíka. V průběhu večera zaznělo také několik Legend Antonína Dvořáka a Čtvrtá symfonie Bohuslava Martinů. To vše pod taktovkou Tomáše Braunera. Koncert se těšil jako tradičně poměrně vysoké návštěvnosti. Milovníci starších klasiků si na své tentokrát nepřišli, program byl však sestavený zajímavě a nevšedně.