PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Koncem místních svátků měla jako obvykle odstartovat v Izraeli koncertní sezóna; jenže po vpádu teroristů z Hamásu bylo náhle vše jinak.“

„Členky a členové Izraelské filharmonie se vydali v hloučcích do různých míst, kde lidé potřebovali útěchu; ke společnému dílu se sešli až 22. října.“

„Po hymně Hatikvah a Fanfárách pro Izrael vyvrcholila řeč Lahava Shaniho citátem výroku, který kdysi proslovil Leonard Bernstein při koncertu na památku zavražděného prezidenta Kennedyho.“

Psalo se 11. září, když na letošním ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha koncertovala Izraelská filharmonie. V rámci příprav na debatu po potlesku se třemi protagonisty mě nemohla minout symbolika tohoto data, provázející celý civilizovaný svět od roku 2001. Zvažoval jsem, zda se jej v hovoru dotknout. Koneckonců houslista Gil Shaham žije v New Yorku; cellista Kian Soltani i dirigent Lahav Shani sice tehdy navštěvovali teprve základní školu, ale přesto se jim ponurost zmíněného data mohla vštípit do paměti…

„Osobnost Radka Baboráka dokázala v uplynulých deseti letech činnost ansámblu pozdvihnout a opět ho dovést na naši i světovou interpretační špičku.“

„Dílo vyžaduje energické, technicky i výrazově precizní, přitom odlehčené provedení, což se i díky první houslistce souboru Martině Bačové podařilo dokonale.“

„Po bouřlivém potlesku pak sólista odlehčil náladu svým přídavkem, rozverným a málokdy uváděným Prestem E dur pro lesní roh a orchestr Wolfganga Amadea Mozarta.“

Podobně jako na zahajovacím koncertě 56. sezóny Kruhu přátel hudby ve Dvoře Králové nad Labem měli návštěvníci možnost vychutnat si 12. října i na druhém koncertě letošního cyklu orchestrální zvuk komorního ansámblu. Po Komorní filharmonii Pardubice to byli tentokrát Pražští komorní sólisté, jejichž uměleckým garantem, dirigentem a zároveň i sólistou je Radek Baborák, světově uznávaný hornista, vítěz mnoha mezinárodních soutěží, vyhledávaný pedagog a svého času i sólohornista Berlínských filharmoniků.

„Jitka Čechová pořad proložila třemi špičkovými díly pro sólový klavír.“

„Národnostně zaměřený návštěvník by možná zalitoval, že se zpívalo jenom německy a francouzsky, ale z uměleckého hlediska byl výběr bezchybný, zachovával pestrost i jednotící linku.“

„Martin Prokeš má komorní projev a je zřetelné, že vyrůstal na duchovní hudbě. Neopanovává prostor a neuslyšíme od něj velké drama, zato pečlivě promýšlí i detaily a jeho největší síla je v dlouhých ztišených soustředěných pasážích.“

Mezinárodní hudební festival Lípa Musica dospěl do závěrečné třetiny. Na českolipském koncertu v sobotu 7. října dvě klíčové osobnosti pořadatelského týmu vystoupily v roli interpretů.

„Sedmatřicetiletý dirigent Petr Popelka stačil během prvního roku svého angažmá u SOČRu několikrát předvést, jak brilantně dokáže s orchestrem pracovat a k jakým hráčským výkonům ho umí přimět.“

„Bezesporu talentovaná houslistka a skladatelka María Dueñas pojala celý part na svůj věk velmi oduševněle a sofistikovaně, alespoň soudě podle zvuku, který doléhal do čtvrté řady na balkoně.“

„Petr Popelka zůstal kdesi mezi Abbadovými interpretacemi a strhující show, kterou ve stejném sále nedávno u pultu České filharmonie předvedl Klaus Mäkelä.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu otevřel 97. koncertní sezonu přitažlivým programem a v plném lesku. V zaplněném Rudolfinu nabídl Korngoldův Houslový koncert a Mahlerovu První symfonii. Šéfdirigent Petr Popelka si přizval teprve dvacetiletou, ve světě oceňovanou houslistku Maríu Dueñas, pro kterou byl virtuózní part ideálním prostředkem, jak se poprvé předvést v Česku. Kdo však čekal mladistvé a emocionální provedení, ten se nedočkal.

„Antonín Dvořák je bezvýhradně mým nejoblíbenějším autorem.“

„Je potřeba oslovovat mladé publikum a už od toho nejmenšího, předškolního věku; dělat pro ně samostatné projekty na špičkové úrovni – děti jsou velmi vnímavé a vycítí hned jakoukoli faleš.“

„Cena Thálie to pro mne znamenala především utvrzení, že jdu správnou životní cestou a že moje práce má smysl.“

Pavla Vykopalová je pevným pilířem souboru Janáčkovy opery v Brně. Její interpretace mladodramatických sopránových rolí je vždy naplněna vroucností a opravdovostí prožitku a její charakteristická sladká barva hlasu je nezaměnitelná. V současné době se připravuje spolu se souborem na 8. října na premiéru opery Jakobín Antonína Dvořáka, ve které studuje roli Julie.

„Velvyslanec Japonska, pan Suzuki Hideo v anglickém projevu k publiku překvapil znalostí české kultury i situace Filharmonie Brno, když podpořil záměr výstavby nového koncertního sálu.“

„První věta je obrazem smrti hrdiny, při jehož pohřbu se vynořují filosofické otázky o smyslu života a smrti.“

„Vize vzkříšení, neskutečně působivá a přesvědčivá, vyvolala po zaraženém tichu explozi ovací. Jestli opravdu duše Gustava Mahlera, vzkříšená v jakékoli podobě, byla přítomná tomuto provedení, byla s ním jistě navýsost spokojená.“

Filharmonie Brno vstoupila slavnostním koncertem ve čtvrtek 14. září do své 68. sezóny. Sál Janáčkova divadla byl vyprodaný a jeviště bylo také zcela zaplněno. Hrála se Symfonie č. 2 c moll „Vzkříšení“ pro soprán, alt, sbor a orchestr Gustava Mahlera. Ke spolupráci byli přizváni Český filharmonický sbor Brno se sbormistrem Petrem Fialou, sopranistka Pavla Vykopalová a mezzosopranistka Jana Hrochová. U dirigentského pultu stanul šéf Filharmonie Brno Dennis Russell Davies, pro kterého tímto začala již šestá sezóna v čele orchestru.

„Prsty harfistky Anaïs Gaudemard jako by odmítaly podléhat fyzikálním zákonům, jejich pohyb po strunách je takřka neusledovatelný.“

„Skutečnost, že byl posluchačům na východě Čech zpřístupněn Čajkovského Manfred hned na začátku sezony, bezprostředně po letních prázdninách, lze svým způsobem považovat za úder na solar. Ale za atak atraktivní a žádoucí.“

„Ne, tohle nebylo běžné zahájení sezony, tentokrát šlo o opravdovou hudební událost. Královéhradečtí dali zřetelně najevo, že z nastoupeného kurzu nehodlají jakkoli slevovat.“

Byl to vstup do nové sezony jaksepatří. Filharmonie Hradec Králové chce i nadále držet krok s předními českými orchestry, a to nejen na regionální úrovni. Pod vedením šéfdirigenta Kaspara Zehndera se těleso propracovalo k ukázněné a soustředěné hře s rovnoměrným výkonem ve všech nástrojových skupinách. Sympatické přitom je, že královéhradečtí filharmonici přijímají i ty nejtěžší úkoly. Symfonie h moll o čtyřech obrazech, op. 58 „Manfred“ Petra Iljiče Čajkovského, jíž se dostalo cti zahájit novou koncertní sezonu v Sále Filharmonie na Eliščině nábřeží, nepochybně patří do nejvyšší dramaturgické kategorie. Ještě před ní se návštěvníkům dostalo dalšího poměrně vzácného hudebního dárku. Ani harfový koncert Es dur Reinholda Glièra nebývá v našich koncertních síních často slyšet. V Hradci Králové se sólového partu ujala Anaïs Gaudemard.

„Teprve jasné rozdělení do čtyř veřejnoprávních televizních okruhů umožnilo věnovat jeden z nich přes den dětem a večer kultuře.“

„Na portálu o klasické hudbě to může znít svatokrádežně, ale je dobře, že dramaturgie ČT art se nezaměřila jen na tento druh hudební kultury.“

„Jsem zvědav, jak se bude ČT art vyvíjet ve druhé dekádě, v měnící se mediální krajině a za nového vedení na Kavčích horách.“

Psal se poslední srpnový den roku 2013. Byla sobota. Podle zpráv České televize se prezident Obama ještě nerozhodl pro vojenský zásah v Sýrii; ostravský primátor Petr Kajnar označil volební kandidátku své ČSSD za nedemokratickou; Bayern porazil Chelsea na penalty a získal superpohár. Den jako každý jiný? Ne tak docela. Alespoň ve světě médií a kultury. Právě tehdy totiž zahájila Česká televize vysílání kulturního programu ČT art. Téměř přesně dva roky po zvolení Petra Dvořáka do funkce generálního ředitele tohoto veřejnoprávního média se tak naplnila vize, sdílená v některých myslích a srdcích nejméně patnáct let.

„Škoda, že Mahler jako významný operní dirigent operu kompozičně vynechal, v písních je cítit mnohdy dramatický tah a ohromný smysl pro kontrast.“

„Byl to večer, naplněný hluboce přesvědčivým výrazem, skutečný Gesamtkunstwerk na pódiu. Bravo oběma pěvcům!“

„Mahlera přispěl významnou měrou slovenský klavírista Róbert Pechanec. Byl svrchovaným partnerem obou pěvců tak, jak to u Mahlera má být. Plně souzněl s pěvci.“

Pražský hudební institut zahájil 31. července v rodném domě Gustava Mahlera v Kališti u Humpolce Mistrovské pěvecké kurzy. Jejich slavnostní zahájení se neslo v duchu interpretace písňové tvorby Gustava Mahlera v podání významného německého basbarytonisty Franze Hawlaty a sopranistky Yvonne Steiner, za klavírního doprovodu Róberta Pechance. Zazněly Písně na verše Friedricha Rückerta (Rückert-Lieder) a výběr ze sbírky Des Knaben Wunderhorn. Před koncertem byla k poctě komponisty zařazena přednáška profesora Jiřího Štilce na téma Gustav Mahler a jeho vztah k českým tvůrcům a českému prostředí. Na ni navázala druhá přednáška historičky Markéty Čejkové Alma Mahler jako múza.